(Aktualizováno 22:10) Ruský rubl výrazně oslabil a už v průběhu dne citelně ztratily také ruské akcie. Zdrojem nového tlaku na ruská aktiva i měnu je vyhrocení bojů na východě Ukrajiny a zostření rétoriky mezi Západem a Ruskem, včetně hrozby novými protiruskými sankcemi, i sražení ratingu Ruska mimo investiční pásmo ratingovou agenturou Standard & Poor‘s, navíc s negativním výhledem, tedy perspektivou dalšího zhoršení.
Rubl ztrácí více než 8 procent nad 69 rublů k americkému dolaru, k euru odepisuje přes 8 procent nad úroveň 78 rublů za euro (aktualizováno 21:52). Ruský akciový index, obchodovaný v rublech (MICEX), odepsal dvě procenta, index v amerických dolarech (RTS) pak pět procent. S&P zhoršila hodnocení závazků Ruské federace na „BB+“ z „BBB-„ tedy do „prašivého pásma“, do kterého část velkých investorů nesmí vložit své prostředky. Konkurenční agentury Moody‘s a Fitch hodnotí Rusko nejnižším investičním ratingem.
Sledujte ruský rubl realtime na Roklen24
„Ruské měnové politice se zužuje prostor a výhled hospodářského růstu se zatemnil. Další zhoršení vnější pozice země a fiskálních parametrů očekáváme v souvislosti rostoucího tlaku na Rusko ze zahraničí a zesilující role státu v ekonomice,“ uvedla ve zprávě S&P.
Oproti prudké reakci trhů vidí situaci jinak ministr hospodářství Siluanov. „Dnešní rozhodnutí agentury S&P ukazuje její pesimismus, ne silné stránky ruské ekonomiky. Rozhodnutí zřejmě neovlivní kapitálové trhy. Bylo očekáváno a započteno do cen,“ míní ministr.
Boje na východě Ukrajiny jsou nejtvrdší od září loňského roku. Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg dnes prohlásil, že Rusko podporuje separatisty na východě Ukrajiny dodávkami velkého množství těžkých zbraní. Současně Moskvu vyzval k okamžitému ukončení podpory separatistů. Americký prezident Barack Obama pak obvinil Moskvu, že k nynějšímu vyhrocení situace na Ukrajině přispěla podporou separatistů. Rusko podobné výtky opakovaně odmítá a dnes naopak obvinilo Kyjev, že jsou to ukrajinské jednotky, kdo ostřeluje obytné čtvrti.
„Zahájit politický proces k uklidnění situace zůstává naší prioritou. Nevidíme jinou alternativu než dohodu z Minsku,“ řekl Porošenko. Ten se domnívá, že proruští separatisté od minských úmluv jednostranně odstoupili.
„Porošenkův cynismus nezná mezí. Pro nás byl minský proces otázkou života našich civilistů, pro Kyjev jen zástěrkou,“ komentoval Porošenkovo prohlášení zástupce doněckých povstalců Denis Pušilin. „Nechápu, proč Evropa a Spojené státy předstírají, že agresivní politiku Kyjeva nevidí,“ dodal.
„Nemyslím si, že by za nynějších podmínek byl k jednání kontaktní skupiny (představitelů Ukrajiny, Ruska, OBSE a povstalců) v Minsku důvod,“ prohlásil ještě před zasedáním ukrajinské bezpečnostní rady Vladislav Dejněgo, který je vyjednávačem luhanských rebelů. Dejněgo rovněž zpochybnil možnost uspořádat v běloruské metropoli v nadcházejícím týdnu schůzku, neboť „návrat ke konstruktivnímu dialogu je možný jen tehdy, pokud Kyjev učiní skutečné kroky k míru“.
Unijní ministryně zahraničí Federica Mogheriniová svolala na čtvrtek mimořádnou schůzku ministrů zahraničí EU, jejímž hlavním tématem bude právě situace na Ukrajině. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin ji za to na Twitteru poděkoval a dodal, že už je „načase jednat“.
Podle prezidenta Porošenka i odposlechy, které získaly ukrajinské tajné služby, ukazují, že za útokem v Mariupolu stojí povstalci. „Telefonáty a zachycené konverzace přes vysílačky, získané ukrajinskými bezpečnostními složkami, nezvratně dokazují, že útok byl spáchán teroristy, kteří jsou bohužel podporování Ruskem,“ prohlásil Porošenko.
Vyvinout na Rusko další tlak dnes přislíbil také Obama. Spojené státy podle něj zváží všechny cesty s výjimkou vojenské, jak Moskvě zabránit vměšovat se do ukrajinské krize.
„Jsme hluboce znepokojeni tím, jak Rusko nyní porušilo příměří,“ řekl Obama během návštěvy Indie. Zdůraznil, že agrese separatistů je možná díky „ruské podpoře, ruskému vybavení, ruským penězům, ruskému výcviku a ruským jednotkám“. Zároveň dodal, že by nepomohlo „zaplést se do vojenského konfliktu s Ruskem“.
O aktuální situaci na Ukrajině dnes telefonicky jednali ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek John Kerry. „Lavrov zdůraznil připravenost Ruska učinit vše, co je v jeho moci, aby přiměl zúčastněné strany k mírovému řešení,“ uvedla v prohlášení ruská diplomacie. Ta zároveň kritizovala Ukrajinu, že se „všemi způsoby snaží zabránit přímému dialogu s Doněckem a Luhanskem“ a že „očividně nastavuje kurz vojenského potlačení jihovýchodu Ukrajiny“. Lavrov také podle agentury AFP řekl, že za desítky mrtvých v posledních dnech může Ukrajina, neboť její armáda opakovaně ostřeluje civilní čtvrti, čímž porušuje dohody z Minsku.
Ukrajinská bezpečnostní rada se dnes sešla v reakci na sobotní incident v Mariupolu. Kyjev tvrdí, že palbu na obytnou čtvrť vedli proruští separatisté. Ti ale toto obvinění odmítli a odpovědnost za 30 mrtvých civilistů a zhruba 90 zraněných připsali ukrajinským vojenským silám.
