Zatímco Kyjev a Moskva uzavřely ve čtvrtek dohodu o příměří na východě Ukrajiny, ruská ekonomika se potýká s těžkostmi. Dusí ji propad cen ropy, západní sankce, slabý rubl a vysoká inflace. Obyčejní Rusové to pociťují už dlouho a někteří se obávají, že ta skutečná krize ještě ani nezačala. A aby toho nebylo málo, ruská ekonomika letos podle analytiků směřuje do hluboké recese.
„Jsme teď na pokraji krize. Jsme blízko, ale pořád ještě tam nejsme,“ řekl v rozhovoru s finanční televizí CNBC hlavní ekonom ruské společnosti BCS Financial Group Vladimir Tichomirov. „Mohu říci, že pořád ještě jsme neviděli plný dopad hospodářské krize. Propouštění, zavírání firem, nárůst nedobytných úvěrů – nic z toho jsme ještě neviděli. To ale neznamená, že to nepřichází,“ popsal situaci ekonom.
Ruskou ekonomiku tvrdě zasáhl zejména propad cen ropy trvající od června minulého roku a také sankce, které na Rusko za jeho postup v ukrajinské krizi uvalily některé západní země. Rubl v důsledku toho za poslední rok ztratil proti dolaru více než polovinu své hodnoty, což ještě více zvýšilo inflaci, která se nyní pohybuje na úrovni 11,4 %.
„Je to klid před bouří. My víme, že ta bouře přichází, jde jen o to, jak prudká bude,“ říká Tichomirov. Od dob, kdy byla klenotem mezi mladými trhy, prošla ruská ekonomika radikální změnou. V letošním roce by mohla zaznamenat propad až o 5,5 %, upozorňuje mezinárodní ratingová agentura Moody‘s. To je zásadní zvrat proti roku 2008, kdy ekonomika naopak vykázala růst o velikosti 5,6 %. Není divu, že ruské firmy jsou nervózní, i když nemohou ovlivnit ani faktory vnější, jakými jsou nízké ceny ropy či zpomalení globálního růstu, ani faktor vnitřní, kterým je osoba prezidenta Vladimira Putina.
„Podnikatelský svět má strach a obavy. Je to velmi složitá situace, abych to řekl jemně. Většina těch rizik ale není v ekonomice, je v politice a v geopolitice, a to má i vliv na vyhlídky podnikání v Rusku,“ říká Tichomirov. „Podnikatelský sektor s tím obecně moc nenadělá, moc vlivu na politiky uplatnit nemůže,“ dodává.
Například podnikatel Stanislav Sergejev, který pracuje se začínajícími podniky v Moskvě a Petrohradu, teď o práci nezavadí. Tak jako on mají obavy i další podnikatelé. „Můžu vám říct, jaká atmosféra a nálada teď panuje v Moskvě a Petrohradu. Ano, máme z toho všeho strach. Někteří mí přátelé, kteří vlastní firmy, už začali snižovat počet zaměstnanců o polovinu a jejich platy o 70 %,“ řekl Sergejev.
Kvůli znehodnocení rublu teď Rusové musejí utrácet víc a Sergejev říká, že jak se začíná hroutit vnitřní trh a čím dál víc lidí je bez práce, dá se očekávat i nárůst kriminality. Ruští politici si přitom pospíšili s tím, aby zodpovědnost za ekonomickou krizi nenechali na sobě. Jak řekl i Putin, viníkem současného stavu je pokles cen ropy a „vnější faktory“. Že se ale Rusko musí změnit, to už cítí i vláda. Například ministr financí Anton Siluanov tento týden řekl, že reformy jsou naprosto nezbytné, pokud se má Rusko zotavit. Připustil, že je teď země ekonomicky „v úzkých“.
„Tato situace není výsledkem sankcí, je výsledkem hloupého řízení za posledních 20 let,“ řekl Sergejev. Ekonom Tichomirov dodává, že ruská ekonomika, která je závislá na vývozu surovin, se musí změnit už jen proto, aby nebyla „rukojmím“ výkyvů cen ropy. „O reformách se mluví, ale moc se toho nedělá. Rusko má dnes rozvinutý finanční sektor a výrobu aut, tam je pokrok znát. Na ekonomiku ale mají pořád ještě zásadní vliv komodity, a to se musí změnit,“ říká.
