Česká národní banka čekala po ukončení režimu kurzového závazku větší rozkolísanost koruny. V pořadu serveru iDNES.tv Rozstřel to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. To, že se kurz od toho intervenčního příliš neliší, je důkaz toho, že intervence fungovaly. České ekonomice pomohly dostat korunu do rovnováhy.
Emisní banka má nyní 120 miliard eur, za které nakupuje dluhopisy silných ekonomik. Zejména německé, nizozemské, americké. V devizách ČNB jsou i japonské jeny nebo švédská koruna. V rámci dlouhodobé strategie se chce současné vedení banky soustředit na investice s vyšším výnosem.
Rusnok: Pointervenční volatilita? Několik týdnů až dva měsíce
Rusnok také popsal, jak mechanismus nakupování peněz funguje. Podstatná je činnost centrální banky, ale také důvěryhodnost a síla ekonomiky. „Naše bilance je nyní 3000 miliard korun,“ řekl guvernér Rusnok. Přitom jen jedna pětina z nich je skutečně natisknutých, zbytek je virtuální.
Sázíme na korunu: Morgan Stanley radí short #EURCZK. Jaký je cíl? – Roklen24.cz https://t.co/xSGUXxaFKw @roklen24 #MorganStanley #koruna pic.twitter.com/n7ZZAzDT6O
— Roklen24.cz (@roklen24) 10. dubna 2017
Bankovní rada ČNB rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, guvernérem banky byl tehdy Miroslav Singer. Předtím ČNB naposledy intervenovala v roce 2002. Cílem banky bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 Kč/EUR.
