Vláda i ostatní měli na přípravu na záporné sazby více než dva roky. Pokud se někdo nepřipravil, je to jeho problém. HN to řekl člen bankovní rady ČNB a zřejmě budoucí guvernér Jiří Rusnok. Dodal, že není důvod se záporným sazbám zásadně vyhýbat a říkat „nikdy“. Negativní sazby by mohly sloužit jako podpora při obraně spodní hranice kurzu koruny.
Rusnok poznamenal, že pokud se centrální banka rozhodne pro negativní úročení, nebude brát ohled na to, zda jsou na to všichni, jichž se to dotkne, právně a technicky připraveni. Současný guvernér ČNB Miroslav Singer je vůči použití záporných sazeb naopak spíše skeptický.
Budoucí guvernér Rusnok: Záporné sazby nemůžeme vyloučit
Poté, co ještě nedávno v praxi těžko představitelné záporné úrokové sazby zavedlo několik zemí včetně eurozóny, Švýcarska nebo Švédska, se začalo více diskutovat o podobné možnosti i v Česku. Velká část sedmičleného vedení ČNB je však zatím proti posunutí současné téměř nulové klíčové sazby do záporu. Komerční banky, včetně například ČSOB, jsou už ale na tuto eventualitu připraveny.
Rusnok, který má vedení ČNB převzít od července, bude hrát hlavní roli v rozhodování, kdy a za jakých okolností centrální banka ukončí již více než dvouleté oslabování koruny. Podle něj platí, že ČNB bude držet kurzový závazek nejméně do konce roku. „S vysokou pravděpodobností bychom ho mohli opustit v první polovině příštího roku,“ dodal.
#IndexSílyKoruny: Prudce podhodnocená k euru i dolaru i v březnu – https://t.co/b6I0qJMu9W @roklen24 #Roklen #koruna pic.twitter.com/KJS7af4WRF
— Roklen24.cz (@roklen24) 15. března 2016
