Hlavním tahounem loňského růstu české ekonomiky byla domácí spotřeba, a to jak soukromá, tak i veřejná. Menším dílem přispěla také mírně expanzivní rozpočtová politika vlády. V rozhovoru pro Parlamentní listy to řekl člen bankovní rady České národní banky a zřejmě i její budoucí guvernér Jiří Rusnok.
„Růst ekonomiky měřený HDP ve stálých cenách (podle Českého statistického úřadu průměr za rok 2015 činil 4,3 procenta) byl opravdu mimořádně pozitivní a mnohem vyšší než původní prognózy na daný rok. K jeho vysoké dynamice však přispěly dva mimořádné faktory, které se již v tomto roce a dalších letech nebudou ve stejné míře opakovat. Jednalo se o prudký pokles cen ropy a některých dalších komodit,“ uvedl Rusnok.
Podle propočtů ČNB to přidalo k dynamice hrubého domácího produktu v loňském roce až okolo jednoho procentního bodu. A dále to byl mimořádný růst veřejných investic spojený s dočerpáváním EU fondů v posledním roce tzv. programovacího období. To přidalo k HDP asi 0,7 procenta.
Záporné sazby centrální banky nespasí, tvrdí Singer – Roklen24.cz https://t.co/CcEzjImcjx prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/3F8ZhDIuFr
— Roklen24.cz (@roklen24) 21. dubna 2016
V dalším období tempo růstu ekonomiky podle Rusnoka mírně zpomalí, letos okolo 2,5 procenta. V příštím roce by mohla dynamika opět mírně přidat, přibližně se tak bude pohybovat mezi 3 až 3,5 procenty.
K možnému zavedení eura v Česku Rusnok dodal, že o připojení k eurozóně musí podle daných pravidel rozhodnout vláda a parlament. „Není to tedy primárně záležitost ČNB. Ta je v tomto směru servisní organizací a bude zajišťovat to, pro co se rozhodne politická reprezentace. V tuto chvíli zde zjevně není politická podpora pro tento krok, takže považuji toto téma za víceméně akademické,“ dodal.
