Bleskový odhad HDP za první čtvrtletí překonal všechna očekávání a vykázal skoro neuvěřitelný růst. Mnoho tržních aktérů se obávalo následných revizí směrem dolů. Zpřesněné údaje ale naopak ukázaly ještě vyšší růstové dynamiky. V této analýze se zaměřujeme na to, jestli česká ekonomika skutečně raketově roste, a nabízíme vysvětlení takto vysokého čísla, které není založeno na fundamentech.
Český statistický úřad již ve své komentáři k bleskovému odhadu vysvětlil výjimečně silný růst HDP v prvním čtvrtletí vysokým nárůstem daní z tabáku. Podle údajů ČSÚ daně z produktů vzrostly o 14,6 % q/q po sezónním očištění. V Česku skutečně není výjimečné, že daně z produktů zkreslují celkový obrázek ekonomiky kvůli změnám ve zdanění tabákových výrobků.
Podívejme se nejprve na spotřební daň z tabáku jako součást hotovostních příjmů státního rozpočtu. V nedávné době byl hojně diskutován fakt, že v prvních měsících letošního roku došlo k výraznému meziročnímu propadu příjmů z této daně. Například v období leden až březen 2015 vybral stát na těchto daních pouze 10,4 mld. CZK oproti 23,5 mld. CZK ve stejném období loňského roku. Letošní plnění je přitom víceméně v souladu s plánem, resp. rovnoměrným výběrem daně v průběhu roku. Těchto 10,4 mld. CZK odpovídá 22,2 % celkového rozpočtovaného plnění oproti 25 % v případě rovnoměrných příjmů během celého roku. Loni přitom stát během prvního čtvrtletí vybral téměř polovinu celoročních očekávaných příjmů z tabákové daně.
Důvodem vysoké srovnávací základny ze začátku roku 2014 je právě masivní předzásobení, které proběhlo na konci roku 2013 (v očekávání zvýšení spotřební daně 1. ledna 2014). Příjmy spotřební daně, které plynuly z tohoto předzásobení v závěru roku 2013, však do rozpočtu připluly až v lednu a únoru 2014. Zvýšily proto hotovostní plnění příjmů rozpočtu 2014. Na akruálním principu však tyto příjmy připadly do roku 2013, kdy proběhla samotná transakce (resp. závazek obchodníka zaplatit spotřební daň státu), tedy nákup cigaret či kolků. To potvrzují i oficiální zdroje: „podle akruální metodiky se inkaso u daně z tabákových výrobků v lednu a únoru 2014 započítává do výnosu roku 2013,“ uvádí se v Makroekonomické predikci MFČR z Q1 15. Akrualizace příjmů z tabákových daní byl i jeden z hlavních faktorů prohloubení deficitu veřejných financí roku 2014 v metodice ESA 2010.
ČNB: Růst ekonomiky je robustní, ač pomohl výběr daně z tabáku
Přelom loňského a letošního roku však vypadal jinak. Ke zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků došlo už na začátku prosince 2014, nikoliv v lednu. Zároveň stát zákonem omezil možnost prodeje cigaret se starým kolkem jenom na tři měsíce po začátku platnosti nové sazby daně, tedy do konce února. To je patrné na vývoji průměrné ceny cigaret, kterou jsme vypočítali jako váženou kombinaci ceny šesti značek z údajů ČSÚ. Zatímco loni došlo k (jen mírnému) růstu cen až po devíti měsících od zavedení změny, tedy v říjnu, letos se na pulty prodejců dostaly dražší cigarety už po třech měsících v únoru. Je proto evidentní, že v Q4 loňského roku došlo na rozdíl od předcházejících let k výrazně menšímu předzásobení.
Předzásobování tabákovými výrobky je také výrazným faktorem ovlivňujícím HDP. Daně z tabáku tvoří velkou část volatility v položce „daně z produktů“ v rámci národních účtů: na sezónně neočištěné bázi měly v posledních letech daně z produktů tendenci zvyšovat celkový HDP v Q4 a snižovat ho v Q1. Domníváme se, že není důvod, aby samotná výroba cigaret a tvorba jejich zásob vykazovala větší sezónní výkyvy. Sezónnost této složky je podle nás tvořena hlavně daňovými změnami, které jsou provázeny právě předzásobováním. Vzhledem k pravidelnosti, s jakou byly měněny daně z tabákových výrobků, se tyto efekty staly součástí běžných sezónních faktorů, kterými jsou upravovány jednotlivé položky HDP. Grafy níže tento efekt dokumentují. Poslední změna daní z tabáku však proběhla jinak (už v prosinci) a zároveň bylo omezeno předzásobení (viz výše). Jinak se proto vyvíjela i položka „daně z produktů“ v rámci národních účtů. Je vidět, že poslední čtvrtletí roku 2014 a letošní první čtvrtletí se od minulosti výrazně lišily, nicméně pro jejich úpravu byly použity v podstatě stejné sezónní faktory jako v minulosti.
Česká ekonomika prudce roste o 4,2 %
Sezónní faktory v tomto případě fungují tak, aby vyhladily řadu zkreslenou předzásobením v posledním čtvrtletí (respektive nižším výběrem v prvním čtvrtletí). Sezónní faktor sníží hodnotu daní z produktů na konci roku a zvýší jejich úroveň v prvním čtvrtletí. Ale vzhledem k tomu, že k výraznějšímu předzásobení na konci loňského roku (respektive k poklesu na začátku tohoto roku) nedošlo, sezónní faktory jen bezdůvodně zvyšují rozdíl mezi hodnotami na přelomu minulého a letošního roku. V meziročním vyjádření se výrazně snížily daně z produktů v roce v Q4 14 a výrazně zvýšily v Q1 15. Proto jsme zaznamenali růst o 14,6 % q/q. To výrazně ovlivnilo mimořádný růst v prvním čtvrtletí a navíc osvětluje slabost, kterou jsme zaznamenali na konci minulého roku.
Implikace pro budoucí statistiky národních účtů
Mezičtvrtletní růst HDP ve druhém čtvrtletí bude tažen dolů vyšší statistickou bází daní z produktů. Sezónní faktory budou ještě po nějaký čas přetrvávat, což bude mít za následek nadhodnocování HDP v Q1 a podhodnocování růstů v Q2 a Q4. Nicméně je možné, že statistický úřad očistí celou historii dat o vliv daňových změn. Taková korekce by znamenala nižší růst HDP v Q1 15 a vyšší růst v Q4 14. I přes to by však výkon ekonomiky na začátku letošního roku zůstal více než slušný. Hrubá přidaná hodnota, která abstrahuje od daní a dotací, totiž vykázala v Q1 15 silný růst ve výši 1,6 % q/q.
Autory textu jsou ekonomové Komerční banky Viktor Zeisel a Marek Dřímal
