Americká ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí nejrychleji za dva a půl roku. Podle zpřesněných údajů, zveřejněných minulý týden, si polepšila o 4,6 procenta v ročním vyjádření. Šéf dallaské pobočky americké centrální banky Richard Fisher se v té souvislosti nechal slyšet, že Spojené státy „se dostávají před zbytek světa, co se ekonomického růstu týče.“ Fisher dokonce varoval před tím, aby americká centrální banka nezaspala se zpřísňováním měnové politiky a nezačala zvyšovat úrokové sazby příliš pozdě. To by podle něj mohlo zažehnout citelnou inflaci, primárně pak inflaci mzdovou.
Fisher patří v americké centrální bance k „jestřábům“, tedy zastáncům poměrně přísné měnové politiky. Nicméně i pokud „zprůměrujeme“ postoj „jestřábů“ typu Fishera s „holubicemi“, tedy stoupenci volnější měnové politiky, v rámci americké centrální banky, počítá instituce jako celek s růstem sazeb nad jedno procento do konce roku 2015. Připomeňme, že v současnosti stále drží své sazby de facto na nule a svůj program odkupu aktiv, třetí vlnu kvantitativního uvolňování, připravuje po postupném celoročním utlumování ukončit příští měsíc.
Jenže i když dáme dohromady „jestřábí“ a „holubičí“ pohledy, perspektiva centrální banky jako celku je stále příliš „jestřábí“. Alespoň tedy z pohledu praktických ekonomů. Jak uvádí list Wall Street Journal, 46 praktických expertů odhaduje pro konec roku 2015 ve střední hodnotě sazbu pouze 0,845 procenta – průzkum provedla americká Národní asociace pro obchodní ekonomii, která sdružuje ekonomy, akademiky či přední, státní úředníky kteří se vesměs zabývají praktickou aplikací ekonomie.
Na straně praktických ekonomů se zdají být i trhy samotné. Ty rovněž nepočítají s tak razantním nárůstem sazeb, jak prognózuje centrální banka. Avšak někteří její představitelé, například šéf nejvlivnější, newyorské pobočky William Dudley nebo šéfka celé centrální banky Jannet Yellenová, nabádají, aby veřejnost prognózy banky nepřeceňovala.
Ať tak či onak, pro centrální banku by zřejmě byla komfortnější situace opačná. Kdyby totiž trh čekal vyšší sazby, než na jaké cílí centrální banka, mohla by jej banka příjemně překvapit tím, že by se skutečně držela své prognózy. A aplikovala tak uvolněnější, tedy více stimulující měnovou politiku, než s jakou trh počítá.
