Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Rytmus ekonomiky. Spotify jako pomoc při řízení měnové politiky?

Zatímco ještě nedávno ekonomové obdivovali model dokonale racionálního agenta, který za všech okolností udělá vše tak, jak má, v posledních desetiletích se nepřestávají udivovat nad tím, že se člověk ve skutečnosti chová jako člověk (a nikoli jako člověk ekonomický). A navzdory tomu, že hlavní proud jasně směřoval k maximální formalizaci ekonomie, behaviorální ekonomové ukázali, že ve společenských vědách, které se zabývají lidmi a ke kterým patří i (a především) ekonomie, se fantazii meze zkrátka nekladou.

I když to v ekonomii trvalo poměrně dlouho, přece jen se i zde začíná zjišťovat, že lidé nejsou libovolně zaměnitelné a dokonale padnoucí dílky do jakési skládačky jménem model, ale maximálně nestejné kousky v různých tvarech a barvách, které dohromady tvoří pěkně složitou stavebnici. A abychom jí zvládli porozumět, místo idealizování a zjednodušování je zapotřebí používat poněkud netradiční metody zkoumání, které ovšem dokáží onu složitost určitým způsobem vzít v potaz.

Hlava jak balón. Jakými předsudky trpí centrální bankéři?

Touto myšlenkou se inspiroval také Andy Haldane, hlavní ekonom Bank of England, kterému se reakční funkce dnešních centrálních bank zdají poněkud nudné. Zatímco tyto rovnice obvykle obsahují prognózovaná makroekonomická data, jako je především produkční gap či odchylka od inflačního cíle, Haldane ve své řeči doporučil vrátit ekonomické zkoumání zpět ke svým mikroekonomickým základům.

I moderní makroekonomické modely, které centrální banky používají, vycházejí z mikroekonomických základů. Nicméně jak upozorňuje Haldane, v jejich jádru stojí reprezentační agent vytvořený pomocí axiomatických předpokladů, které vylučují zachycení toho, jak se lidé opravdu cítí. Právě tyto jemné nuance nám ovšem podle Haldana mohou odhalit o současném (a možná i budoucím) stavu ekonomiky více než uměle stvoření optimalizující agenti, podle jejichž reakcí centrální bankéři řídí ekonomiku nyní.

Otázkou ovšem zůstává, jak proměnné lidské nálady do formálních ekonomických modelů dostat. I na to má však Haldane odpověď. Jedním z prostředníků, který docela dobře odráží stav vaší mysli, je hudba, kterou zrovna posloucháte. A tedy skladby, které lidé v největší míře stahují na hudebních platformách, mohou být prostředkem k odhalení celkové nálady ve společnosti.

 

Zatímco již dříve se vědci snažili měřit ekonomické sentimenty pomocí analýzy jazyka, který je používán v online zpravodajských médiích, ale i v příspěvcích na Twitteru, Hisam Sabouni z Claremont Graduate University se ve svém paperu jménem „Rytmus trhů“ (The Rythm of Markets) zaměřil na analýzu populární hudby. A jak jeho závěry shrnuje server The Conversation, ukázalo se, že hudba, kterou lidé nejvíce stahují na Spotify či jiných hudebních platformách, jakož i seznamy nejoblíbenějších top 100 skladeb, které můžete každou chvíli slyšet v rádiu, jsou docela dobrým indikátorem spotřebitelské důvěry.

Snad každá skladba v sobě obsahuje emoce, a proto je to právě hudba, již právě posloucháme, která velmi věrně dokáže reflektovat, jak se zrovna cítíme. A podobně jako lze pomocí analýzy klíčových slov zkoumat text, lze docela dobře odhalit i sentiment skrývající se v jednotlivých písních. A zatímco lidské nálady jsou patrně něčím, co by šlo modelovat jen velmi těžko, výše jmenované zástupné proměnné už představují něco, od čeho by bylo možné se odrazit.

Třebaže se tyto myšlenky mohou zdát poněkud úsměvné, jak naznačuje titulek článku na The Conversation, jednou možná vaše historie na Spotify pomůže předpovědět, co se bude dít s ekonomikou. Mohla by tak například centrální bance naznačit, jaké by měla nastavit úrokové sazby. Podle Haldana navíc není nutné skončit u oblíbené hudby, ale pokračovat například analýzou populárních televizních seriálů či nejvíce prodávaných knih, které jsou podle hlavního ekonoma Bank of England dalšími „okny do lidské duše“. Jak již bylo řečeno, v ekonomii se fantazii meze zkrátka nekladou.

Behaviorální ekonom: V bezhotovostní společnosti by lidé podváděli více

 

Newsletter