Průměrná sazba hypoték v dubnu klesla z březnové hodnoty 2,16 procenta na 2,11 procenta. Jedná se tak o další rekordně nízkou hodnotu v řadě. Naposledy průměrná sazba vzrostla v lednu 2014. Propad sazeb přitom stále není u konce.
V dubnu se průměrná sazba hypoték v ČR – ukazatel Fincentrum Hypoindex – propadla meziměsíčně o 0,05 procentního bodu, což značí zpomalení dynamiky poklesu. V březnu totiž došlo meziměsíčnímu propadu o 0,11 procentního bodu. Průměrná sazba hypotečních úvěrů poskytovaných tuzemskými finančními ústavy nadále poklesne. Tuzemské finanční ústavy nemají důvod očekávat v nejbližších měsících zpřísňování měnové politiky.
Nicméně, poprvé po relativně dlouhé době se objevují početnější známky signalizující možný budoucí obrat ve směřování úrokových sazeb. Na světových dluhopisových trzích dochází v dubnu a květnu k růstu výnosů vládních dluhopisů řady evropských zemí. Stoupají také výnosy dluhopisů vlády Spojených států. Trhy tak zjevně začínají považovat riziko deflace za odeznělé, což – bude-li takový stav trvat – oslabí podnět centrálních bank uvolňovat měnové podmínky. Takový vývoj může časem značně přispět k zastavení propadu sazeb hypoték, eventuálně i k jejich korektivnímu růstu.
V tuto chvíli ale zatím zprostředkovaně na výši sazeb v české ekonomice působí i program Evropské centrální banky, zahájený v březnu, v jehož rámci jsou odkupovány státní dluhopisy členských zemí eurozóny. Program zajišťuje další uvolnění měnových podmínek a představuje tlak na pokles dlouhodobých úrokových sazeb v české ekonomice, včetně sazeb hypotečních úvěrů.
Nízké sazby hypoték podněcují poptávku po nemovitostech a do jisté míry i samotnou bytovou výstavbu, a lze je tak v současnosti považovat za jeden ze stimulujících faktorů jen pozvolna oživujícího českého stavebnictví, které se svým výkonem nachází stále hluboko pod předkrizovou úrovní roku 2008.
