Průměrná sazba hypotečních úvěrů v ČR klesla v listopadu na nové rekordní dno 2,44 %. Předchozí minimum bylo v říjnu, kdy průměrná sazba činila 2,51 procenta, vyplývá z údajů FINCENTRUM HYPOINDEX. Index sleduje od roku 2003 průměrnou úrokovou sazbu hypoték bez ohledu na dobu fixace.
V listopadu si pro hypoteční úvěr přišlo do bank jen o 373 lidí méně proti říjnu. Celkem banky kvůli hypotéce navštívilo 7 351 klientů. Stejně tak objemy hypoték se nijak zvlášť nezměnily. V listopadu byly sjednány hypoteční úvěry celkem za 12,482 miliard korun.
„Do listopadového snižování sazeb se zapojily prakticky všechny velké banky, což mělo za důsledek další pokles průměrných sazeb Fincentrum Hypoindexu. Pokles nejoblíbenějších fixací již došel tak daleko, že u některých bank není problém získat pětiletou fixaci za stejnou nebo nižší cenu než pohyblivé sazby navázané na PRIBOR,“ uvedl vedoucí analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl.
Průměrná sazba hypotečních úvěrů poskytovaných tuzemských finančními ústavy bude v trendovém vyjádření dále klesat i v nadcházejících měsících, uvádí hlavní ekonom skupiny Roklen, Lukáš Kovanda. „Současná míra inflace zaostává za aktuální prognózou České národní banky. Ta počítala s meziročním přírůstkem indexu spotřebitelských cen ve výši 0,8 procenta jak v říjnu, tak v listopadu. Míra inflace přitom v daných měsících dosáhla 0,7, resp. 0,6 procenta. Do stavu české cenové hladiny se promítá řada dezinflačních tlaků, počínaje letošní dobrou úrodou, přes sankce namířené proti Rusku až po hospodářský útlum v eurozóně a aktuální citelný pokles ceny ropy,“ shrnuje Lukáš Kovanda.
ČNB dle Kovandy sice na svém dnešním (17. 12. 2014) měnověpolitickém zasedání nijak zásadně nezmění svůj postoj, tj. ponechá klíčové úrokové sazby na stávajících úrovních a bude signalizovat ukončení intervenčního režimu v roce 2016. Bedlivě však jistě sleduje dopad nekonvenčních měnověpolitických opatření Evropské centrální banky. „Míra inflace v eurozóně zaostává za tou českou nepřetržitě každý měsíc již od srpna, a ECB tak čelí ještě silnějším dezinflačním tlakům než ČNB. Je proto pravděpodobné, že ECB v prvním čtvrtletí roku 2015 rozšíří svůj arzenál nekonvenčních měnověpolitických zásahů, přičemž do něj možná zahrne i zásah svým rázem odpovídající plnohodnotnému kvantitativnímu uvolňování, tj. odkup vládních dluhopisů členských zemí eurozóny. Takový zásah by mohl alespoň na nějaký čas stabilizovat pokles cen v eurozóně, eventuálně dokonce přispět k jejich mírnému zvyšování v průběhu příštího roku. Teprve pokud by tento předpokládatelný krok ECB neměl svůj kýžený efekt, a vývoj cenové hladiny v ČR dále výrazně zaostával za cílem ČNB (2 procenta), sáhla by tuzemská centrální banka k rozšíření svého vlastního arzenálu nekonvenčních měnověpolitických zásahů – v prvé řadě by nejspíše oznámila prodloužení uplatňování intervenčního režimu až za horizont roku 2016,“ upozorňuje Kovanda.
Ve výše popsaném prostředí podle Lukáše Kovandy nemají tuzemské finanční ústavy důvod očekávat v dohledné době jakékoli zpřísňování měnové politiky. Naopak lze za jistých podmínek spíše čekat její další rozvolnění. V rámci poměrně intenzivního konkurenčního boje, který o příjemce hypoték již nyní finanční ústavy vedou a který se pravděpodobně dále vyostří, tak budou čelit silnému tlak k dalšímu snižování úrokových sazeb u hypoték.
Důležitým faktem, který ovlivní hypoteční trh do budoucna, je ten, že ČNB se rozhodla, že stoprocentní hypotéky banky už nebudou poskytovat. Chce tak zabránit problémům se splácením, které by lidé mohli v budoucnu mít a tím tak i zamezit krizi finančního sektoru. Bankám by totiž zůstaly jen nemovitosti s nižší hodnotou, než je dluh.
Člověk, který si bude chtít pořídit nemovitost v hodnotě jednoho milionu korun, nezíská od banky více než 850 tisíc korun. „Případně můžeme stanovit, že v daném čtvrtletí může mít jen každá desátá nově udělená hypotéka tento poměr vyšší než 85 procent,“ řekl Jan Frait, ředitel samostatného odboru finanční stability ČNB.
