Zbývá jeden den a bankovní rada ČNB se ponoří do klasického týdenního ticha před dalším měnověpolitickým zasedáním. Pravdou je, že řečeno již bylo dost. Investoři teď v podstatě se stoprocentní jistotou čekají zvýšení hlavní úrokové sazby centrální banky minimálně o 25 bazických bodů. Co na to koruna?
Česká měna se vzhledem k politice ČNB stala oblíbenou investicí mnohých investorů. Zmínit je možné například společnost Nomura, která ještě před posledním, tedy zářijovým, zasedáním bankovní rady doporučila short páru EURCZK s vidinou korunových zisků. Těch firma podle stratéga Henrika Gullberga nakonec opravdu dosáhla, ale nevybírá je. Věří totiž v další zpevnění.
Nomura vsadila na posílení koruny k hranici 25,50 za euro. Aktuálně však svou cílovou úroveň posouvá, a to na 25,25 EURCZK, přičemž stop loss doporučuje nastavit na 25,75 koruny za euro. Svou sázku odůvodňuje hned několika argumenty, a to od očekávaného listopadového zvýšení sazeb přes minimální dopad voleb až po historicky ověřenou podporu koruny v souvislosti s globální reflací.
Česká ekonomika si udržuje slušnou kondici, což ostatně potvrdila i poslední verze našeho Roklen Indikátoru. Na to bude nutně reagovat Česká národní banka, která se jako vůbec první evropská monetární autorita vydala na cestu návrat do „normálu“ měnové politiky skrze zvyšováních svých úrokových sazeb. Prvně po necelých deseti letech bankovní rada zvýšila sazby letos v srpnu, a to o 25 bazických bodů. Teď se čeká, že příští týden tento krok, případně jeho „razantnější“ verzi, udělá znovu.
V kurzu koruny je již zvýšení sazeb o 25 bazických bodů započítáno. V případě, že by tak rada ČNB sazby o čtvrt procentního bodu opravdu zvedla, reakce domácí měny by nemusela být natolik intenzivní (vzhledem k současným úrovním se jako pravděpodobný jeví posun k hranici 25,50 za euro). Jakmile by však došlo na mnohem vyšší zvýšení, např. o 50 bazických bodů, mohla by být reakce silnější. Klidně bychom se mohli dostat pod 25,50 EURCZK.
Spekulace o tom, že by ČNB mohla přistoupit k „netradičnímu“ úrokovému hiku o velikosti půl procentního bodu, byly zažehnuty komentáři některých členů bankovní rady. Jako první se o tomto kroku zmínil Vojtěch Benda, podle kterého se česká ekonomika mírně přehřívá, není to však nic dramatického, a proto je možné pokračovat se zvyšováním sazeb. Podle něj by domácímu hospodářství prospělo zvýšení o 50 až 75 bazických bodů ještě letos. Podobně se vyjádřil i Tomáš Nidetzký, který je přesvědčen, že rada může na listopadovém zasedání hlasovat pro hike o velikosti 50 bodů. Česká ekonomika by to dle Nidetzkého snadno absorbovala, už jen proto, že se v případě sazeb stále nacházíme v podstatě na dohled od tzv. technické nuly.
Jak moc do toho ČNB šlápne? Možná až „netradičně“
Jako poslední se k tomuto tématu vyjádřil viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Ten pro agenturu Reuters dnes řekl, že by se sazby mohly v určitých případech zvyšovat klidně o 50 b.b., ovšem vzhledem k tomu, že se ČNB chce vrátit ke zmiňovanému „normálu“ měnové politiky, měla by tak postupovat i normálními kroky, do čehož spadá postupné zvyšování sazeb o 25 bazických bodů.
„Nedovedu si představit, co by mohlo změnit můj názor, že sazby mají být zvýšeny,“ řekl Hampl agentuře Reuters. „Osobně však preferuji standardní kroky, a tím je zvýšení o 25 bazických bodů,“ dodal centrální bankéř.
Sazby, jak je evidentní, porostou. Koruna má tudíž další popud k dalším ziskům. Na druhou stranu je však potřeba brát v potaz její neustálou překoupenost, se kterou je spjata možnost vybírání zisků za nedostatku protistran, a tedy i možnost oslabení kurzu. Tento scénář nepřestává být aktuální, ostatně, některé odhady s ním i pracují. Zaměříme-li se například na odhad mediánu kurzu koruny agentury Bloomberg, na konci 4. kvartálu by se domácí měna měla dle dostupných predikcí nacházet kolem úrovně 25,90 za euro, což je oproti dnešnímu kurzu o zhruba 32 haléřů slabší hodnota.
Hlavní „prorok“ ČNB: Díky, překoupená koruno!
V souvislosti s korunou je možné zmínit i nedávnou studii banky HSBC, která se zaměřila na výhled volatility měn rozvojových trhů. Podle analytiků Paula Mackela a Ju Wanga se měny těchto regionů ve zbytku roku mohou dočkat mnohem větších výkyvů, než kterých jsme byli svědky doposud.
Jak je vidět z grafu níže, česká měna se aktuálně nachází v zóně své fair value, tj. hodnota odpovídající dlouhodobé fundamentální rovnováze, zatím se tak nepřehoupla do stavu silného nadhodnocení. A proto ji HSBC i nadále řadí k preferovaným měnám společně s polským zlotým, maďarským forintem či ruským rublem.
Pozor, investoři!
Investoři, kteří sazí na strategii carry trade, by měli zbystřit. Agentura Bloomberg upozorňuje na to, že měny rozvojových trhů, které byly v rámci této strategie dosud nejlepšími sázkami, si tento svůj status po zbytek letošního roku nemusí udržet.
Právě do této sorty spadá česká koruna a polský zlotý. Nákup těchto měn za vypůjčené dolary podle Bloombegru přinesl investorům jen za letošní rok zhodnocení více než 16 %, což je nejvyšší číslo v rámci koše 42 sledovaných měn.
Agentura upozorňuje na to, že rally eura, která podpořila i rizikovější měny regionu střední a východní Evropy (tedy CZK a PLN), by mohla postupně odeznít. Investoři, kteří tak využívají carry trade (půjčují si dolary a následně investují v rozvojových zemích), by se měli zaměřit na jiné regiony nabízející mnohem výraznější výnosy, jako je například Brazílie, Mexiko či Indonésie, a to i přesto, že tamní měny pravděpodobně neposílí nikterak výrazně.
„Euro by se mohlo dostat do dlouhodobější korekce, a to vinou politických událostí na starém kontinentě,“ řekl pro Bloomberg Marcin Lipka, analytik polské společnosti Cinkciarz, a poukázal především na dění kolem Katalánska či italské volby, které se odehrají příští rok. Podle Lipky by měny východní Evropy mohly v roce 2018 dokonce nést negativní carry s tím, jak bude dolar sílit.
Na základě toho by se investoři měli zaměřit na ty regiony, kde hlavní úrokové sazby dosahují mnohem vyšších úrovní, než kterých jsme svědky například v evropských rozvojových zemích, tedy v ČR či v Polsku. Mezi žhavé favority patří již zmiňovaná Brazílie (8,25 %) či Mexiko (7 %).
Dislcaimer: Prohlášení o poctivé prezentaci investičního doporučení
