Světová banka snížila své odhady globálního hospodářského růstu pro letošní a příští rok. Ekonomové banky to v pololetní zprávě odůvodnili zhoršenými vyhlídkami v eurozóně a v Japonsku, ale také v Číně a dalších rozvíjejících se zemích světa. Nepříznivý vývoj v řadě zemi přitom převáží nad mírně pozitivním vlivem levné ropy.
Světová ekonomika +3 %, v čele USA
Banka odhaduje, že světová ekonomika letos zrychlí růst na tři procenta z loňského tempa 2,6 procenta. Loni v červnu předpovídala, že ekonomika poroste tento rok o 3,4 procenta po odhadovaném loňském vzestupu o 2,8 procenta. V roce 2016 banka čeká zrychlení na 3,3 procenta proti červnové prognóze 3,5 procenta.
Ze všeobecné slabosti se vydělují ekonomiky Spojených států a Británie. Největší světové ekonomice předpovídá Světová banka pro letošek posílení expanze na 3,2 procenta z loňských 2,4 procenta. „Globální ekonomika jede na jediný motor – americký motor,“ uvedl ke zprávě hlavní ekonom SB Kaushik Basu. „To pro svět neznamená příliš růžový výhled,“ dodal ekonom podle agentury Reuters.
Vedle nadále slabých ekonomik eurozóny a Japonska budou globální výkon tlačit dolů řízené zpomalování růstu v Číně, oslabování v Brazílii a recese v Rusku. Naproti tomu by se měl zrychlit růst v Indii, jejíž ekonomika by příští rok měla dosáhnout sedmiprocentního tempa a srovnat krok s Čínou.
Světová banka předpovídá, že pokles cen ropy, které od loňského června ztratily asi 60 procent, by měl být pro světovou ekonomiku celkově kladný. Letos ale podle ní přispěje tento faktor k celkovému růstu jen 0,1 procentního bodu, přičemž pozitivní dopady levné ropy budou znát i v dalších letech.
Ruská ekonomika klesne
Hrubý domácí produkt Ruska podle Světové banky letos klesne o 2,9 procenta po loňském nárůstu o 0,7 procenta. Světová banka tak výrazně zhoršila svou teprve prosincovou prognózu, která v letošním roce počítala s poklesem o pouhých 0,7 procenta. Banka rovněž předpověděla, že v příštím roce se ruská ekonomika vrátí k růstu, ten by měl ale činit jen 0,1 procenta. V následujícím roce by měl růst zrychlit na 1,1 procenta, napsala agentura Reuters.
Ruská ekonomika se nyní potýká s negativními dopady prudkého poklesu cen ropy a sankcemi, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu vůči Ukrajině. V listopadu se hrubý domácí produkt Ruska snížil o 0,5 procenta, a zaznamenal tak první pokles od října 2009, kdy ekonomiku srážela globální finanční krize. Ministr financí Anton Siluanov koncem loňského roku varoval, že ekonomika by letos mohla klesnout o čtyři procenta.
Ruský rubl loni navzdory rozsáhlým intervencím centrální banky oslabil vůči dolaru o více než 40 procent. Propad kurzu ruské měny vyvolal v posledních týdnech loňského roku mezi Rusy paniku provázenou prodejem rublů a nákupy zboží v obavě ze zdražování. Panika dosáhla vrcholu zhruba v polovině prosince, kdy ruská měna během pouhých dvou dnů ztratila až čtvrtinu hodnoty.
Ruská centrální banka v polovině prosince ve snaze zastavit pokles kurzu rublu a zmírnit inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o téměř sedm procentních bodů na 17 procent.
Spotřebitelské ceny v Rusku se loni podle předběžných údajů zvýšily o 11,4 procenta, což představuje nejprudší nárůst od roku 2008. Náměstek ruského ministra hospodářství Alexej Veděv dnes předpověděl, že inflace dosáhne svého vrcholu v březnu či dubnu, a to na úrovni 15 až 17 procent. „Doufám, že to bude méně než 20 procent,“ citovala Veděva agentura Interfax.
Ruský ministr hospodářství Ulyukayev označil za pravděpodobní zhoršení ratingu Rusku ratingovou agenturou Standard & Poor‘s.
