Americká komise pro cenné papíry (Securities and Exchange Commison, SEC) si není jistá v kramflecích. Potvrdilo to vystoupení jejího hlavního ekonoma Marka Flanneryho. Ten během svého úterního vystoupení v atlantské pobočce Federálního rezervního systému řekl, že i přes všechny dosavadní snahy o co největší „neprůstřelnost“ bankovního sektoru, si regulační úřad stále není jist, zda opravdu přispěl k zabezpečení celé ekonomiky.
„Vůbec si nejsem jist, zda zabezpečení bank prostřednictvím přísnějších pravidel nějak přispělo k bezpečnější ekonomice či k jejímu růstu,“ přepisuje Flanneryho slova server Wall Street Journal. Své pochyby vyjádřil v souvislosti s otázkou tzv. stínových bank, které nejsou, oproti těm běžným, podrobeny tak striktnímu dohledu.
Právě nebankovní sektor, tvořený například hedgeovými či podílovými fondy, je aktuálním otazníkem v činnosti amerického regulátora. „Jakmile se rozhodnete regulovat stínové bankovnictví, nezbyde sice prostor pro obcházení stanovených předpisů, ale na druhou stranu tím omezíte možnost dalších inovací,“ řekl ekonom. Z toho důvodu stojí SEC obvykle před otázkou, které regulace jsou, resp. budou, co „nejefektivnější pro společnost a ekonomiku, avšak na úkor bezprostředně regulovaných subjektů.“
Samotná debata se vyvinula v návaznosti na popud, se kterým začátkem týdne přišel místopředseda Federálního rezervního systému Stanley Fisher. Ten navrhl zavedení zátěžových testů finančních institucí spadajících do nebankovního sektoru, včetně patřičných kapitálových požadavků, které by celkově snížily rizikový potenciál daného segmentu.
„Je zcela jasné, že jakákoliv regulace nebankovního sektoru by měla odpovídat činnosti daných institucí, a stejně tak všem hrozbám, kterým čelí,“ zaznělo z Fisherových úst. Svou myšlenku pak ale následně zmírnil tvrzením, že ne každý nebankovní subjekt nutně potřebuje být regulován.
Dle posledních údajů se expozice nebankovního sektoru postupně zvětšuje. Podle Rady pro finanční stabilitu se hodnota aktiv spravovaných americkými nebankovními institucemi v roce 2013 zvýšila až na 25,2 bilionů dolaru, čímž tak předčila předkrizovou úroveň.
