Řecko by na tom mohlo být daleko lépe, kdyby vláda dokázala vybírat daně, které „dluží“ osoby samostatně výdělečně činné. To je závěr studie, která vyšla v tomto měsíci a využívá inovativní metody zachycení daňových úniků.
Odhadovat šedou ekonomiku je velmi těžké. Friedrich Schneider, přední evropský odborník na toto téma z Univerzity Johanna Keplera v rakouském Linci, poukázal na to, že žádná z uznávaných metod není zcela spolehlivá. Například, není ideální srovnávat statistiky výdajů a příjmů. Výsledky jsou zkresleny chybějícími pozorováními nebo chybami v národních účtech. Ani použití indikátoru, jako spotřeba elektrické energie, nebere v úvahu všechny aktivity šedého sektoru. I přesto však Schneider velikost šedé ekonomiky u evropských zemí měří. V galerii článku jsou odhady za rok 2014 ze studie, kterou publikoval v letošním roce společně s dvěma dalšími spolupracovníky.
Vyjádřeno v hrubém domácím produktu, Řecko má mezi zeměmi Evropské unie bez komunistické minulosti po Kypru druhý největší podíl šedé ekonomiky. Schneider odhaduje, že nehlášené příjmy tvoří v Řecku 23,3 procent HDP, což je 55,3 miliard dolarů. Tento odhad zahrnuje nezákonné činnosti, jako je obchod s drogami, prostituce, ale i aktivity v bílé ekonomice. Kdyby byla tato odhadovaná částka předmětem zdanění – v současné sazbě 40 procent – stínová ekonomika by přispěla do státní pokladny 22 miliardami dolarů. Pak by pravděpodobně byla mezinárodní výpomoci zbytečná.
Podle nejnovější studie Nikolaose Artavanise z Isenberg School of Management, Margarita Tsoutsoura z University of Chicago a Adaira Morse z University of California v Berkeley tvoří nehlášené příjmy samostatně výdělečně činných osob asi polovinu z celkové částky.
Ve studii byla použita data žádostí o půjčky u velkých řeckých bank. Podle ní by klienti bank museli v průměru použít na provoz půjček až 78 procent svých oficiálně vykázaných příjmů, o které žádali. Banky však považují vykázané příjmy za fikci, stejně jako mnoho jiných bank ve východní a jižní Evropě. V důsledku toho používají banky mírné odhady nezdaněného příjmu i ve svých rizikových modelech. Artavanis, Tsoutsoura a Morse tyto odhady obnovili a dospěli k závěru, že skutečný příjem osob samostatně výdělečně činných je v Řecku o 75 až 84 procent vyšší než jaké jsou hlášeny. V letech 2006-2009 by to znamenalo, že řecká vláda přišla o 9 až 11 miliard eur ročně.
Studie zjistila, že daňový únik je soustředěn spíše do profesí, kde je třeba vyšší vzdělání. Zaměstnanci v zdravotnickém sektoru na daních nezaplatili v průměru 32.500 eur ročně. Řecko má navíc nejvyšší míru samostatné výdělečných činností v EU: Téměř třetina Řeků pracuje na sebe. Dokonce i levicová vláda bývalého premiéra Alexise Tsiprase nedokázala opřít daňový výběr o tyto Řeky. Podle studie by pak právě tito Řekové mohli napravit mnoho ekonomických problémů země jednoduše tím, že by upřímně deklarovali své příjmy. Proč ale?
