Platforma Fundlift představuje novou investiční příležitost - firmu PROMA real a.s. Více informací ZDE. Dolar rozšiřuje ztráty v dolarovém indexu i proti euru. Měny regionu v zisku, jediná koruna mírně slabší nad 25,85 za euro.

Šedá ekonomika: Řecko může tři roky pomoci splatit za dva

Řecko by na tom mohlo být daleko lépe, kdyby vláda dokázala vybírat daně, které „dluží“ osoby samostatně výdělečně činné. To je závěr studie, která vyšla v tomto měsíci a využívá inovativní metody zachycení daňových úniků.

Odhadovat šedou ekonomiku je velmi těžké. Friedrich Schneider, přední evropský odborník na toto téma z Univerzity Johanna Keplera v rakouském Linci, poukázal na to, že žádná z uznávaných metod není zcela spolehlivá. Například, není ideální srovnávat statistiky výdajů a příjmů. Výsledky jsou zkresleny chybějícími pozorováními nebo chybami v národních účtech. Ani použití indikátoru, jako spotřeba elektrické energie, nebere v úvahu všechny aktivity šedého sektoru. I přesto však Schneider velikost šedé ekonomiky u evropských zemí měří. V galerii článku jsou odhady za rok 2014 ze studie, kterou publikoval v letošním roce společně s dvěma dalšími spolupracovníky.

Vyjádřeno v hrubém domácím produktu, Řecko má mezi zeměmi Evropské unie bez komunistické minulosti po Kypru druhý největší podíl šedé ekonomiky. Schneider odhaduje, že nehlášené příjmy tvoří v Řecku 23,3 procent HDP, což je 55,3 miliard dolarů. Tento odhad zahrnuje nezákonné činnosti, jako je obchod s drogami, prostituce, ale i aktivity v bílé ekonomice. Kdyby byla tato odhadovaná částka předmětem zdanění – v současné sazbě 40 procent – stínová ekonomika by přispěla do státní pokladny 22 miliardami dolarů. Pak by pravděpodobně byla mezinárodní výpomoci zbytečná.

Podle nejnovější studie Nikolaose Artavanise z Isenberg School of Management, Margarita Tsoutsoura z University of Chicago a Adaira Morse z University of California v Berkeley tvoří nehlášené příjmy samostatně výdělečně činných osob asi polovinu z celkové částky.

Ve studii byla použita data žádostí o půjčky u velkých řeckých bank. Podle ní by klienti bank museli v průměru použít na provoz půjček až 78 procent svých oficiálně vykázaných příjmů, o které žádali. Banky však považují vykázané příjmy za fikci, stejně jako mnoho jiných bank ve východní a jižní Evropě. V důsledku toho používají banky mírné odhady nezdaněného příjmu i ve svých rizikových modelech. Artavanis, Tsoutsoura a Morse tyto odhady obnovili a dospěli k závěru, že skutečný příjem osob samostatně výdělečně činných je v Řecku o 75 až 84 procent vyšší než jaké jsou hlášeny. V letech 2006-2009 by to znamenalo, že řecká vláda přišla o 9 až 11 miliard eur ročně.

Studie zjistila, že daňový únik je soustředěn spíše do profesí, kde je třeba vyšší vzdělání. Zaměstnanci v zdravotnickém sektoru na daních nezaplatili v průměru 32.500 eur ročně. Řecko má navíc nejvyšší míru samostatné výdělečných činností v EU: Téměř třetina Řeků pracuje na sebe. Dokonce i levicová vláda bývalého premiéra Alexise Tsiprase nedokázala opřít daňový výběr o tyto Řeky. Podle studie by pak právě tito Řekové mohli napravit mnoho ekonomických problémů země jednoduše tím, že by upřímně deklarovali své příjmy. Proč ale?

Newsletter