Šéf ECB si bude muset dát pozor na pusu

Nadcházející schůzka Evropské centrální banky (ECB) je pravděpodobně nejdůležitější událostí trhu v tomto měsíci. Investoři tak budou pečlivě zkoumat sdělení jejího šéfa Maria Draghiho o jakýchkoliv změnách v programu nákupu aktiv. Co můžeme čekat?

V uplynulých měsících se očekávání posunula směrem k přístupu „nižší pro delší“ ze strany ECB, který zahrnuje menší množství měsíčních nákupů doprovázené prodloužením programu kvantitativního uvolňování. Zatímco odhady se liší, podle konsensu se očekává, že měsíční nákupy se sníží ze současných 60 miliard euro za kalendářní měsíc na přibližně 30 miliard, program kvantitativního uvolňování by pak měl být prodloužen o devět měsíců.

Takový scénář by umožnil, aby ECB zůstávala angažovaná po delší časové období a pomohla posunout očekávání prvního zvýšení sazeb až do roku 2019. Navíc z technického hlediska, zatímco čistý efekt toků bude negativní pro evropské vládní dluhopisy, s tím jak hrubé měsíční nákupy klesnou, reinvestice těch dluhopisů, kterým nadchází doba splatnosti, částečně zmírní čistý dopad na trh.

Jak se blíží schůzka ECB, tak se zdá, že rizika směřují k „jestřábímu“ překvapení pana Draghiho, což je dáno zejména pokračujícím cyklickým oživením v celé eurozóně. Nicméně, vzhledem k inflaci, která stále ještě zaostává a je daleko od cíle ECB, nedostatečnému tlaku na mzdy a k rizikům pramenícím z obnovené síly eura, bude Draghi pravděpodobně muset být obzvláště opatrný, aby neudělal chybu. ECB bude chtít silné zajištění, aby oznámení o snižování nevyvolalo další „Bund tantrum“ (pokles německých vládních dluhopisů z jara 2015), a proto na tiskové konferenci můžeme očekávat řadu doporučení. Zatímco nákupy se zpomalí, růst úrokových sazeb zůstává v této chvíli velmi vzdálený, a měnová politika tak zůstane po delší dobu extrémně akomodativní.

ECB se připojuje k Fedu a s velkou pravděpodobností i k Bank of England, jako k centrálním bankám, které upřednostňují o něco méně akomodatinví postoj měnové politiky. Ekonomický výhled se rozhodně zlepšil, přičemž centrální banky hrály významnou roli při oživení globální růstu. Přesto „neortodoxní“ nástroje měnové politiky z velké části posloužily svému účelu a zjevně už nejsou potřebné. Odstraněním podnětů se centrální banky velmi postupně vrací k normálnímu stavu a poskytují větší volnost pro konvenční nástroje politiky, které budou v případě potřeby zavedeny později.

Investoři proto budou muset být opatrní, jelikož trhy vstoupí do jiné fáze s nižší podporou centrální banky, než tomu bylo v uplynulém desetiletí.

Newsletter