Český bankovní systém zůstane silný i v dobách hospodářského útlumu. Letošní rok bude obtížný, k extrémnímu pesimismu ale důvod není. Ekonomika je nad očekávání robustní, recese tak byla zřejmě jen krátká epizoda. Podíl problematických úvěrů neroste. Banky mají kvalitní úvěrová portfolia, a pokud by došlo na zhoršení, jsou kapitálově silné a mají dostatek rezerv, řekl v rozhovoru šéf Komerční banky Jan Juchelka. Kdy čeká pokles inflace? A jsou podle něj české banky v ohrožení kvůli možné bankovní krizi v USA?
Jaká jsou podle vás dnes největší rizika pro českou ekonomiku?
Pro banky přináší letošní rok řadu výzev: inflace, zvyšující se náklady na vklady a důsledky zpomalení ekonomiky bezpochyby ovlivní výsledky tohoto roku. Český bankovní systém je ale natolik stabilní a silný, že bude i nadále stát po boku svých klientů a zůstane silný i v dobách hospodářského útlumu.
Musím ocenit robustnost české ekonomiky. Vezměme už jenom to, že jsme do roku 2022 vstupovali v situaci přetrvávající pandemie covidu-19 a nejistoty, jak to bude dále s pochroumanými globálními výrobními a dodavatelskými řetězci. A do toho přišlo něco naprosto nepředstavitelného v podobě ruské válečné agrese na Ukrajině. S tím související komoditní šok v podobě dramatického nárůstu cen zemědělských, a zejména energetických komodit a obavy, zda některé komodity vůbec budou dostupné, dále zhoršovaly sentiment tuzemských domácností a firem. A do toho inflace, která v průměru dosáhla 15,1 %, a byla tak nejvyšší od roku 1993. I když letošní rok bude obtížný, k extrémnímu pesimismu důvod není. Tuzemská recese byla zřejmě pouze krátkodobou epizodou druhé poloviny loňského roku.
Očekáváte nárůst problematických úvěrů? Jak dnes vidíte situaci a s čím počítáte do následujících měsíců, případně, jak se na to připravujete?
Podle nedávno zveřejněné statistiky České bankovní asociace podíl problematických bankovních úvěrů, tedy těch po splatnosti, v Česku letos zatím neroste. U podniků v únoru proti prosinci klesl o 0,12 procentního bodu na 3,29 procenta. U spotřebitelských úvěrů stoupl jen mírně o 0,06 bodu na 3,97 procenta a u hypoték zůstal na rekordním minimu 0,57 procenta.
Znovu se tak ukazuje, že kvalita úvěrového portfolia českých bank je doposud na dobré úrovni. České banky jsou obecně dobře připravené na případné problémy se splácením klientů, jsou kapitálově silné, a navíc většina bank si vytvořila dostatečné rezervy v opravných položkách na případné budoucí problémy se splácením už v době pandemie a se zhoršující se makroekonomickou situací v době války na Ukrajině. Banky dále posilovaly rezervy z důvodů vysoké inflace či nižšího odhadovaného růstu HDP. Proto zatím nevidíme důvody, které by vedly k masivnímu nárůstu nákladů na rizika v českém bankovním sektoru. I když zvýšení oproti roku 2022 očekávat lze, především kvůli zpomalující ekonomice.
Jan Juchelka bude jedním z účastníků panelové diskuse na Finanční konferenci 2023, která se koná 29. května v Praze. Debatovat bude na téma výzvy a příležitosti české ekonomiky spolu s bývalým guvernérem ČNB a současným hlavního ekonomem Generali Miroslavem Singerem, Country Leaderem společnosti Deloitte Miroslavem Svobodou a zakladatelem investiční skupiny Natland Tomášem Raškou.
Mimořádně dobře obsazený čtvrtý ročník financnikonference.cz s více než dvaceti top řečníky se uskuteční na konci května v pražském Operu. Finanční řízení, financování, kybernetická bezpečnost, M&A, digitalizace, family office, change management, IPO, korporátní dluhopisy, ekonomika, exkluzivní networking. Na všechna tato témata se mohou návštěvníci těšit!
Zdroj: Roklen, Finanční konference
Tzv. windfall tax je jedním z opatření, kterými se vláda snaží řešit obrovské schodky státního rozpočtu. Jako zástupce bank s ním celkem pochopitelně nesouhlasíte. Jaké změny tedy podle vás české veřejné finance potřebují?
Windfall tax byla veřejným tématem loňského roku. V poslední době jsme svědky veřejné diskuse nejen ohledně podpory stavebního spoření, ale například i změny podpory penzijního spoření. Všechny tyto body vnímám v širším kontextu bankovního trhu a trhu finančních služeb. Stát občany dlouhodobě motivuje, aby se chovali zodpovědně vůči svým úsporám, aby byli schopní šetřit budoucím generacím nejen na bydlení nebo aby mysleli na svou penzi. Systémy stavebního i penzijního spoření jsou na českém trhu dlouho, za tu dobu prokázaly, že jsou velmi stabilní, a české domácnosti se na ně mohou spolehnout a zajistit si tím finanční rezervy do budoucna. V systému stavebního spoření je potřeba vnímat cca 350 miliard korun účelových nezajištěných úvěrů, přibližně ve výši nastřádaných prostředků. Podpora od státu pomohla vybudovat stabilní depozitní základnu. Mít v dnešní turbulentní době stabilní a fungující systém je svým způsobem vzácnost. Bez ohledu na to, že jsme si na stabilní bankovní systém zvykli. A je riziko, že ho neobratný zásah může poškodit.
Ve všech zmíněných oblastech banky vedou diskusi s ministerstvem financí. Jako protiváhu jsme navrhli posílení role Národní rozvojové banky, ve spolupráci s municipalitami financování dostupného bydlení nebo podporu investic do rozvoje infrastruktury. Vidíme v tom příležitost pro stát i výhody pro občany v oblasti zvýšení kvality života. Banky hrají v české společnosti nezastupitelnou roli, čím dál více pomáhají a zjednodušují komunikaci státu s občany jako např. Bankovní identita. Jsem tedy přesvědčený, že by i v tomto případě banky uměly pomoci a přinést vyšší kvalitu do zmiňovaných oblastí.
Máme se ještě bát inflace, nebo počítáte s jejím odezněním a následným poklesem sazeb? A kdy podle vás přijde?
Rok 2022 byl rokem velké kontradikce. Šly proti sobě dva aspekty, ve společnosti panoval obecný narativ krize, začala válka na Ukrajině, téměř vše se zdražovalo, vysoká míra inflace, růst úrokových sazeb, energetická krize, krach Sberbank apod. Naproti tomu lidé v roce 2022, po dvou letech pandemie covidu, začali být aktivní a ekonomicky žít. Naplno se otevřely obchody, divadla, restaurace a začalo se cestovat bez omezení. Ekonomika si v druhé polovině roku 2022 prošla mírnou recesí, šlo ale o technickou recesi. Žádná ekonomická katastrofa navzdory válce a energetické krizi se nestala.
Rok 2023 bude pro celou společnost rokem výzev. Stále nás bude doprovázet inflace a zároveň očekáváme pokles spotřeby domácností. České banky jsou obecně dobře připravené na případné problémy se splácením klientů, jsou kapitálově silné. Povzbudivý je však vývoj zahraniční poptávky. Evropa se vypořádala s energetickou závislostí na Rusku. Vypadá to tedy, že žádná velká evropská ekonomika nezaznamená recesi, dokonce ani Německo. Robustní vnější poptávka je tak slibnou zprávou i pro Česko. Je tady díky současnému vývoji na energetických komoditách solidní šance, že by inflace mohla ke konci tohoto roku spadnout do jednociferného čísla. Jednoznačně to ale vidíme až na počátku roku 2024.
Nebojíte se, že na evropský trh kvůli březnovým pádům bank v USA a problémům Credit Suisse dopadnou další regulace?
Pád regionálních a systémově nedůležitých bank v USA a problémy Credit Suisse jsou zcela jiným příběhem a každý z nich je velmi specifický. V českém bankovním sektoru nepůsobí banky s obchodním modelem podobným bankám, které se dostaly do problémů v USA. Tuzemský bankovní sektor obecně patří mezi velmi odolné a neměl problémy ani během globální finanční krize v roce 2008. Naopak patřil mezi ty, kde stát nemusel vůbec zasahovat, a to ani v roce celosvětové finanční krize po roce 2008. Samozřejmě i díky ČNB, která pravidelně provádí zátěžové testy, které zjišťují míru odolnosti bank vůči různým šokům. Mezi ty nejdůležitější patří testy solventnosti bank, kdy banky musejí provádět svůj vlastní zátěžový test ICAAP (Internal Capital Adequacy Assessment Process). Komerční banka provádí tento test dvakrát ročně a monitorují se během něj stávající a budoucí možná rizika, kterým banka čelí a bude čelit, a na něž následně musí alokovat kapitál. Současně ČNB provádí své vlastní stress testy. Podíváme-li se na poslední výsledky za všechny banky, jasně ukazují na silnou kapitálovou a likviditní pozici českého bankovního sektoru. Také míra regulace je silná, a to vše dává daleko větší důvěru v jeho stabilitu.
Významná část nových firemních úvěrů se realizuje v eurech. Není to podle vás do budoucna nebezpečné?
Je pravda, že podíl eurových úvěrů na nových úvěrech podnikům a institucím v roce 2022 dynamicky rostl. Jejich podíl byl téměř poloviční. V Komerční bance na celkové bilanci korporátních úvěrů činil podíl těch eurových téměř 43 %, na celkové bilanci všech úvěrů včetně retailových pak přibližně 22 %. Očekáváme určité zpomalení meziročního růstu těchto úvěrů v 2023, zejména kvůli extrémně vysokému nárůstu v 2022. Nicméně očekáváme, že podíl úvěrů v eurech na celkovém objemu financování firem bude i nadále narůstat.
Řízení rizik banky, a tedy i bezpečnost a ochrana našich klientů jsou pro nás naprosto klíčová, a proto se při jejich posuzování zaměřujeme na tři oblasti. Zaprvé je to celková bonita klienta, při které, mimo jiné, významně stresujeme tvorbu volných prostředků klienta při negativním vývoji kurzu koruny proti euru. Díváme se na celkovou logiku kreditního návrhu i historii vztahu s klientem. Zadruhé, u posuzovaného eurového úvěru musí být splněny základní produktové parametry, které jsme si pro takovéto financování interně stanovili. A zatřetí, je to je i portfoliový pohled. Máme stanovený celkový limit těchto úvěrů, který nesmíme na úrovni celé banky překročit. Výše uvedené v tento moment aplikujeme v korporátním bankovnictví Komerční banky. Segment malých společností, živnostníků obecně považujeme za více citlivý na případné významné změny měnového kurzu.
Jan Juchelka je absolvent Slezské Univerzity v Opavě. Od roku 1995 působil ve Fondu národního majetku České republiky, v letech 2002 až 2005 byl předsedou výkonného výboru. V letech 1999 až 2006 byl členem dozorčí rady Komerční banky. Do Komerční banky nastoupil v roce 2006, nejprve na pozici ředitele pražské Obchodní divize korporátního bankovnictví a následně v tomtéž roce na pozici člena představenstva zodpovědného za řízení úseků Top Corporations a Investičního bankovnictví. Od roku 2012 pracoval v centrále Société Générale v oblasti Korporátního a Investičního bankovnictví, kde působil na pozici Managing Director, Head of Coverage se zodpovědností za korporátní klientelu v regionu střední a východní Evropy, Středního východu a Afriky. Současně působil jako Senior Banker pro oblast střední a východní Evropy. Představenstvo KB zvolilo s účinností od 3. srpna 2017 pana Jana Juchelku předsedou představenstva a generálním ředitelem Komerční banky. Od 1. srpna 2018 je zodpovědný za úseky Lidské zdroje, Komunikace, Obchodní poradenství, Interní audit a také za úsek Strategie a finance.
