Šéf OKD: Do tří let propustíme polovinu zaměstnanců

AKTUALIZOVÁNO: Černouhelná společnost OKD chce do tří let propustit polovinu zaměstnanců. Výkonný ředitel OKD Dale Ekmark to dnes řekl na jednání karvinského zastupitelstva. Uzavřeny by měly být doly Paskov, Lazy a Darkov a společnost plánuje, že v ní do roku 2018 bude pracovat 5000 až 6000 lidí.

Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že vláda bude usilovat o to, aby propuštění lidé dostali v kraji jinou práci. Zdůraznil, že vláda nemůže přebírat odpovědnost za soukromého podnikatele.​ „Chceme nabídnout eventuálně propuštěným zaměstnancům OKD druhou šanci, to znamená: chceme podpořit jejich dojíždění do práce, chceme nabídnout dotace zaměstnavatelům v Moravskoslezském kraji, kteří by je mohli zaměstnat,“ ​řekl premiér.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík ČTK řekl, že jde jen o politický boj, protože na tak rychlé uzavírání dolů firma nemá peníze. Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák připustil, že informace o propouštění může vyvolat napětí. Podle ministra průmyslu Jana Mládka je oznámení nepříjemné, ale je lepší než nejistota.

OKD se nachází v existenčních problémech. Majitel OKD, kterým je společnost New World Resources (NWR), v předběžné analýze svého strategického revizního procesu na konci loňského roku uvedl, že do dvou let plánuje zavření dolů Paskov a Lazy. Ekmark dnes řekl, že uzavření by se týkalo i Darkova. V OKD a u dodavatelských firem nyní pracuje zhruba 13 tisíc lidí, naprostá většina pochází z regionu.

Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD) připustil, že informace o hromadném propouštění může vyvolat napětí. ​Podobnou situaci ale severní Morava a Slezsko už zažily. V 90. letech minulého století, kdy se zavíralo množství dolů, přišly o práci desetitisíce lidí. V roce 1990 měly OKD téměř 98.000 zaměstnanců, o deset let později jich bylo už jen něco přes 20.000.

Představitelé Moravskoslezského kraje trvají na tom, že útlum dolů by měl být postupný. V návrhu, který vypracovaly Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, kancelář vládního zmocněnce Jiřího Ciencialy a krajská hospodářská komora, doporučila krajská tripartita, aby se v OKD těžilo co nejdéle, i za cenu toho, že stát ponese určité výdaje.

Mluvčí OKD Ivo Čelechovský uvedl, že cílem restrukturalizace je vytvořit štíhlejší organizaci, která bude udržitelná v novém prostředí dlouhodobě nízkých cen s uhlím. „Konkrétně přehodnocujeme naše možnosti v Důlním závodě 3 (Paskov) a Důlním závodě 1 (lokality Lazy a Darkov) a dále uzavření prostor, které byly nebo brzy budou vytěženy, jako je severní část důlního pole v Důlním závodě 2 (Důl ČSM),“ uvedl dnes Ekmark. Konkrétní časový harmonogram má být upřesněn v nadcházejících měsících.

„Útlum musí být postupný, nikoli skokový. Region se na to musí připravit,“ řekl dnes karvinský primátor Tomáš Hanzel (ČSSD). Nelze podle něj zahájit masivní propouštění letos ani příští rok, OKD by měly těžit do let 2020 až 2023. „Ukazuje se, že průmyslová zóna Nad Barborou se musí rychle dostavět a sehnat investor,“ řekl primátor. Je podle něj nutné vytvářet i další pracovní místa.

Na uzavření dolů či sociální program jsou podle odboráře Pytlíka potřeba miliardy korun, které firma nemá, miliardu by stály i výkupy pozemků. „Rád bych viděl, jak bude vypadat přesný plán na rok 2016, kde vezmou vlastníci peníze na technické uzavření dolů, na sociální program, na výkupy. Beru to jako politické bláboly,“ dodal Pytlík.

NWR se k záměru nechtěla blíže vyjádřit. „Vzhledem k probíhajícím jednání s vládou a věřiteli nebudeme záležitost za NWR komentovat,“ řekl ČTK poradce pro vztahy s investory NWR Radek Němeček.

Ministerstvo životního prostředí dalo v lednu společnosti OKD souhlas k rozšíření těžby uhlí na Karvinsku. Platí na období do roku 2023 a týká se mimo jiné oblasti Karviné-Starého Města. Právě toto rozšíření těžby je podle Ekmarka pro OKD stěžejní, jinak by firma musela zavírat i další doly. Firma ale ještě nemá povolení k zahájení těžby na nových územích a musí splnit řadu podmínek.

Dluh NWR bude řešit investiční banka Moelis