Euro reaguje na komenty z ECB o možném snížení tempa nákupů aktiv v rámci pandemického programu už v červnu. Nehledě na komentář z ECB, ve zbytku dne vidíme rizika směrem k silnějšímu dolaru. Důvodem data za amerického trhu práce, u nichž trh čeká vytvoření cca 900 tis. pracovních míst. Překonání konsensu je rizikem vyšších US výnosů a silnějšího dolaru.

Seriál investičních nápadů: Sázka na drony

Na světě je zhruba 65 tis. veřejně obchodovaných firem, ovšem pouze pár z nich je lídrem sektoru. Jak je poznat? O těch největších (Apple, Daimler, Exxon, atd.) píší noviny každý druhý den, o těch menších píši já v Seriálu investičních nápadů. Nejen to, do jejich akcií vkládám své peníze s průměrným čistým zhodnocením 13,7% p.a. za posledních devět let. ​​

Tato firma nesplňuje hned dvě podmínky našeho seriálu – prověrku časem a silnou konkurenční výhodu. Přesto bych Vám ji chtěl představit. Dva větší konkurenti totiž nejsou veřejně obchodovaní, ale odvětví, ve kterém všichni působí, roste tak rychle, že i třetí v řadě může být výbornou investicí. 

Popis podnikání a historie

Parrot je francouzská firma, historicky produkující zařízení pro automobilový průmysl (46% tržeb) a spotřebitelskou elektroniku (8%). Od roku 2010 se primárně zaměřuje na výrobu a prodej dronů (UAV – unmanned aerial vehicle), což je hlavní předmět této teze (46%). Firmu založil v roce 1994 francouzský podnikatel  Henri Seydoux, který mimochodem vlastní i úspěšnou obuvnickou značku Christian Louboutin. Parrot dosáhne v roce 2015 tržeb okolo 300 mil. EUR, má tržní kapitalizaci 519 mil. EUR a zaměstnává zhruba 970 lidí.

Analýza odvětví a konkurenční výhoda

Od devadesátých let Parrot vyráběl hlavně telekomunikační zařízení do aut (hans-free moduly, navigační systémy, aj.), což pro řadového dodavatele (2nd Tier) pod tlakem automobilek nebyl pohádkový byznys. I když byla firma celou dobu zisková, nízké marže, „povinné“ CAPEX, a cykličnost sektoru způsobily, že akcie Parrot zaostaly v letech 2006 (IPO) – 2014 za celkovým indexem. Parrot rovněž produkuje spotřební elektroniku (hlavně audio systémy), ty ale tvoří pouhých 8% tržeb. 

Pak nastala transformace. V roce 2010 Parrot uvedl na trh první létající dron.  Byznys dál rozvíjel, koupil majoritní podíly ve firmách SenseFly (2012), a Pix4D (2014). Podíl divize dronů rostl na úkor automobilové divize, která ještě v roce 2013 tvořila 69 % tržeb, v roce 2014 55 %, a v prvním pololetí 2015 už pouze zmíněných 46 %.

Drony mají tři využití: vojenské, komerční (ostraha budov, zemědělství, filmařina, doručování, aj.) a jako hračka. První, silně regulovaná kategorie, je parketou zbrojařů jako Boeing, Terex, atd. Dalším dvěma kategoriím vládne trojlístek firem DJI (založena 2006, 3300 zaměstnanců), Yunnec (první dron v roce 2009, 1800 zaměstnanců) a Parrot. DJI ani Yunnec nejsou veřejně obchodovatelné, ale podle názorů lidí z oboru počty zaměstnanců zhruba odpovídají jejich tržnímu podílu: 40-50 % DJI, 20-25 % Yuneec, 10-15 % Parrot. Podle všeho je DJI nejen největším, ale také technologicky nejvyspělejším hráčem. Všechny tři firmy provozují „kapitálově lehký“ model, kdy celou výrobu delegují do Asie (hlavními partnery Parrot jsou Jabil Circuits a Global Foundries), a prodej zajišťují nezávislí distributoři. Sami zaměstnávají výhradě inženýry pro výzkum a vývoj (R&D). Ten nyní tvoří 65 % pracovní síly Parrot, a výdaje na něj dosáhly v roce 2014 20,6 % tržeb = klasická růstová fáze firmy.

Je neoddiskutovatelné, že využití dronů roste. Vlády urychleně schvalují legislativu pro jejich regulaci, pošty a přepravní společnosti je začínají testovat, zemědělci v USA je již používají. Prodej dronů Parrot rostl v posledních dvou letech trojciferným tempem. Otázka je, jak dlouho to bude trvat. Nedovolím si přesnou kvantifikaci, protože se jedná o úplně nový produkt (kdo by před osmi lety hádal letošní prodeje iPhonů?) ale dovolte mi srovnání s jedním produktem současnosti – přenosné mini-kamery (mimochodem mají blízko k dronům, instalují se na ně). Pouze firma GoPro jich letos prodá za 1,7 mld. USD, což je víc než celý dnešní trh s drony – potenciál pro růst je tedy značný.

Proč existuje příležitost

Parrot, menší francouzskou firmu, pokrývají pouze čtyři analytici. Navíc je zaškatulkována v kategorii auto-dodavatelů (v popisu firmy na Bloombergu není o dronech ani slovo).  Firma prochází transformací k úplnému zaměření na výrobu dronů, která organicky roste. Navíc, vysoké výdaje na R&D – v růstové fázi běžné – maskují skutečnou ziskovou sílu firmy. Auto-divize dojíždí setrvačností, ale není přítěží, protože je zisková (R&D platí samotné zadávající automobilky). 

Přítomnost osobně zainteresovaného zakladatele, šéfa dozorčí rady a hlavního akcionáře Henriho Seydouxe (35.8%) vnímám jako pozitivum, ovšem představuje to i risk případného prodeje firmy, či rozhodnutí o dividendách (Parrot dosud nevyplácela).

Valuace a rizika

Ocenění je obtížné, protože nelze použít historické údaje (inovativní produkt) ani srovnání s konkurencí (od soukromých firem DJI a Yuneec nejsou data dostupná). Znovu si pomohu  srovnáním s firmou GoPro. Ta zažívala podobný boom jako nyní DJI, Yuneec a Parrot zhruba před čtyřmi lety. Nyní, po vstupu na burzu, utlumení růstových vyhlídek kvůli částečně nasycenému trhu, a silné korekci ceny akcií, stále dosahuje valuací, které by nyní měla divize dronů Parrot, pokud bychom ji brali samostatně (Price/Sales = 3,  Price/Book Value = 3,5). Parrot má ovšem podle mého názoru před sebou ony čtyři roky růstu.

Na druhou stranu, GoPro je lídrem trhu, což Parrot není (je to DJI), takže existuje reálné riziko, že bude ztrácet tržní podíl a nebude participovat na organickém růstu odvětví, jak by mohla. V takovém případě se mohou valuace Parrot vrátit na historický průměr (2nd Tier technologická firma). Protože se jedná o investici do „mladé“ firmy v odvětví neprověřeném časem, doporučoval bych v tomto případě menší úvodní pozici a stanovit stop-loss zhruba o 25% níže.

Ziskovost nyní tlumí vysoké výdaje na R&D, a občasné odpisy goodwillu po nevýhodných akvizicích v automobilovém průmyslu z let 2006/7. Podíl obou „brzd“ by měl v budoucnu výrazně poklesnout.  Navíc, Parrot nemá téměř žádný dlouhodobý dluh. Kromě konkurenčního a technologického boje je Parrot je vystaven dalším exogenním rizikům: zásahy ze strany vlád (legislativa ohledně dronů), riziko směnného kurzu (účtování v EUR), ale tržby 25% z USA a 11% z Asie.

Shrnutí

Parrot není lídr ve výrobě komerčních dronů, ovšem je jediným veřejně obchodovatelným hráčem z trojlístku firem, které oboru dominují. Investice do akcií Parrot je tedy vsázka na růst tohoto odvětví jako celku. Díky poslednímu vývoji na poli vládní regulace i strategie firem (Amazon, zemědělské firmy v USA, dánská pošta) věřím v pokračující růst využití dronů v dalších letech. Parrot je solidně řízená firma, vstoupila na trh včas, a je rozumně oceněná, takže má všechny předpoklady pro to, aby přinesla akcionářům slušné zhodnocení. 

 

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Fin a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter