Uvolnit protiruské sankce by Evropská měla až poté, co ji Moskva přesvědčí o změně postoje nejen slovy, ale i činy. Českým novinářům to dnes ve Varšavě řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se příští týden chystá navštívit Prahu. Podle něj není zcela jasné, zda se ruský prezident Vladimir Putin uspokojí se záborem východní části Ukrajiny nebo zda budou akce ruských vojáků v zemi po příměří pokračovat.
„Velmi bychom si přáli, aby to byl konec války, ale nevíme, zda nejde jen o taktický plán, jak uniknout dalším postihům ze strany NATO a EU,“ řekl šéf polské diplomacie o současném příměří, které na východě země platí od pátku. Přes zprávy o jednotlivých útocích se klid zbraní mezi ukrajinskou armádou a separatisty daří i dnes zachovávat, což je podle Sikorského nadějným posunem. Vše však záleží na jednom člověku, řekl směrem k Putinovi, jehož kroky jsou prý stěží odhadnutelné a není jasné, zda se v budoucnu nechystá pokračovat atakem na další část Ukrajiny.
„Myslím, že prezident Putin dosti přesně ukázal svůj plán, svou filozofii, své ambice v řeči anexe Krymu… A to nás nemůže neznepokojovat. Není v našem zájmu, aby v Evropě znovu zavládlo právo pěsti, neboť toho již jsme byli obětí,“ prohlásil Sikorski v narážce na sovětské velmocenské nároky vůči Polsku i tehdejšímu Československu.
Polsko požadovalo, aby Severoatlantická aliance umístila kvůli ruské hrozbě na jeho území nové stálé jednotky. NATO na víkendovém summitu schválilo vznik sil rychlé reakce, které budou schopny zasáhnout na východě Evropy, což je podle polského ministra dobrý, i když poněkud opožděný začátek nového přístupu k zemím z východu aliance. „To, co aliance dělá, měla udělat před 15 lety – začíná vyrovnávat úroveň bezpečí na celém svém území. Jen aby nebylo příliš pozdě,“ prohlásil politik, který před pěti lety kandidoval na post šéfa aliance. Tehdy přišel s myšlenkou, že by rovnováhu mezi Moskvou a Západem mohlo podpořit ruské začlenění do NATO.
Dovedl by si nyní představit, že vypukne válka mezi aliancí a Ruskem? „Určitě ne z naší iniciativy,“ prohlásil.
Aby mohla Moskva doufat v uvolnění sankcí vůči jejím strategickým podnikům či bankám, musí prý kromě dodržení smíru Kreml EU přesvědčit, že svá slova nahradí činy. „Vybudovat důvěru v Rusko vyžaduje trochu času, neboť utrpěla zásadní otřesy, protože byl velký rozdíl mezi tím, co prezident Putin dělal a říkal. A Rusko se vůbec nemůže divit, že o uvolnění sankcí můžeme začít mluvit až tehdy, když se jeho prohlášení začnou uskutečňovat v praxi. Prohlášení jsme už měli až příliš,“ uvedl Sikorski. Zapírání ruské vojenské přítomnosti na Ukrajině či dřívější utajování snah o anexi Krymu vedlo podle něj k tomu, že důvěra ve slova Ruska klesla na dlouhodobé minimum.
O tom, že za aktivitami rebelů stojí Moskva, která je zásobuje jak technikou, tak vojáky, není prý nejmenších pochyb. S jistotou to podle Sikorského potvrzují nejen vojenští představitelé NATO, ale i polští zpravodajci. „Jistěže máme své zdroje a monitorujeme situaci vcelku přesně a víme, odkud které konkrétní jednotky, vojáci a různé části vojenské techniky pocházejí. Není pochyb, že takzvaní separatisté si nekoupili protiletadlovou raketu Buk, která sestřelila (malajsijský let) MH17, v obchodě. Stejně jako tanky T 72 nebo raketomety Grad,“ nepochybuje o ruském původu zmíněného vybavení Sikorski.
I kdyby byl smír v Donbasu trvalý, vláda Kyjeva nad Doněckou či Luhanskou oblastí se sotva obnoví, uvedl ministr. Spíše podle něj půjde o samosprávné oblasti kontrolované Moskvou po vzoru Abcházie či Jižní Osetie.
