Silná měna ekonomice svědčí, ukázalo Švýcarsko

Prezident ČR Miloš Zeman chce silnou korunu. Nutí k inovacím, zvyšování produktivity práce, vytváří tlak na konkurenceschopnost. Slabá měna je naopak jakýmsi polštářem, na kterém pohodlně spočíváme a naše motivace pro inovace je poněkud slabší. Slabší kurz koruny je tak podle něj pro exportéry jen krátkodobou výhodou. S těmito výroky nezbývá než souhlasit. Mají oporu v nejnovější odborné literatuře i aktuálně realizované praxi.

Například loňská studie curyšské Spolkové vysoké technické školy, která zkoumala chování firem švýcarského zpracovatelského průmyslu v letech 1998 až 2012, dospěla k obdobným závěrům. V uvedeném období, charakteristickém poměrně výraznými pohyby reálného směnného kursu franku, nedošlo k výraznějším změnám zaměstnanosti ve švýcarském průmyslnictví. Při posílení franku ovšem docházelo k poklesu zaměstnanosti pracovníků s nižší kvalifikací při současném růstu zaměstnanosti pracovníků s vyšší kvalifikací. Silnější měna nutí firmy ke konkurenceschopnější produkci, což zvyšuje jejich inovační úsilí a poptávku po vysoce kvalifikované práci. Naopak klesá poptávka po práci s nižší kvalifikací, protože výroba, která ji využívá, v případě posílení měny spíše podléhá zahraniční konkurenci.

Tip: RoklenFx Denní výhled – Zaregistrujte si zasílání mailem

Celkově tedy posílení měny vede k růstu produktivity ekonomiky při víceméně nezměněné míře zaměstnanosti. Naopak slabá měna, jak podotýká prezident Zeman, vytváří určitý „polštář“, který ovšem konzervuje nepříliš konkurenceschopnou výrobu a dlouhodobě vede k zaostávání ekonomiky za svým potenciálem. To je bohužel případ České republiky, jejíž centrální banka už čtvrtým rokem oslabuje korunu, čímž přispívá k dlouhodobému zaostávání tuzemského hospodářství.

Právě Švýcarsko je přitom dobře srovnatelné s Českou republikou, protože se obou případech jedná o malé otevřené ekonomiky, které jsou poměrně vysoce závislé na exportní činnosti.