Koruna se během ranního obchodování dostává pod hranici 27 korun za euro a na páru s dolarem pod 23 USDCZK

Singer: Klíčové jsou mzdy, koruna a kdy přinese ovoce ECB

Pravděpodobnost posunu kurzového závazku, možného dalšího oslabení koruny, se oproti zasedání bankovní rady ČNB v únoru zvýšila, řekl guvernér České národní banky Miroslav Singer po rozhodnutí bankovní rady pro Roklen24. Koruna po jeho slovech oslabila do blízkosti 27,60 k euru.

Bankovní rada dnes potvrdila, že neukončí režim devizových intervencí dříve, než ve druhém pololetí roku 2016. Miroslav Singer pak řekl, že ČNB je připravena posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému prohloubení deflačních tlaků, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematickému poklesu inflačních očekávání. Sazby dnes ČNB ponechala na historickém dně, základní dvoutýdenní reposazbu na úrovni 0,05 %.

VIDEO Singer: Pravděpodobnost posunu kurzového závazku se zvýšila

Jak ČNB vnímá vývoj cen ropy, které v posledních dnech rostou a jejichž propad ČNB označila za pozitivní šok pro českou ekonomiku? Jak guvernér ČNB nahlíží na vývoj americké ekonomiky, kde Fed v minulém týdnu nabídl neobvykle holubičí výhled? Je důvodem k neklidu ve finančním sektoru našeho regionu dění kolem padlé rakouské banky Hypo Alpe a její nástupkyně Heta, pozastavené výplaty dlluhopisů a korutanských záruk? Na to Mirolav Singer odpověděl v rozhovoru pro Roklen24.

R24: V poslední době jsme svědky určité stabilizace a růstu cen na trhu s ropou. ČNB na primární dopad cen ropy do cenové hladiny nehodlá reagovat. Co ale jsou hlavní faktory, dle kterých ČNB bude posuzovat deflační tlaky v české ekonomice?

Pokles ceny ropy je pro českou ekonomiku pozitivním nabídkovým šokem. Její vzestup jsme také zažili a byl v roce 2007 šokem negativním. Centrální banky na vývoj cen ropy obvykle nereagují nijak dramaticky, protože jednak nejsou schopny je ovlivnit a jednak jejich případné působení zpravidla odezní v okamžiku, kdy zapůsobí měnová politika. Z tohoto pohledu nás mnohem víc zajímají faktory, které určují dlouhodobý vývoj domácí nabídky. To je z našeho hlediska principiálně mzdový vývoj a vývoj kurzu koruny vůči euru, ze zahraničního prostředí pak, v jakém čase kroky Evropské centrální banky přinesou své ovoce – víme, že přinesou, ale nevíme, v jakém čase.

R24: Fed v minulém týdnu poskytl opatrný výhled pro americkou ekonomiku i růst sazeb a poslední data, přicházející z americké ekonomiky, zaostávají za odhady ekonomů a analytiků. Evropská centrální banka v březnu spustila program odkupů dluhopisů a poslední data z evropské, zejména německé ekonomiky, překvapují naopak svou silou. Znamená pro Vás tento vývoj nějakou změnu v očekávání dopadů na českou ekonomiku a středoevropský region?

Ta data jsou mixovaná, ale v zásadě stále potvrzují základní obrázek americké ekonomiky, která z recese vychází, zatímco v Evropě byly spuštěny kroky, které by měly vést k tomu, že evropská ekonomika se z toho začne dostávat. Spuštěny byly nedávno a v tomto směru sledujeme vývoj dvou ekonomik, jejichž cykly se nevyvíjí v souladu, což je pro nás v zásadě dobrá zpráva.

R24: Do středu pozornosti se dostala situace kolem padlé rakouské banky Hypo Alpe a její nástupkyně Heta. Ta přestala vyplácet dluhopisy a přitom vůči ní existují garance spolkové země Korutany. Německé banky, které jsou věřiteli Hety, hrozí soudními spory a přenesením argentinského scénáře do střední Evropy. Vnímáte odtud – tedy z trhu, který je domovský pro mateřské skupiny Erste či Raiffeisen významných českých bank – nějaké riziko pro finanční sektor a stabilitu u nás?

Celé řešení situace už z loňského roku je odrazem toho, kdy právě ostatní rakouské banky už odmítaly nést tato rizika a dnes se jich už nijak zvlášť netýkají. S trochou nadsázky to vnímám jako problém rakousko-německých vztahů, protože i ta rizika jsou výrazně dána tím, že šlo o pobočku německé banky. Týká se to relativně malých bank v Evropě.

R24: Německá strana nicméně akcentuje otázku státních záruk, které jsou rozšířenou praxí v celé Evropě a jejich případné neplnění jako hrozbu dominového efektu. Vnímáte odtud riziko?

Teď předjímáme řešení, protože to už v této době vtahuje věřitele, je výrazně mimo kompetenci bank a v konečném důsledku jej přijímá ministr financí. Nepřeceňoval bych dopad na evropské bankovnictví. Co bych ale možná vyzdvihl, je regulační rámec, který se právě tak změnil, aby věřitelé mohli být vtaženi a zátěž nenesl daňový poplatník. Teď vidíme dopady opatření, která byla přijata.

Newsletter