Školky díky nám ušetří desítky hodin měsíčně, říká vítězka Women Startup Competition

Setkání se státní správou je pro Vandu Horáčkovou Seidelovou vždy šok. Spousta papírování a dlouhé čekací lhůty na všechno. Není se čemu divit, že právě tyto věci vnímá velmi citlivě. Její aplikace Twigsee totiž zbavuje mateřské školy přesně těchto aktivit. Twigsee zjednodušuje a digitalizuje administrativní agendy. Školka a rodiče přes ni taky efektivně komunikují. Díky Twigsee tak mateřské školy nemusejí trávit spoustu času administrativou a mohou se o to více věnovat dětem.

Twigsee navíc školkám pomáhá s rozjezdem plné digitalizace jejich agend. Dokumentace, které se dříve vedly v různých šanonech, jsou tak k dispozici přímo v aplikaci. Taky díky tomu se na Twigsee už školky začínají obracet samy.

Ale to vše je jen začátek. Loni si Twigsee našla strategické investory a plánuje zahraniční expanzi. Kam se chystá? Přečtěte si rozhovor.

Říkáte o sobě, že jste školka v kapse. Co si lze pod tím představit?

Školky díky nám vedou veškerou svou agendu v jedné aplikaci, bez nutnosti instalace dalšího software. Co je ale hlavní, můžou taky komunikovat s rodiči. Vše funguje jednoduše a rychle.

Twigsee existuje jak v mobilní, tak i v desktopové verzi. Učitel nemá přes den přístup k počítači, protože se musí věnovat dětem. Pro něj máme zjednodušenou mobilní verzi a stejně to platí i pro rodiče. Těm na mobilu pípne notifikace, když se objeví něco relevantního týkající se jejich dítěte.

Vedení mateřské školy ale nemůže vést agendu přes mobil. Proto jsou věci, jako jsou výkaznictví a podobně, k dispozici v desktopové verzi.

Jakým argumentem obvykle školky přesvědčíte, aby se zapojily?

Tím, že ušetří spoustu času a budou efektivnější.

Bohužel, mnohé školky stále fungují stejně jako v osmdesátých letech, tedy tráví mnoho času papírováním. Často si uvědomují, že se jejich agenda dá digitalizovat. Netuší ale, že to nemusí být nic složitého. Náš program udělá spoustu práce za ně a v tom je naše největší přidaná hodnota.

Vy jste schopni v nabídce školce vyčíslit, kolik hodin měsíčně ušetří?

Ano, víme to velmi přesně, protože jsme si to ve spolupráci se školkami měřili. A vyšlo nám, že to je minimálně půl úvazku.

V některých „našich“ školkách jsme si testovali, jak dlouho jim trvá administrativa postaru a jak dlouho s námi. Například agenda obědů jim původním způsobem trvala hodinu. Vedení prostě muselo zavolat do každé třídy, pak si to srovnat s omluvenkami a vyšlo jim z toho nějaké číslo. S námi to byla minuta. Prostě jim z Twigsee vypadne jedno číslo a to si pak někam napíšou.

Když si spočítáte, že to je půlhodina sem, čtvrthodina tam, tak se vám to nasčítá. Naposledy jsme se v jedné školce se dvěma pobočkami dobrali k úspoře přes 100 hodin měsíčně, a to už je skutečně znát.

Učitelkám to jistě ušetří spoustu času, ale na druhou stranu, člověk je tvor líný, konzervativní a nechce se mu učit nové věci. Máte nějaké konkrétní argumenty, jak přesvědčit i je?

Pro nás je platícím klientem školka. Ale samozřejmě nechceme, aby její vedení zavedlo Twigsee proti vůli svých zaměstnanců. Může se stát, že mateřská škola má jen jednu paní učitelku, která nevlastní smartphone. V takovém případě nabádáme management školky, aby ji do Twigsee netlačil. Aplikaci je i tak možné plnohodnotně využívat.

Učitelky se obvykle ze začátku bojí práce navíc. Snažíme se jim proto vysvětlit, že to je naopak. Učíme je používat Twigsee postupně. Nejdřív jen jako komunikační nástroj a teprve potom přidáváme další funkce tak, aby to pro ně nebylo hodně informací najednou. Takový rozjezd zabere zhruba čtvrt roku.

Běžný čtenář to nedokáže posoudit, ale jaké úsilí je třeba vynaložit k vítězství v soutěži Women Startup Competition?

Výhry si neuvěřitelně ceníme, konkurence je každý rok obrovská a když se podíváte na výherkyně minulých ročníků, uvidíte, že jsou to skutečně velmi úspěšné projekty. Nicméně samotné vítězství je pouhou špičkou ledovce. Za tím vším stojí doslova tisíce odmakaných hodin, spousta vynaložené energie, financí, nervů, potu, slz i radostí.

Osobně mě překvapilo, na jak vysoké úrovni celá organizace je. Příprava včetně oficiálních bootcampů a mentoringů před soutěží mi zabrala zhruba týden čistého času, což je dost. Ale stálo to za to.

Navíc, vše má svůj timing. Do WSC jsme se hlásili již loni a do finále jsme se neprobojovali, náš projekt byl teprve na začátku. Ale vidíte, nenechali jsme se odradit, rok tvrdě pracovali a letos dokázali předložit úplně jiný level, hotový produkt, platící zákazníky, trakci. Takže pro mě je vítězství především potvrzením toho, že to, co děláme, má smysl.

V poslední době sbíráte samé úspěchy – vedle vítězství ve WSC jste se dostala také do výběru Innovators 2020. ČSOB zařadila Twigsee do svého akcelerátoru Start it @ČSOB. A v neposlední řadě figurujete i v programu CzechStarter agentury CzechInvest. Co to pro budoucnost Twigsee znamená?

Děje se toho skutečně hodně, ale to mám ráda. Zařazení mezi Innovators20, tedy mez dvacet nejinovativnějších osobností roku 2020, navíc po boku top founderů jako Tomáš Čupr, Josef Průša či Ondřej Krátký, to je doslova jako sen.

A protože víme, že je extrémně důležité na sobě a na projektu neustále pracovat, usilovali jsme o účast v top českých akcelerátorech. Je pro nás ctí, že jsme byli vybráni do dvou špičkových. Musím říct, že je to jízda, ale stojí to za to. Oba programy jsou pro foundera i pro tým velmi náročné, každý máme totiž spoustu povinností. Ale to je to, co nás reálně akceleruje – vymáčknout ze sebe naprosté maximum v relativně krátkém čase několika měsíců a udělat tak práci, kterou byste jinak dělali třeba dva roky.

V rámci CzechInvestu jsme navíc v posledním přijímacím kole programu CzechAccelerator. Přes něj bychom rádi vycestovali na čtvrt roku do Singapuru a pomohli tak nakopnout asijskou expanzi Twigsee. Rozhodnutí, koho komise vybrala, má přijít každým dnem.

Do kterých zemí hodláte expandovat?

V tuto chvíli je funkční pilotní projekt na Slovensku a finišujeme zapojení prvních školek v různých zemích Evropy, Afriky i Latinské Ameriky. Rádi bychom expandovali do Mexika, Keni, Bulharska, v řešení máme i země Beneluxu, Turecko či třeba Spojené arabské emiráty. Takže ještě uvidíme, kde bude jaká odezva a připravenost trhu. Ráda vám dám na konci roku update.

To je ale jen jedna větev naší expanze. Zároveň totiž pracujeme i na nadnárodním klonu naší aplikace. Ten nebude přizpůsoben legislativě konkrétní země, ale bude univerzální. Tento klon budeme nabízet globálně skrze online kanály. V praxi to znamená, že teoreticky budeme schopni zapojit a zdigitalizovat školku kdekoli na světě v rámci jediného dne.

Ty země, které jste zmiňovala, jsou zvláštní výběr. Podle jakého klíče jste si je takto vybrali?

Máme dvě kritéria. Tam, kde budeme Twigsee přizpůsobovat místní legislativě, spolupracujeme s lokálními partnery. Ti zpravidla působí v oblasti „edutech“ („educational technology“ – využití hardware a/nebo software pro výuku, pozn. red.) a sdílí s námi jejich know-how. Celý proces se díky tomu zrychlí.

Tím druhým kritériem je tržní potenciál dané země. Keňa nabízí dobrý příklad, existuje zde zhruba 50 000 školek a v zemi panuje velký hlad po technologiích. Keňa například úplně přeskočila éru počítačů. Dříve tam nebylo skoro nic a najednou je v téměř každé vesnici internet a všichni mají smartphone. Navíc, i když je oproti nám jejich životní úroveň poloviční, existuje tam velmi rozšířená vyšší třída. Nás tam láká velké množství prémiových soukromých školek.

Jak dlouho trvalo vytvoření Twigsee – od původního nápadu do spuštění funkční verze?

Prvotní myšlenka pochází z jara 2019. Nicméně, tehdy jsme si mysleli, že uděláme jen studii. Ale už v květnu, na základě výsledků, které nám ze studie vyšly, jsme se rozhodli vytvořit aplikaci. Nechali jsme si proto nacenit nabídky od vývojářských týmů.

Vypadalo to nadějně. Ale nechtěla jsem nic spouštět, dokud nebudeme mít prvního platícího zákazníka. Vytvořila jsem si proto prezentaci a šla nabízet aplikaci školkám. Hned dvě z prvních pěti řekly, že by do toho šly. Přes léto 2019 jsme proto celý základní systém naprogramovali a v září začali s prvními osmi školkami. To byl samozřejmě začátek, tedy naše MVP („minimum viable product“ – prvotní verze produktu, kterou je už možno používat, pozn.red.). Díky úzké spolupráci se školkami jsme začali zjišťovat, jaké jsou jejich další potřeby, a začali pro ně hledat řešení. Ve srovnání se zářím 2019 je nyní Twigsee rozsahem svých modulů zhruba dvacetkrát větší.

Kolik školek je už u nás zapojeno? Kolik uživatelů má vaše aplikace?

V tuto chvíli obsluhujeme přes sto padesát školek v Česku a dalších několik na Slovensku. Aktuálně máme v aplikaci přes 6000 dětí a systém využívá téměř 10 000 uživatelů z řad učitelů a rodičů. (Ke konkrétnímu dítěti totiž může být napojeno více rodičů.) Školky přes nás poslaly již přes 35 000 příspěvků a zařídily více než 150 000 administrativních úkonů (záznamy docházky, evidence to třídnice a podobně).

Naše školky si velmi oblíbily fotky, uploadovaly jich už více než čtvrt milionu! Denně jich přibývá kolem 1500 a číslo exponenciálně roste. Rodiče jsou v systému velmi aktivní, procesujeme více než 100 000 aktivit denně. Ale nejen rodiče využívají Twigsee, velký zájem projevují i babičky. Často se jedná o padesátnice, které nemají problém s používám technologií.

Aplikace posílá mobilní notifikace, jen když se jedná o nějakou novinku týkající se vašeho dítěte či třídy. Díky tomu je sto procent obsahu pro každého uživatele relevantní, a máme proto skvělý konverzní poměr na rychlost přečtení sdělení. Z našich statistik víme, že 65 procent zpráv je přečteno do pěti minut, 92 procent pak v rámci téhož dne.

Jste už v zisku, případně kdy ho plánujete dosáhnout?

Pokud bychom fungovali s hodně omezeným týmem, tak bychom už byli zhruba na nule. Ale to nebyl můj cíl. V takovém případě bychom produkt rozvíjeli relativně pomalu.

První rok jsem dotovala ze svých financí. Na začátku jsme totiž měli jen pár klientů a to samozřejmě nestačí. Do vývoje jsem investovala v prvním roce přes tři miliony korun. V létě 2020 jsme stáli před rozhodnutím, jak dál. Jedna možnost byla postupně sbírat klienty a platit vývoj z vydělaných peněz, anebo do toho šlápnout a přizvat externí investory k rychlejší expanzi.

Rozhodli jsme se pro druhou cestu. V listopadu 2020 jsme uzavřeli partnerství se strategickým investorem. Jednotky milionů do firmy vložil Jinej fond, za kterým stojí investoři Jiří Hlavenka a Jan Sláma. Díky tomu plánujeme náš „break even“ zhruba v prvním čtvrtletí 2021. Navíc máme s našimi investory dohodu, že prioritou není tvořit zisk. Ten chceme reinvestovat do firmy a podpořit její růst.

Máte v plánu udělat nějakou takovou aplikaci i pro školy?

Tato myšlenka nás samozřejmě taky napadla. Komunikační složka aplikace by mohla fungovat stejně nebo podobně. Ale na druhou stranu, administrativní část se významně liší. Škola má totiž na rozdíl od školky jinou agendu a my bychom museli řešit známkování, rozvrhy a podobně.

Proto jsme se rozhodli, že raději budeme dělat jednu věc pořádně než několik napůl. V předškolním vzdělávání stále vidíme mnoho potenciálu v tom, co se dá zlepšovat.

To ale neznamená, že jsme zcela odstřiženi od škol. Pár jich taky máme, například Montessori, vícejazyčné nebo jednotřídky. Ony nás využívají hlavně na komunikaci a my díky nim sbíráme další zajímavé zkušenosti.

Jak vy sama vidíte ideální školku?

Můj názor se vyvíjí v čase. Dřív jsem si myslela, že ideální školka je soukromá, protože dokáže nabídnout širší spektrum aktivit a dražší pedagogy. Tak to ale nemusí být. Dnes je podle mě ideální školka taková, která dbá na rozvoj potenciálu svých dětí. Když do ní nastupují, mají obvykle vysokou míru kreativity. Když pak ale přecházejí do školy, už tomu tak není. Proč? Protože spousta školek ji bohužel potlačuje.

Mateřské školy to samozřejmě nemají jednoduché. Když je jedna nebo dvě učitelky na třicet dětí, nemají moc možností se jim věnovat individuálně. Sice se jim snaží vymýšlet nějakou zábavu a mnoho aktivit, ale někdy to může sklouznout k direktivnímu přístupu typu „sedni si, najez se, poslouchej“ a podobně.

Ideální školka je vedená lidmi, kteří chtějí dát své instituci přesah. Dnes je skvělá doba, protože existují obrovské možnosti. Například díky různým dotačním programům se dají pořídit interaktivní tabule, tablety a podobně. Učitelé můžou dětem připravit pestrý program, jako třeba výuku japonštiny. Všechny výukové materiály stáhnete z internetu. Spolupracujeme s desítkami úžasných školek po celé republice. Musím říct, že je jedno, zda jsou soukromé, státní, lesní nebo jsou to dětské skupiny. Je to o lidech, kteří ji vedou, kteří v ní pracují.

Zažila jsem vzdělávací systémy i v jiných zemích, mimo jiné v Číně nebo ve Spojených státech. A bohužel, my jsme stále spíš podobnější té Číně. Naší snahou je tak nejen dodávat technologii a samotný software, ale edukovat o možnostech, jak posunout vzdělávání do 21.století.

Můžete oba systémy porovnat?

V Číně jsem půl roku vyučovala, zkušenosti jsem tam posbírala od mateřských škol, kde jsem učila angličtinu, až po univerzitu, kde jsem vedla semináře etiky. V tamějších školách to funguje podobně jako u nás, ve třídě je x dětí, kterým něco odpřednášíte, často přímo z učebnice, zadáte jim úkol a oni vám ho pošlou. Nějaká velká diskuze se nevede, vlastně na ni ani není moc času.

Je to klasická frontální výuka, jak ji známe u nás. Nechci paušalizovat, ale spousta učitelů má dodnes třicet let staré materiály. Maximálně v nich ve slovní úloze z matematiky vymění soustružníka za prodavačku. Dětem tu učebnici v hodině přečte, děti se na zkoušku nabiflují a pak tyto znalosti vytěsní z hlavy. A to je samozřejmě celé špatně. Proč by vám někdo měl předčítat učebnici, když si ji můžete přečíst sami? Proč se učit slovo od slova, když vlastně nechápete podstatu?

Americký vzdělávací systém se zásadně liší. Učitel vám například v dějepisu zadá téma, na které se máte na příští hodinu připravit. Děti si to nastudují a pak o něm v hodině diskutují. Kantor vystupuje jako moderátor debaty, kterou zasazuje do kontextu. Studenti díky tomu přemýšlejí v souvislostech, zatímco u nás se děti „šrotí“, kdy vládl Spytihněv I. nebo jakého řádu je řeka Ohře. Nyní se díky internetu dají data dohledat během pár minut. Cílem by tedy mělo být učit děti pracovat se zdroji, umět se v nich orientovat, samostatně a kriticky přemýšlet, koukat na věci v souvislostech a umět prezentovat svůj vlastní názor.

I u nás už jsou naštěstí iniciativy, které posunují školství více západním směrem. Taky se do nich zapojujeme. Ale čeká nás ještě dlouhá cesta a hodně práce.