Skořepa (ČS): Nízké sazby na vrcholu cyklu? Předčasná otázka

Otázka nízkých sazeb na vrcholu cyklu je zatím trochu předčasná. Přinejmenším ve Spojených státech proces zvyšování sazeb podle všeho ještě zdaleka není u konce. Totéž platí například i pro Česko. Náhlý obrat, třeba v důsledku protekcionismu nebo nějakého válečného konfliktu, a s ním návrat k nekonvenčním politikám ovšem vyloučit nelze. Serveru Roklen24 to řekl makroekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa.

V posledních letech se ve vyspělém světě zdá být složité naplňovat inflační cíl, například i kvůli demografickým změnám ve společnosti. Jak vidíte vývoj politiky cílování inflace v horizontu příštích dvou až tří hospodářských cyklů? Může se stát, že některá z předních centrálních bank změní cíl či nástroje své měnové politiky?

Myslím, že zatím zdaleka nejtvrdší zatěžkávací zkouškou cílování inflace coby vhodného režimu měnové politiky byla světová finanční krize, která ukázala na potřebu sledovat pravidelně také ceny nemovitostí, a dlouhý a hluboký propad cen ropy od roku 2014. Debata byla a je velmi intenzivní a ozývají se různé více či méně radikální návrhy na změny, ale akademická a praktická centrálněbankovní obec zatím nedokázaly najít žádnou alternativu, která by byla celkově lepší.

Jak velkou komplikací pro centrální banky je, a především bude, fakt, že v době, kdy ekonomiky dosahují vrcholu hospodářského cyklu, se úrokové sazby pohybují velmi nízko. Můžeme se brzy dočkat dalších „nekonvenčních“ měnových politik, resp. jejich nástrojů? Začneme do pár let takové nástroje vnímat jako nástroje běžné?

Otázka nízkých sazeb na vrcholu cyklu je zatím dle mého soudu trochu předčasná. Přinejmenším ve Spojených státech proces zvyšování sazeb podle všeho ještě zdaleka není u konce, totéž platí například i pro Česko. Náhlý obrat, třeba v důsledku protekcionismu nebo nějakého válečného konfliktu, a s ním návrat k nekonvenčním politikám ovšem vyloučit nelze. Já osobně bych pokládal za rozumné, aby centrální banky po dosažení svých inflačních cílů tyto cíle mírně zvýšily, aby si tak vytvořily prostor pro vyšší rovnovážnou úroveň sazeb, a tím se snížilo riziko potřeby sahat k nekonvenčním nástrojům. Prozatím se však svět centrálních bank k této možnosti staví dost chladně.

 

 

V rámci snahy o otevřenou komunikaci centrální banky směrem k finančním trhům se ČNB vrátila ke zveřejňování svého odhadu trajektorie kurzu koruny. Při vší opatrnosti a neznalosti scénáře, který by nastal, kdyby tak ČNB neučinila, není překvapením, že tento krok nepřinesl vývoj, který ČNB pravděpodobně očekávala?

Zveřejňovaná prognóza kurzu je jistě jedním z nástrojů komunikace měnové politiky. Na skutečný vývoj kurzu má ovšem vliv i řada jiných věcí, z nichž některé nás občas doslova překvapí. V tomto případě spočívalo překvapení zejména v nástupu protekcionismu a v politickém vývoji v Itálii. Obě tato překvapení působila proti posilování koruny. Výsledkem pak bylo, že se skutečný vývoj kurzu vydal jiným směrem, než čekala únorová prognóza ČNB.

Dovolil byste si spekulaci na téma, kdo bude nominován jako nový člen bankovní rady ČNB?

Vzhledem k legislativnímu postupu, kterým je obsazení bankovní rady určováno, si nová jména naprosto netroufám tipovat.

Podobně jako na Slovensku existuje Rada pre rozpočtovú zodpovednosť, vznikla v letošním roce v České republice Národní rozpočtová rada. Co očekáváte od jejího působení?

Jedná se o novou instituci, která by měla kriticky hodnotit výhled a skutečný vývoj veřejných financí. Nebude mít proto jistě na růžích ustláno. Respekt a autoritu v politických debatách si bude muset nejdřív tvrdě vybojovat, podobně jako je tomu třeba u Nejvyššího kontrolního úřadu. Její analýzy proto budou muset být na jedné straně trefné a odborně fundované, ale na druhé straně srozumitelné a atraktivní pro média. Vyvážit oba tyto požadavky bude poměrně těžký úkol.

Michal Skořepa je členem analytického týmu České spořitelny od září 2016. Věnuje se prognózám vývoje bankovního trhu a české ekonomice. Do České spořitelny přišel z ČNB, kde vedl odbor měnové politiky, následně byl také vrchním ekonomem v odboru finanční stability a poradcem bankovní rady. Je spoluautorem publikací pro děti a mládež v oblasti finanční gramotnosti. Na základě svých dlouholetých přednášek na IES FSV UK vydal v roce 2011 v nakladatelství Palgrave Macmillan učebnici základů behaviorální ekonomie. Od roku 2004 působí v předsednictvu České společnosti ekonomické, v letech 2010 – 2011 byl jejím prezidentem.

Newsletter