Startupistů se ptáme, jestli svůj byznys založili pro slávu, nebo pro peníze. Spousta z nich začíná pro nějaký účel. Snažíme se jim říkat, že v tom musí hledat i ty peníze. Žádná firma nemůže dlouhodobě existovat bez toho, aby vydělávala peníze, řekla v rozhovoru pro Roklen24 Zuzana Paulovics, Start it @ČSOB leader.
Jak vlastně vznikl akcelerační program ČSOB pro inovativní firmy Start it @ČSOB?
ČSOB se rozhodla začít s programem v České republice před rokem. Ve skupině KBC to není úplná novinka, v Belgii funguje už devátým rokem. KBC začala již v době finanční krize, kdy se rozhodla podpořit ekonomiku a pomoci startupům. Startupům dala k dispozici svoje budovy, později i mentory a know-how.
Je to jen v Belgii nebo také v jiných zemích?
Ještě v Maďarsku. V Belgii program vznikl. Maďaři začali již před dvěma roky.
Víte díky tomu více o belgických startupech?
Informace o startupech si sdílíme. Dokážeme je propojovat mezi sebou a také umíme hledat komplementární věci, kde si mohou pomáhat navzájem, posílat si navzájem zkušenostmi. To je jedna ze zajímavých věcí.
Je to v něčem podobné? Jsou v něčem napřed, když srovnáte belgické a české startupy?
Hlavní rozdíl mezi Belgií a Českou republikou je v podnikatelské mentalitě, která je v Belgii mnohem dál. První běžná myšlenka každého Belgičana je začít podnikat. Podnikavost lidí je vybudovaná tím, že mohli podnikat, zatímco u nás je nedostatek mentorů. Problémem je, že s podnikáním nikdo nemá delší než třicetiletou zkušenost. Podnikat se u nás začalo až v 90. letech, a tak chybí kontinuita, zatímco v Belgii je.
V Belgii vzniká mnohem víc startupů. Mají ale podobný problém. Je to velmi malý trh s velmi specifickým jazykem. Tím pádem specificky česká scéna vyzývá k tomu, že tu máme spousta startupů, které vznikají, ale vlastně kopírují a přinášejí věci ze zahraničí, které fungují. Některé úspěšné startupy ze zahraničí se do Česka nedostanou, a to kvůli příliš velké bariéře vstupu na trh.
Jaký je tedy podle Vás rozdíl mezi českým a belgickým akcelerátorem?
Rozdíl je ve zkušenostech, protože v Belgii to dělají dlouho. Nicméně používáme jejich metodiku. To, co šlo přeložit a využít v českých podmínkách, jsme udělali. Ve způsobu práce akcelerátorů příliš velký rozdíl není. Ten belgický je mnohem větší, jelikož fungují na sedmi lokalitách. Trh startupů je v zemi opravdu velký. A také byli první, takže převálcovali ostatní.
Start it @ČSOB je členem prestižní komunity akcelerátorů GAN
Vy jste druhým akcelerátorem v komunitě Global Accelerator Network (GAN). Kdo byl první?
Donedávna byl jediný StartupYard. GAN je skvělý v tom, že má startupy z celého světa. Má mentory, což je zásadní, pokud dělají něco specifického. Pokud máte startup, který dělá kybernetickou bezpečnost, tak expertů na kybernetickou bezpečnost je velmi málo. Mohou se ale napojit na kapacity v zahraničí, samozřejmě i na investory a další korporátní partnery po celém světě. V tom je to zajímavé a skýtá to pro startupy velké množství slev a výhod. Přesně kopíruje potřebu většiny IT startupů.
Mohla byste síť akcelerátorů GAN popsat blíže? Jak se tam startup dostane a co může čekat?
Členem globální sítě akcelerátorů se stává samotný akcelerátor. Každý startup, který je v akcelerátoru, je současně členem GAN. Získává jednak možnost sehnat obchodní a investorské zahraniční kontakty, ale i sadu výhod a slevy, které startupisté nejčastěji potřebují. Výhody a propojení do zahraničí získávají na celou dobu existence firmy, a to i když skončí v akcelerátoru. Firma tak po celou dobu existence může využívat slevy na cloudy, domény, CRM a běžné služby, které využívají.
Jak dlouho funguje Start it @ČSOB?
S pilotním programem jsme začali loni v listopadu. Měli jsme čtyři startupy, na kterých jsme si chtěli svůj přístup vyzkoušet. Jestli může v Čechách fungovat to, co jsme si otestovali v Belgii. Akcelerační program trvá šest měsíců. S firmami jsme pracovali do konce května, protože jsme ale viděli dobré výsledky, tak na konci března jsme vybrali druhou vlnu startupů. Vybrali jsme dalších šest, se kterými stále pracujeme. V současnosti se chystá třetí náborové kolo, přihlášky sbíráme do 19. září.
Jaké byly první čtyři startupy?
Každý byl jiný, v jiné fázi. Jeden dokonce úplně začínal. To byl startup, který byl zaměřený na druhou kariéru sportovců. Jednomu sportovci už ČSOB pomohla. Další byl PrPom, který už funguje zhruba šest let. Pak KeyGuru, které řeší předávku klíčů pro AirBnB, a poslední je Mebster, který vyrobil exoskelet pro paraplegiky, díky kterému mohou paraplegici chodit.
Byla pro vás „Pitch day“ rutina?
Určitě to pro mě není rutina. Před rokem jsem na něm byla poprvé. Proto jsme měli i odborníky ze startupové scény Filipa Molčána a Petra Vítka. Do poroty postupně zapojujeme nové lidi. Do té první ostré vlny jsme přibrali startupistku z KeyGuru. Chtěli jsme, aby si i startupisté vybrali do poroty své kolegy podle jiných kritérií, co jim ten program může nebo nemůže dát. Zapojujeme i lidi mimo banku.
Když to vidíte z pohledu velké bankovní skupiny. Jaký to byl pro vás zážitek, když na pitch přišli a během pěti minut se představili úplně odlišné nápady.
Výborný zážitek. Na našem pitchi jsou navíc zakázané slajdy, takže na osobní prezentaci a schopnostech velmi záleží.
Probíhá to v češtině nebo angličtině?
V češtině. Pokud přibereme porotce z belgického Start It, tak to můžeme udělat v angličtině, ale zatím k tomu nebyl žádný důvod to měnit.
Na pitchi vidíte, kdo a co chce dělat, kdo má nápad dotažený do detailů a kdo ještě tápe.
ČSOB vybrala deset inovativních firem do svého akcelerátoru Start it @ČSOB
Viděla jste některé startupové soutěže, které v Čechách probíhají?
Byla jsem na Nápadu roku, znám Startup World Cup & Summit. Je výborné, že těch soutěží je v současné době hodně. Ať už pro nějaké zviditelnění a zpětné vazby od mentorů. Myslím si, že se to nedá srovnávat s dlouhodobější prací v akcelerátoru, ale startupům to přináší spoustu byznysových kontaktů, které jsou relevantní.
Všimla jste si, že často jsou to lidé, kteří pracovali deset let v korporátu a teď si založili vlastní byznys? Zaujal vás nějaký příběh?
Co se týče Start it, tak je několik skupin. Jednak jsou to lidé, kteří v korporaci získali nějakou zkušenost, vyhořeli tam a chtějí dělat na „vlastní triko“. Pak jsou to mladí lidé, kteří do korporace a priori nechtějí jít a začínají podnikat hned po škole. Mají méně zkušeností a praxe. Pak je ještě jedna skupina úplně specifická. To jsou maminky po mateřské, které hledají nějaký částečný úvazek. Nazvala bych je jako startupistky, ale spíš se snaží podnikat, protože je to pro ně smysluplnější a flexibilnější způsob práce.
Co si podle vás firmy od tohoto typu podnikání slibují? Vydělat peníze?
Myslím, že ne. Vždy se jich ptáme, jestli se za pět let ještě vidí v té firmě, nebo jestli chtějí exitovat. Ptáme se, jestli to dělají pro slávu, nebo pro peníze. Spousta startupů začíná pro nějaký účel. Snažíme se jim říkat, že v tom musí hledat i ty peníze, jelikož když to zanikne, tak účel nesplní. Žádná firma nemůže dlouhodobě existovat bez toho, aby vydělávala peníze. Jsou firmy, které chtějí vyexitovat, anebo jsou lidé, kteří se v té firmě vidí za pět let.
K nám spíš tíhnou startupy, které nehledají okamžitou investici, ale spíše nezávislý pohled. To jsou očekávání, se kterými do toho jdou. Často hledají to, co si myslíme, že je největší přidaná hodnota programu a co jim může otevřít dveře do firemního světa k našim klientům. ČSOB to nedělá za účelem, že bychom hledali fintechy nebo inovaci interně. Chceme pomoc startupistům, aby se jim dařilo. Je to aktivita v rámci společenské odpovědnosti, ale nemáme krátkodobý komerční cíl. Myslím si, že je to fajn, protože takto hledáme dlouhodobé synergie pro naše klienty, nikoliv pro sebe.
Ze začátku startupy financují rodiny nebo přátele, potom jsou to angel investoři. V jaké fázi jsou vaše startupy?
Ty, co máme, jsou před venture capital (VC) fází. Někteří to chtějí zvládnout z vlastních výnosů a někteří od investorů, ale všechny jsou v rané fázi.
Jaký je váš názor na fintechy, které chtějí nabourávat současný bankovní systém?
Českých fintechů vzniká poměrně málo, proto se na ně ani nechceme moc zaměřovat. Pak jste předurčen k tomu, že berete každou firmu, která splňuje kritérium fintechu. Budoucnost v této oblasti je taková, že nějaké fintechy budou úspěšné. Máme tu i příklady českých úspěšných fintechů a myslím si, že se to posune tak, že bankovnictví projde nějakou revolucí a zainkorporuje nové věci, které fintechy lákají lidi.
Banky to budou muset zakomponovat do svých služeb a stejně se ten trh bude konsolidovat. Je dobré, že startupy a fintechy existují, přináší řešení pro uživatele. Banky na to budou reagovat, ale mají spoustu legacy systému, které jsou díky regulaci robustní a těžko měnitelné v rychlé fázi. Proto vzniká prostor pro fintechy. Časem ale banky budou muset reagovat. Nevěřím však, že by zásadně ohrozily banky.
Co si myslíte o investičním crowdfundingu? Je to také možnost?
Určitě. My sice startupy nefinancujeme. Poskytujeme jim standardní půjčky, které mají začínající podnikatele. Je to omezené 250 tisíci korun. Tyto způsoby financování jsou ale potřeba a je správné, že existují.
Jak se vám líbí koncept hubů? Chtěla byste v něm trvale pracovat?
Já vlastně pracuji v Impact Hubu. ČSOB pronajímá prostory v Impact Hubu. Startupy sedí v open space v hubu.
Jste tam spokojená?
Ano, je to hrozně fajn. Všichni si tam tykají a je tam energická atmosféra. Zjistíte, že spousta lidí řeší podobné problémy, a to startupům hodně pomáhá. Nejsou na to sami a mohou s někým diskutovat. Zároveň neplatíte spoustu peněz za kanceláře. Je to trend i do budoucna. V zahraničí je vidět, že se to pořád posouvá dál. To, co dnes existuje jako co-working, se posunuje do fáze co-living. Dokonce i některé hotely začínají fungovat v podobném módu.
Nepřemýšlíte o vlastním startupu?
Jsem z podnikatelské rodiny. Rodiče začali podnikat v roce 1990, takže mám přímou zkušenost s „devadesátkami“. Můj bratr ve firmě dodnes pokračuje. Zkušenost z divokých „devadesátek“ mě od podnikání dost odradila. Jsem ale ráda, že dnes podnikatelské prostředí vypadá jinak. Kromě toho, že se zvedla kultura podnikání, tak dnes existuje i spoustu subjektů, které podnikatelům pomůžou. V tuto chvíli o tom nepřemýšlím, možná kdyby mě nějaký projekt nadchl, tak bych se do toho chtěla pustit. Jsem typ „rozjížděče“ projektů.
