Slováci od rána ve volbách rozhodují o novém složení parlamentu. Favoritem na vítězství je vládní Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, který podle dřívějších průzkumů veřejného mínění ale přijde o stávající většinu ve sněmovně. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Konečné výsledky by měly být známy v neděli.
Zhruba 4,4 milionu voličů si může vybrat z více než dvou desítek stran a hnutí. Z nich asi třetina má reálnou šanci získat alespoň pět procent hlasů, což je podmínkou pro zisk křesel ve sněmovně. O 150 poslaneckých mandátů se uchází téměř 2900 kandidátů.
Volby se konají ve stínu migrační krize v EU, která sice Slovensko přímo nezasáhla, ale byla jedním z hlavních témat kampaně. Ficova vláda se loni postavila proti přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU na základě povinných kvót a toto rozhodnutí většiny zemí evropské osmadvacítky napadla žalobou u unijního soudu. Migrační kvóty odmítly také strany pravého středu, které na rozdíl od Fica ale zpravidla nevyhrocovaly kampaň negativními vyjádřeními vůči uprchlíkům.
Konec Schengenu by nejvíc postihl Čechy a Slováky
Nový kabinet na začátku července převezme vůbec první slovenské předsednictví v EU, do které Slovensko vstoupilo v roce 2004.
Parlamentní volby na Slovensku se řídí novými pravidly. Během dvou týdnů před hlasováním a v den voleb do uzavření volebních místností je zakázáno zveřejňovat volební průzkumy, ve čtvrtek zase začalo platit moratorium na kampaň.
V parlamentních volbách se v sobotu 5. března utká 23 stran a koalicí. Předvolební průzkumy přisuzují šanci na vstup asi šesti subjektům. Vizitky těchto stran (podle počtu procent v průzkumech):
Směr-sociální demokracie (Směr-SD) – Sociálnědemokratická strana, jednoznačný favorit voleb s 34-38 procenty v průzkumech. V prosinci 1999 stranu založil současný předseda Robert Fico (51), v roce 2004 se Směr sloučil se třemi menšími levicovými stranami a od ledna 2005 přijal název Směr-sociální demokracie. V letech 2006 až 2010 byl hlavní vládní stranou a Fico premiérem. Podruhé vládní stranou je od minulých voleb v roce 2012, které drtivě vyhrál se ziskem 44,4 procenta hlasů. Ostatním stranám nabídl možnost vytvoření koalice, ty to odmítly, takže vytvořil menšinovou levicovou vládu.
– Strana má silnou podporu na venkově, na východě a na severovýchodě Slovenska, boduje i na středním Slovensku.
Síť (Sieť) – Nováček a nejsilnější opoziční strana, odhaluje korupci Směru, s osmi až 16 procenty v průzkumech, vede ji Radoslav Procházka (43). Tento právník, který se před pár lety odtrhl z KDH, stranu založil vloni, když ho povzbudila podpora 21 procent voličů v prezidentských volbách. Strana zatím nemá širší programový záběr, je prozápadní. Jako jediná strana na Slovensku má v programu odpolitizování státní služby – zavedení profesionální státní služby.
– Procházka věří ve svou schopnost sestavit vládu, jeho jistá nezakotvenost ale svědčí o neujasněné vizi a strategii. Má ambici vybudovat pravicovou stranu nové, mladší generace, strana má solidní zázemí odborníků a do jejích řad vstoupili také populární starostové několika měst.
Slovenská národní strana (SNS) – Strana slovenských národovců, akcentující vlastenectví, sociální cítění a tradiční hodnoty, se 7-10 procenty v průzkumech. Nový předseda Andrej Danko jí vtiskl umírněnou podobu. Od roku 1990 je to jediná strana na Slovensku, která vypadla z parlamentu a pak se jí podařilo v roce 2006 se znovu vrátit.
– V jejím programu stále přetrvává nacionalismus, odmítá migraci, EU, zdůrazňuje obhajobu národních zájmů, už ale nepracuje se strachem z Maďarů.
– SNS vznikla v roce 1990 a v letech 1993-1998 působila ve vládě Vladimíra Mečiara. V roce 2001 se rozštěpila na dva subjekty; po neúspěchu v následujících volbách se v květnu 2003 znovu sjednotila. V minulých volbách se propadla mezi mimoparlamentní strany se ziskem 4,55 procenta hlasů.
Most-Híd – Tradiční základna maďarské menšiny, v průzkumech dostává sedm až devět procent, předseda Béla Bugár je poslancem od roku 1990. Reprezentuje zájmy slovenských Maďarů, je prozápadně orientovaná a umírněná. Jako jediná strana na slovenské scéně se zastává uprchlíků.
– Bugár je někdejším dlouholetým předsedou Strany maďarské koalice (SMK), v červnu 2009 spolu s několika dalšími členy z SMK vystoupil kvůli nesouhlasu s vedením strany a založil Most-Híd. V minulých volbách strana skončila čtvrtá se ziskem 6,89 procenta hlasů.
Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) – Postupně se regenerující strana křesťanů, se sedmi až osmi procenty v průzkumech, předsedou je Ján Figeľ. V letech 1990-1992, 1994 a 1998-2006 byla zastoupena ve vládě. Postupně z ní odešly silné osobnosti, které se do ní snažily vnést dynamičtějšího ducha. Je silná v rurálním prostředí, hlavně v severní části Slovenska, na Liptově, Oravě nebo na Spiši.
– KDH vzniklo v únoru 1990. Vůdčí osobností strany byl od jejího vzniku Ján Čarnogurský, který ji řídil až do roku 2000. V minulých volbách byla strana druhá se ziskem 8,82 procenta hlasů.
Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) – Relativně nová strana (zaregistrována v listopadu 2011), odhaluje korupční praktiky Směru. Jejím lídrem je poslanec a bývalý podnikatel Igor Matovič. Ten proslul svými netradičními návrhy, jimiž se snažil upoutat pozornost. Před minulými volbami například dobrovolně absolvoval test na detektoru lži, aby prokázal, že nikdy nevzal úplatek.
V průzkumech má strana pět až šest procent, v minulých volbách skončila třetí se ziskem 8,55 hlasů a má 16 mandátů. I po čtyřech letech zůstává protestní, což potvrzují i Matovičovy útoky na Fica. Jedním z hlavních cílů v programu strany je snížení počtu zaměstnanců veřejné správy.
