Nám nejbližší sousední ekonomika slibně roste a svým tempem zastiňuje celoevropský region, kde poněkud zadrhává německý motor, a překonává odhady ekonomů. Slovenské hospodářství, které je stejně jako české zatíženo na export, v rostoucí míře spoléhá na domácí poptávku.
Hrubý domácí produkt Slovenska v první čtvrtině letošního roku (po očištění o sezónní faktory) stoupl o 0,8 procenta ve srovnání s koncovými třemi měsíci loňského roku, za něž se zvýšil o revidovaných 0,7 procenta. V meziročním srovnání slovenská ekonomika zrychlila na 2,9 procenta z 2,6 procenta, podle sezónně neupravených údajů dokonce na 3,1 procenta z 2,4 procenta. Průměrný odhad analytiků přitom dosáhl o poznání slabší úrovně 2,5 procenta.
Slovenská ekonomika se během letošního jara dostala do nejlepší kondice – z hlediska souhrnu faktorů hospodářského růstu, zaměstnanosti i domácí poptávky – od krizového roku 2009. To jsou slova slovenského ministra financí Petera Kažimíra z minulého týdnu, kdy reagoval na čerstvou jarní prognózu Evropské komise. Ta Slovensku předpovídá 3procentní růst letos a zrychlení tempa na 3,4 procenta pro příští rok.
Prognózy rostou…
Zrychlení slovenské ekonomiky z loňského tempa 2,4 procenta je „v plánu“ také tamní centrální banky a ministerstva financí. Spoléhají na domácí poptávku, která se během posledních měsíců stala silným pilířem hospodářství, podle Kažimíra pevnějším než je poptávka ze zahraničí, která i tak zůstává klíčovým motorem.
Slovenská centrální banka (NBS) ve své optimističtější březnové prognóze čeká letos růst HDP o 3,2 procenta a v dalším roce pak zrychlení na 3,8 procenta. Slovensko si přitom věří i na poli fiskální disciplíny a podle ministra financí plánuje v příštím roce dostat schodek rozpočtu pod 2 procenta (z loňských -2,9 %).
Deflační tlaky zmírňují…
Pozitivní zprávou je další zmírnění míry deflace, kde se Slovensko nacházelo už větší část loňského roku a například letos v únoru spotřebitelské ceny pod Tatrami klesaly o půl procenta. Pokles cen obvykle svádí spotřebitele k odkládání nákupů a podniky k pozdržování investic, což zpomaluje ekonomiku. V březnu ale deflace činila mírnějších 0,3 procenta a v dubnu už hraničních 0,1 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny zboží a služeb minulý měsíc naopak o 0,2 procenta vzrostly, dvojnásobným tempem oproti březnu. Podle posledních odhadů NBS by Slovensko v celoročním měřítku mělo letos ještě zůstat v deflaci (odhad EK -0,2 %), v roce 2016 ale už očekává návrat k inflačnímu vývoji.
Česko vs. Slovensko: Rivalové v hokeji i ekonomice
Česko vs. Slovensko: Nezaměstnaní, koruna, inflace
Česko vs. Slovensko: Rozpočtové povzbuzování
Srovnání s ČR
Slovenská malá otevřená ekonomika je (nejen) svou orientací na export podobná té české. Optikou procentuálního tempa růstu je Slovensko za uplynulé roky jasným vítězem. Jak uvádí ve svém srovnání Adam Páleníček, za roky 2004 – 2014 rostlo Česko průměrným tempem 2,5 procenta, zatímco Slovensko téměř 4procentním tempem. S tímto rozdílem není vcelku rychlé srovnávání životní úrovně v obou zemích problém a rozdílná rychlost růstu zřejmě těmto dvěma ekonomikám ještě nějakou dobu zůstane. Jak už jsme zmínili, Evropská komise v jarní prognóze předpovídá Slovensku růst pro letošní rok v úrovni 3 procent, Česku pak 2,5 procenta.
První odhad o růstu české ekonomiky za letošní první kvartál se dozvíme za dva dny. V závěru loňského roku HDP vzrostl o 1,4 procenta, nyní je konsensus analytiků nastaven na zrychlení na rovná 2 procenta meziročně, mezikvartálně pak na dvojnásobné zrychlení tempa na 0,8 %. Průměrný odhad analytiků pro celý rok 2015 činí 2,5 %, je tedy v souladu s prognózou EK, MF a zhruba i ČNB, která v čerstvé prognóze počítá s růstem o 2,6 procenta.
Průzkum ČNB poprvé s Roklen: Od ekonomiky čekáme víc
Silný tah Maďarska. A Polska?
Soutěž o „tahouna“ regionu zatím nemá jednoznačného vítěze. Dle dnešních údajů v silném tempu růstu pokračuje ekonomika Maďarska. Maďarský hrubý domácí produkt vzrostl v meziročním srovnání o 3,4 procenta, tedy stejným tempem jako v předešlých měsících, které překonalo očekávání ekonomů na úrovni 3,1 procenta. V mezičtvrtletním srovnání se výkon ekonomiky zvýšil o 0,6 procenta.
Loni Maďarsko expandovalo o 3,6 procenta a bylo jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik celé Evropské unie. Maďarská centrální banka v březnu zvýšila odhad růstu ekonomiky na letošní rok na více než tři procenta z původní prognózy 2,3 procenta, což letos ministr hospodářství Mihály Varga potvrdil.
Čtvrtý zástupce našeho nejužšího středoevropského regionu, Visegrádské skupiny, Polsko, čísla o vývoji své ekonomiky v úvodu roku stejně jako ČR ještě nezveřejnil a zveřejní v pátek. Odhady mluví pro mezikvartální zrychlení růstu HDP z 0,7 na 0,8 procenta a mezičtvrtletní z 3,1 na 3,3 %.
