Evropské PMI indexy průmyslu a služeb klesly, dokonce více než trh očekával. Euro je i přesto v zisku, což je dáno především oslabujícím dolarem. Risk-on nálada na trzích podporuje rizikové měny, včetně koruny. Kurz zpevňuje směrem k 25,30 za euro.

Směr Evropa, stanice Přežít

Válka, která v zemi trvá již více než čtyři roky, zapříčinila exodus více než čtyř milionů Syřanů. Podle posledních údajů The UN Refugee Agency (UNHCR) našla téměř polovina z nich nový domov v Turecku. Jak se mění země, která nese na svých bedrech nápor milionů uprchlíků i hrozby na vlastní hranici?

Trocha statistiky. K 15. červnu UNHCR eviduje 1.772.535 registrovaných syrských uprchlíků do Turecka, další odhady dokonce hovoří o vyšším počtu a mezitím uprchlické tábory již dávno vyčerpaly svoje kapacity. Ještě na počátku roku 2013 bylo registrováno 163.161 uprchlíků a z toho jich přes 150.000 žilo v uprchlických táborech. O rok později to bylo již přes 215 tisíc lidí, ovšem celkový počet registrovaných uprchlíků v zemi se už pohyboval okolo 580 000. V průběhu roku 2014 se jejich počet zvýšil astronomicky, na přibližně 1,5 milionu (data zde).

Právě Turecko a Libanon jsou země, které se staly nejčastějším útočištěm imigrantů z válkou rozvrácené sousední země.

Imigranti, chudoba a kuličky

Září roku 2014. Objevuji krásy Istanbulu. Architektura impozantní, viditelný střet civilizací dechberoucí, lidé veselí a přátelští. Jednou z překvapujících věcí byla nepřítomnost bezdomovců a žebráků v centru města tak, jak to znám třeba z Prahy. Spousta prodavačů čehokoliv a ruch obchodu všudypřítomný, město bylo sice přelidněné, ale poklidné. Ticho před bouří. Říjen přinesl protesty proti Islámskému státu nejen v Istanbulu, ale i v Německu a jinde. Jak se v listopadu zhoršovalo počasí, houstla i atmosféra ve městě. Občasná doporučení k nenavštěvování centra města, neklid a častější zprávy o protestních akcích, mimo jiné – už – i o protestech proti syrským uprchlíkům. Jejich počet se na podzim roku 2014 v Istanbulu dramaticky zvýšil: odhadem na 300 – 400 tisíc, možná více.  Takto vysoké číslo imigrantů už je vidět i v patnáctimilionovém městě. Obyvatelům Istanbulu začali noví sousedé přerůstat přes hlavu. A vadit.

Přituhlo. V prosinci přišla nejen nepříjemná zima s občasným sněhem, ale také podivné bombové útoky, např. na policejní stanici nebo vysokého státního úředníka, ke kterým se nikdo nehlásil. Jako by město sychravým počasím nebo snad okolnostmi ztratilo svoje kouzlo a změnilo se v potemnělé, smutné místo. Čím dál tím častěji bylo v centru města vidět asi sedmileté žebrající děti. Povětšinou bosé, ušpiněné a samotné. Některé jenom posedávají na krabicích a nepřítomně hledí do prázdna. Dívám se do jejich očí, jsou jiné, než u dětí bývají, chybí jim jiskra, jako by byly mrtvé. Zoufalství a chudoba. Venku na ulicích sedí i celé rodiny nebo třeba jen matka se sotva ročním dítětem. Jenom tak posedávají a hledí před sebe, kolemjdoucí si jich nevšímají a oni zase jich.

ROZHOVOR: „Řecko bude směřovat k odchodu z eurozóny“

Atmosféra houstne i nadále. Počty uprchlíků v Turecku dál narůstají a rozhodně to pro velkou část není jejich cílová destinace. Chtějí dál do Západní Evropy. Tam se ale dostane jen zlomek z nich. Jsou zaseklí v zemi, která jim sice dává šanci přežít a žít v míru, ale ani tady nemají naději na světlé zítřky a toužebně vzývanou budoucnost. Jazyková bariéra i vzájemná nevraživost mezi Turky a Araby nesměřuje k idylickému soužití bok po boku. Konec války zatím v nedohlednu, v Evropě se řeší místo příčiny důsledky. Velká část syrských uprchlíků nemá v cizině vyhlídky na důstojnou budoucnost, potřebují zpátky domů.

Turecko je silným hráčem Blízkého východu a stále aktivněji se zapojuje do dění v oblasti, zároveň má ale takové vnitřní problémy, které si vyspělé evropské země nedokáží ani představit. Stabilita země dostává v posledních několika letech zabrat. Stěhování národů propuklo a těžko až teď hledat kompromisy, schůdné pro všechny strany.

Imigrace a ekonomický růst

Newsletter