Včerejší komentář viceguvernéra Fedu Claridy o taperingu a načasování zvýšení sazeb podpořil dolar a americké tržní sazby, včetně těch reálných. Euro se proti dolaru obchoduje na 1,1830 EURUSD. ČNB dnes zvýší sazby a představí novou prognózu. Rizikem silnější koruny je rychlejší úroková normalizace. Koruna se obchoduje pod 25,45 za euro.

Šnobr: Německo zkrátilo řetěz obnovitelným zdrojům Merkelové

V noci na středu se německá kancléřka Angela Merkelová dohodla s premiéry spolkových zemí na některých podmínkách reformy rozvoje obnovitelných zdrojů v Německu. Z pohledu Německa jde o poměrně důležitou dohodu, protože se ukazuje, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) resp. větrných a solárních elektráren se „utrhl ze řetězu“ a v německé energetice působí značné potíže.

Bohužel z celého průběhu jednání také vyplývá fakt, že se rozvoj obnovitelných zdrojů vymkl kontrole nejen z pohledu udržitelnosti a rozumné kompatibility se zbytkem německé ale už i evropské energetiky a její infrastruktury, ale vymkl se také kontrole na politické úrovni resp. na úrovni německé federální vlády, která už jen velmi těžko a pouze za přispění velkých kompromisů hledá podporu všech spolkových zemí v této věci. Ty už vidí situaci zcela odlišně a chovají se podle toho, jaký potenciál rozvoje OZE resp. možnosti dosáhnout na subvencovaný bezrizikový byznys, mají.

Na zmíněném jednání došlo k dohodě ohledně limitu instalovaného výkonu pro větrné elektrárny na souši a solární elektrárny (600 MW instalovaného výkonu ročně). K dohodě ale naopak nedošlo u větrné energie na moři a například biomasy. Za největší změnu, kterou projednávané podmínky reformy rozvoje OZE přinesly, bude pravděpodobně považována dohoda na změně financování těchto projektů. Doposud šlo o čistý dotační mechanismus bez jakýchkoli tržních atributů. Nově půjde o aukční systém, který zajistí, že se budou stavět jen projekty, které nabídnou nejnižší nároky na dotace od spotřebitelů.

 

 

Instalovaný výkon OZE raketově roste a nutný rozvoj infrastruktury tj. sítí a jejich schopnost přenést nestabilní výrobu OZE do místa spotřeby, značně pokulhává. To působí přenosové soustavě v Německu, ale už i přenosovým soustavám v sousedním Polsku a Česku, značné problémy. Kromě těchto problému je vláda Angely Merkelové nucena v souvislosti s rostoucím výkonem drahých OZE řešit také problém neustále se zvyšujících nákladů na účty za elektřinu ze strany spotřebitelů. Ještě před pár lety byly náklady na podporu OZE na třetinové úrovni proti dnešku. Letos platí německý spotřebitel za podporu OZE již v přepočtu zhruba 1,7 Kč/kWh a tyto náklady budou nadále růst a ani až překročí hranici 2 Kč/KWh se nezastaví. Jen pro představu tato částka nyní představuje zhruba trojnásobek tržní ceny silové elektřiny vyrobené v konvenčních elektrárnách.

Britský vládní poradce: Větrná a solární energie je plýtvání

Neúměrné a nekontrolovatelné tempo nárůstu OZE plně dokumentují roky 2014 a 2015. Německá vláda počítala s tím, že v roce 2015 vzroste instalovaný výkon větrných elektráren na pevnině o max. 2500 MW. Realita byla ale o hodně vyšší a to na úrovni 3700 MW. Rok před tím dokonce ještě o cca 1000 MW více. Nelze se tedy divit, že vynucené omezení, které vyšlo z dohody Merkelové se spolkovými zeměmi, je pro budoucí vývoj v Německu velkým mezníkem a možná i počátkem éry „zdravého rozumu“. Pro rok 2017 bude růst větrníků na pevnině omezen instalovaným výkonem 2800 MW a to dokonce se speciálním limitem 1000 MW pro severní Německo, kde přebytková výroba elektřiny z větru působí největší problémy.

V této souvislosti je nutné zmínit finální bilanci výroby elektřiny v Německu za rok 2015. Ta ukazuje, že rekordní tempo růstu OZE aktuálně vytvořilo celkový přebytek ve výši 40 TWh elektřiny, která se z Německa exportuje. To vše se ale zatím děje jen díky velmi mírnému tempu odstavování jaderných elektráren, kdy Německo odstaví podle plánu mezi roky 2015 a 2020 „pouhých“ 4200 MW výkonu.

Martin Novák: ČEZ i akcionářům zajistí zisk obnovitelné zdroje

Drastický krok čeká Německo až mezi roky 2021 a 2022, kdy má odstavit poslední jaderné elektrárny o výkonu téměř 8600 MW. Paradoxem německé politiky v energetice je pak realita, kdy elektrárny na fosilní paliva zůstávají stabilní součástí německého energetického mixu s podílem okolo 55 procent a jejich podíl poslední roky dokonce mírně roste.

Z toho všeho vyplývá, že se Německo pomalu a jistě ubírá k vlastní hodině pravdy. K začátku nové dekády vzniká v německé energetice zajímavý rébus, který ale nemá pro spotřebitele a to nejen ty německé dobré řešení. Tak „levná“ elektřina jako bude v letech 2017 a 2018 už se nikdy nevrátí a platí to i pro Českou republiku.

Newsletter