Dolar dál čerpá z rostoucích výnosů, které podpořila nejen nad očekávání lepší data z trhu práce, tak i schválení fiskálního balíčku o velikosti 1,9 bil. USD v Senátu USA. Americký desetiletý státní dluhopis prolomil hranici 1,6 %. Oslabující euro proti dolaru stahuje měny regionu. Koruna oslabila nad hranici 26,40 za euro.

Sociální startupy aneb Když učit podnikat znamená víc než jen nakupovat

Zástupci Laboratoře Nadace Vodafone (stojící) Veronika Řídelová a Jan Fencl a zástupci podpořených startupů (sedící) ECHO, DeafTravel, EFA jobs a Signslate. Zdroj: Laboratoř Nadace Vodafone

Technologické projekty se sociálním dopadem, které zlepšují kvalitu života běžných lidí i znevýhodněných osob, se díky pandemii čím dál více dostávají do hledáčku uživatelů i investorů. „Současná pandemie dodala technologickým projektům se společenským přesahem nový rozměr, pomohla rozšířit jejich myšlenku a ukázat jejich přidanou hodnotu do budoucna,” říká v rozhovoru pro Roklen24 programový manažer Laboratoře Nadace Vodafone Jan Fencl. Právě Laboratoř je jedním z akceleračních programů, který se na startupy se sociálním dopadem zaměřuje a pomáhá jim nastartovat udržitelné podnikání. „Nechceme jít cestou koupit pár vozíků několika vozíčkářům. Naším cílem a cílem celé Nadace Vodafone je pomáhat na svět projektům, z nichž každý zvýší kvalitu života desetitisícům uživatelů, ” doplňuje Jan Fencl. Jak vypadá startupová scéna v této oblasti, jaké jsou aktuálně nadějné projekty se zahraničním potenciálem a co radí týmům, které se chystají se svým inovativním řešením oslovit investory?

Od roku 2013 podpořila Laboratoř Nadace Vodafone bezmála 100 projektů a rozdělila 31 mil. Kč. Jak byste popsal typy projektů v Laboratoři a proměny jejich zaměření během let?

Laboratoř Vodafone od počátku vyhledává a podporuje takzvané ICT projekty se sociálním dopadem – tedy projekty využívající informační a komunikační technologie, jako jsou mobilní aplikace, digitální řešení nebo virtuální realita, které jsou zaměřené na vybrané skupiny uživatelů, včetně znevýhodněných osob s cílem zlepšit kvalitu jejich života. Všechny podpořené projekty spojuje využití technologií, významný společenský přínos, inovativnost a udržitelnost. 

Nechceme jít cestou „koupit pár vozíků několika vozíčkářům”. Naším cílem a cílem celé Nadace Vodafone je pomáhat na svět projektům, z nichž každý zvýší kvalitu života desetitisícům uživatelů. Jde o projekty zachraňující životy a zdraví, zlepšující každodenní život handicapovaným osobám (nevidomým, neslyšícím, vozíčkářům), ale i například umožňující začleňování lidí bez domova či usnadnění vstupu do dospělosti dětem z dětských domovů. Tím je náš akcelerační program v  oblasti technologických sociálních inovací unikátem. V roce 2019 jsme dokonce získali cenu Central European Startup Awards za nejlepší inkubátor a akcelerátor v Česku.

Co se týče konkrétních úspěšných příkladů, historicky prošel laboratoří například projekt zaměřený na sdílení kol Rekola, největší platforma pro online finanční darování Darujme.cz, mapa a navigace zaměřená na bezbariérová místa VozejkMap, první online i offline platforma zlepšující veřejný prostor Lepší místo, organizace DeafTravel odstraňující bariéry pro neslyšící, kteří chtějí cestovat, nebo ECHO – aplikace na podporu hledání pohřešovaných dětí propojená s policejní databází.

Jaká část ze vznikajících nápadů v Laboratoři se rozvine do úspěšně fungujících firem?

Dle našich informací a odhadů jde o dvě třetiny až čtyři pětiny nápadů a projektů, které přežijí a pokračují dál. Mnohé z nich se v průběhu let začleňují do jiných projektů, případně z nich vychází další, které navazují na předchozí vývoj vzniklý právě v Laboratoři. Například v jednom z prvních ročníků jsme podpořili vývoj nouzového tlačítka pro seniory pro zavolání pomoci pod názvem Senior inspect, na kterém se podílel tým z 1. lékařské fakulty a ČVUT. V té době to bylo něco výjimečného, dnes takováto tlačítka koupíte v Číně. Technické řešení se nicméně postupně zdokonalovalo, vyvíjely se další funkční moduly a služby. V roce 2015 byl projekt převeden do nově založené firmy Mobilní asistenční systémy, která službu provozuje pod novým názvem Protectu. V současné době jde o 24hodinovou asistenční službu pro osoby se zdravotními nebo pohybovými problémy, které jsou prostřednictvím chytrého zařízení v nepřetržitém kontaktu s týmem asistentů. Díky pokročilým funkcím dokáže systém automaticky rozpoznat i některé krizové situace, jako je například delší nehybnost uživatele.

Pro nás je u projektů důležitým kritériem udržitelnost, ať už z pohledu dalšího fungování po absolvování Laboratoře, navázání spolupráce s důležitými partnery nebo z pohledu finanční životaschopnosti. Díky tomuto kritériu výběru a naší široké síti partnerů i investorů je poměr úspěšných projektů takto příznivý.

Jaká je současná situace na poli projektů a startupů z oblasti sociálních inovací v České republice, jaká mají specifika a jakým výzvám čelí? 

Každý tým je jiný a každý projekt čelí specifickým výzvám nebo má specifické potřeby. V rámci Laboratoře primárně řešíme, jak nastavit komunikaci, marketing a promo tak, aby od začátku dokázaly zaujmout a přitáhnout nejen svou cílovou skupinu, ale také co nejvíce aktérů celého ekosystému. Ať už investorů, neziskových organizací, společensky odpovědných firem, ale i akademickou nebo státní sféru. Pro udržitelnost projektů je důležité, aby se co nejvíce partnerů i investorů zapojilo hned od začátku a pomáhalo vzhledem ke svým zkušenostem projekt nasměrovat. O to je pak pravděpodobnější například úspěch nejen u cílové skupiny, ale i u partnerů nebo u investorů, kteří mohou projevit zájem o následnou investici. Další výzvou bývají technologie, nastavení udržitelného financování a umění měřit svůj dopad tak, aby si projekty ověřily, že jdou po správné cestě a daří se jim úspěšně naplňovat svoji vizi. I s tím se snažíme v rámci Laboratoře pomoci.

Tým Laboratoře Vodafone, zleva: Jan Fencl, Mirka Kočíková, Jana Hodboďová, Jolana Hájková a Veronika Řídelová. Zdroj: Laboratoř Vodafone
Tým Laboratoře Nadace Vodafone, zleva: Jan Fencl, Mirka Kočíková, Jana Hodboďová, Jolana Hájková a Veronika Řídelová. Zdroj: Laboratoř Nadace Vodafone

Jak vnímáte aktuální investiční prostředí a zájem investorů o inovativní projekty se sociálním přesahem? 

Vidíme, že kombinace společenského přesahu a businessového potenciálu začíná investory zajímat. Určitě je pro projekty nyní jednodušší získat investici než na začátku. Investoři si začali uvědomovat, že i tento segment startupů má potenciál a budoucnost. Těch, kteří jsou ochotni investovat do nápadu v plenkách, tedy takzvaných angel investorů, je málo a je to složité, ale pokud může tým představit již něco hmatatelného, zájem investorů roste.

Můžete uvést příklad úspěšných projektů, kterým se podařilo získat zajímavé investice, případně se jim podařila expanze do zahraničí?

V poslední době slavila úspěch například aplikace CF Hero, která pomáhá dětem trpícím cystickou fibrózou s rehabilitací prostřednictvím herní aplikace. Projekt CF Hero vznikl díky jednomu z našich kolegů z Vodafone, kterému se narodila dcera právě s cystickou fibrózou. Takovýchto dětí v České republice není tolik, ale celosvětově ano, proto u této aplikace dávala smysl co nejrychlejší expanze do zahraničí. Projekt získal zajímavou finanční podporu od významných firem na rozšíření aplikace na zahraniční trhy, například do Německa, Polska, na Slovensko a na další rozvoj aplikace.

Dalším úspěšným příkladem je projekt DeafTravel – platforma pro cestování pro neslyšící, která pro vybrané destinace nebo kulturní památky vytváří a sbírá videa ve znakovém jazyce obsahující relevantní informace. Neslyšící ne vždy dokáží jednoduše přečíst text, protože jejich mateřský jazyk je znakový jazyk, proto je pro ně lepší vidět znakování. Projektu DeafTravel se například podařilo získat investici od Startupyardu. U tohoto projektu pro nás bylo zajímavé, že nejen zlepšuje kvalitu života neslyšícím, ale je to i zajímavá businessová linka pro cestovní kanceláře, ubytovací služby nebo kulturní památky. Projekt navíc spolupracuje s agenturou CzechTourism.

Určitě bych chtěl ale uvést i partnerství v rámci CSR aktivit významných firem s projekty z Laboratoře. Je to vlastně forma „investice“, kdy si pod svá křídla vybere projekt firma, které to dává smysl i z pohledu tzv. udržitelného podnikání a aktivit v této oblasti. Takovým příkladem je projekt Haptické knížky pro nevidomé a slabozraké, za kterým stojí spisovatelka Markéta Vítková. Sama měla v rodině zkušenost s tímto postižením, a tak ji napadlo psát pohádky doplněné haptickými obrázky, aby si čtenář dokázal představit, jak vypadá například kytka, hrad a podobně. V rámci Laboratoře a spolupráce s mentory dospěli nakonec k tomu, že by bylo zajímavé nedělat haptické reliéfní obrázky, ale využít technologii 3D tisku a rovnou mít možnost ke knížce vyrobit 3D haptické modely. A zde se nabízela jasná spolupráce s celosvětovým lídrem v oblasti 3D tisku – Průša 3D Tiskárny. Dopadlo to skvěle, protože tato firma má obrovskou komunitu lidí vlastnících 3D tiskárny, kteří jsou ochotni zapojit se do podobných projektů, takže se nevidomí mohou domluvit s některým z nich a nechat si uvedený model vytisknout. Je to úžasná synergie sociální inovace a společensky odpovědné firmy. 

Aplikace CF Hero. Zdroj: Laboratoř Vodafone
Aplikace CF Hero. Zdroj: Laboratoř Nadace Vodafone

Jakým způsobem v rámci Laboratoře vyhodnocujete, který nápad a projekt má potenciál, co je z pohledu budoucí úspěšnosti důležité?

Při hodnocení a výběru projektu vycházíme z několika kritérií. Prvním kritériem je, aby projekt zapadal do celkové strategie Nadace Vodafone. Aby představoval inovativní řešení využívající informační a komunikační technologie se sociálním dopadem minimálně na 10 000 uživatelů. Dalším kritériem je škálovatelnost, a to nejen co se týče ostatních funkcionalit, ale i expanze do zahraničí. Jen pro zajímavost, Nadace Vodafone působí ve 23 zemích světa. Posledními ze základních kritérií výběru je proveditelnost a finanční udržitelnost projektu do budoucna.

O finálním výběru pak rozhoduje komise složená ze širokého spektra odborníků. Zahrnuje osoby z neziskového sektoru, technologií, investory nebo odborníky na začínající projekty. Ti mají za úkol posoudit, jestli dané řešení opravdu pomůže cílové skupině, jestli je smysluplně nastavený business plán, zda je do budoucna projekt investovatelný, zkrátka zda to celé dává smysl. Aby projekty, které projdou akcelerací, měly opravdu šanci se dál rozvíjet.

Co byste poradil projektům zaměřujícím se na sociální inovace, které aktuálně shánějí finance? Co je klíčové pro to, aby zaujaly investory?

Především mít inovativní nápad, ale současně i jasný business plán včetně udržitelnosti. U projektů pocházejících z neziskového sektoru je potřeba posílit businessové myšlení a u týmu původem z businessu zase naopak sociální aspekt. A klíčové je se nevzdávat. Současně bych rád připomenul citát Járy Cimrmana: „Někdy je potřeba nikoliv myšlenku udržet, ale umět ji i opustit.” V Laboratoři mají inovátoři k dispozici řadu odborníků-mentorů, kteří jim pomáhají projekt postavit na nohy a současně i díky svým zkušenostem ukázat slepé uličky a úskalí, které nemusí tým díky svému zapálení vidět. Všem týmům sociálně inovativních startupů bych proto poradil být otevřený radám jiných odborníků.

Dále je zásadní externí komunikace a cílené PR samotného projektu, a to již od počátku. Jak jsem již zmiňoval, je velice důležité, aby se o projektu měli možnost dozvědět investoři a ekosystém sociálních inovací co nejdříve. Tým může případně reagovat na jejich podněty a získat cenné partnery hned v počátku. Myslím, že právě v oblasti komunikace, PR a globálního networkingu v rámci ekosystému sociálních inovací je Nadace Vodafone pro projekty obrovskou přidanou hodnotou.

A pochopitelně i samotné prezentační dovednosti týmu jsou velice důležité. Potřebujete totiž v několika krátkých informacích investora zaujmout, což je někdy pro neškolené týmy v oblasti komunikace velice těžké. 

V letošním 8. ročníku se do finále probojovalo z celkem 75 projektů 5 finalistů. Vnímáte nějakou změnu vlivem koronaviru, případně jakým způsobem ovlivní současná situace nastavení letošního ročníku i budoucnost technologických projektů zaměřených na sociální inovace?

Prvotní změnou byla potřeba přesunout vše do online režimu. Propojit týmy, mentory a porotu, připravit stream s diskusemi, prezentacemi i vyhlašování vítězů online pro nás byla velká výzva, ale vše se podařilo na jedničku. Letošní ročník je také unikátní v tom, že jsme do projektu zapojili platformu a odborný tým Vodafone Nápad Roku, která má zkušenosti především s businessovými startupy.

A co se týče projektů samotných, výběr do letošního ročníku ukázal, že tyto projekty skvěle zapadají do současné situace, umožňují komunikovat lidem se svým okolím, případně je podporují v důležitých aktivitách, které se nyní dají dělat především doma. Mezi finalisty se ocitla webová a mobilní aplikace Daruju krev, která učí lidi darovat krev a stát se superhrdiny zachraňující lidské životy. Tento původní záměr se díky pandemii rozšířil o možnost darovat i krevní plazmu od pacientů, kteří prodělali Covid-19. V Laboratoři jsme uvítali i DAPSEN, digitální akademii pro seniory, která podporuje praktické dovednosti, jako je například ovládání elektronického bankovnictví nebo již zmíněnou mobilní aplikaci PROTECTU. Ta mimo jiné pomáhá zmírnit strach nejen blízkých, ale i samotného seniora, který se mnohdy bez obdobných služeb obává opustit svůj domov. Tímto tým PROTECTU navazuje na svůj předchozí projekt Senior inspect.

Do letošního ročníku se probojovala také aplikace SpeechMate, která umožňuje uživatelům s těžkým narušením komunikačních schopností, včetně poruch autistického spektra, komunikovat s okolím pomocí ozvučených symbolů i vlastních fotek. A v neposlední řadě se mezi finalisty zařadil i projekt VR Vitalis zaměřený na rehabilitace ve virtuální realitě. Tento projekt umožňuje rehabilitačnímu pracovníkovi nastavit cvičící módy, které může pacient provádět doma a které je možné následně díky sběru dat zkontrolovat. Právě VR Vitalis  je jedním z příkladů inovací z oblasti e-health, která původně nebyla reakcí na koronavirus, ale cílila na ušetření času pacienta, peněz ve zdravotnictví a na zlepšení potenciálu cvičení, což se strefilo do aktuální nezbytnosti přesouvat co nejvíce činností domů. Právě v e-health vidíme do budoucna obrovský potenciál.

Všeobecně si myslím, že současná pandemie těmto technologickým projektům se společenským přesahem dodala nový rozměr, pomohla rozšířit jejich myšlenku a ukázat jejich přidanou hodnotu do budoucna. Jsem velmi rád, že můžeme v rámci Laboratoře takovým projektům i nadále pomáhat se prosadit, a to jak u nás, tak ve světě.

O Nadaci Vodafone: Nadace Vodafone byla založena v roce 2006 společností Vodafone Czech Republic, a. s. Je spolufinancována svým zřizovatelem a Skupinou Vodafone (Vodafone Group). Od doby svého založení Nadace Vodafone Česká republika rozdělila více než 195 milionů korun a podpořila na 500 projektů, čímž zlepšuje kvalitu života více než 1,5 milionu lidí. Dostala se také na přední místa v hodnocení nadací. Nadace Vodafone patří mezi nejdůležitější podporovatele a investory v oboru technologických inovací, které mají pozitivní dopad na společnost.

Newsletter