Stanley Druckenmiller, muž, který v roce 1992 společně s kolegou Georgem Sorosem vydělal miliardu dolarů shortováním britské libry a vybílil tak Bank of England, je současnou ekonomickou situací znepokojen. Vnímá ji velmi podobně jako v roce 2004, tedy těsně před tím, než vypukla finanční krize a těsně před tím, než globální ekonomika sklouzla do recese. „Nic víc nezpůsobuje deflační tlaky, než tvorba falešné akciové bubliny, do které vstupuje spousta investorů, následně ale praskne,“ poznamenal investor 18. ledna v Lost Tree Club na Floridě.
„Čím dál tím víc se cítím jako v roce 2004, kdy mi všechno říkalo, že zde není dobrý poměr rizika a výnosu (risk/reward), ale nevěděl jsem, jak přesně to dopadne. Tušil jsem, že to skončí špatně, a rok a půl nato se to projevilo na trhu nemovitostí a rizikového kapitálu. Momentálně to cítím stejně.“
V pátek, kdy se začal šířit přepis tohoto rozhovoru, překonala celková hodnota světového akciového trhu poprvé v historii 70 trilionů dolarů, čímž se prodloužila rally, kterou pozorujeme od roku 2009, kdy byla celková hodnota světového akciového trhu nejnižší, cca 26 trilionů dolarů (viz obrázek v galerii).
Druckenmiller poukazuje na to, že ekonomické pozadí žádným způsobem neopravňuje Fed k politice držení úrokových sazeb takřka na nule a podotýká, že Fed svým způsobem nutí investory přijímat vyšší riziko, aby dosáhli vyšších výnosů. Před dekádou a půl se objevila hrozba, že japonský typ deflace dopadne i na americkou ekonomiku. Fed právě takto argumentoval na obhajobu svých mimořádných opatření. V posledních letech se však, podle Druckenmillera, ukázaly tyto obavy jako liché. Fed však směr nezměnil.
Druckenmiller tak poukázal na myšlenkový experiment z období před deseti lety, kdy po většinu roku 2003 a 2004 držel Fed úrokovou sazbu na 1 procentu a to i přesto, že čtvrtletní tempo růstu během těchto dvou let bylo v průměru 3,8 procenta a ve třetím čtvrtletí roku 2003 vzrostlo na 6,9 procenta. Tím, že drží Fed úrokové sazby tak nízko a po tak dlouhou dobu, napomáhá nákupní horečce. Jsme svědky toho, že investoři vstupují do nebezpečných aktiv, navíc financovaných dluhem, který kryjí hypotéky, které si jejich příjemci nemohou dovolit, a také dluhopisy, do kterých ratingové agentury nevidí a nemohou je správně označit.
S momentální kondicí monetární politiky a její neuvážeností od roku 1913, kdy byl Fed založen, „zažívám velmi silné déjà vu,“ řekl Druckenmiller. Ve svém projevu poukázal také na rally v čisté jmění amerických domácností od poklesu z roku 2007 jako přesvědčivý důkaz „zdraví“ ekonomiky. Jak ukazuje graf (v galerii), nebude trvat dlouho a dojde ke korekci a předchozí maxima budou ta tam.
Druckenmiller netvrdí, že ví, co by mohlo na trzích vyvolat paniku, nebo kdy by daná situace mohla nastat. Spatřuje ale jisté přesvědčivé paralely na pozadí politiky centrální banky, které jsme mohli vidět v době před deseti lety. Tedy v době, kdy levné peníze přiživovaly riziko, které způsobilo krizi.
V roce 2005 varoval Druckenmiller, jako poradce Tima Geithnera – tehdejší hlavu newyorkského Fedu, americké orgány, že úvěrový boom se začíná vymykat kontrole. Začal bít na poplach, ovšem většina představitelů ho s klidem ignorovala. Doufejme, že nyní se historie opakovat nebude.
Zdroj: BloombergView
