Třetí zářijový týden se ponese ve znamení jediného. Ve středu bude zahájeno jednání měnového výboru Federálního rezervního systému, jenž má rozhodnout o podobě americké úrokové politiky, která se od konce roku 2008 pohybuje na extrémních úrovních. Tzv. technická nula odpovídající úrokovému rozmezí 0 až 0,25 % měla za úkol podpořit obnovu americké ekonomiky po poslední finanční krizi. Rekonvalescence však byla zdlouhavá, přičemž veškeré vytyčené cíle stále nebyly dosaženy. I přesto ale investiční publikum čeká, že během posledních čtyř měsíců tohoto roku bude uskutečněn první krok směrem k „normalizaci“ americké úrokové politiky.
V tuto chvíli je však terčem pozornosti čtvrtek 17. září. Ve 20:30 SELČ vystoupí guvernérka Fedu Janett Yellenová, aby odůvodnila výsledek dvoudenního jednání a okomentovala stav největší ekonomiky světa. Na základě toho pak bude možné predikovat, jakým směrem se americká měnová politika bude ubírat.
Aktuální očekávání jsou dle agentury Bloomberg nastavena následovně. Pravděpodobnost úrokového zvýšení již během září se nachází na 28 % (viz tabulka v galerii), což je oproti původním odhadům poměrně malé číslo. Mnohem pozitivněji se jeví víra v to, že Fed svou hlavní sazbu navýší do konce roku 2015. Pravděpodobnost toho se dle Bloombergu nachází nad 60 %.
Jak se k tomuto kroku staví ostřílení bankéři a manažeři fondů? Ti potvrzují výše zmiňovaná očekávání. Většina z nich je přesvědčena, že září opravdu nebude „oním“ měsícem.
Zvýšení sazeb nečekejte
Udržení americké úrokové politiky na současné nulové úrovni očekává například Joe LaVorgna, generální ředitel a hlavní ekonom americké pobočky Deutsche Bank. Ten investorům doslova radí, aby se „uklidnili, jelikož se vůbec nic nestane.“
„Ve světle některých událostí, především vzhledem ke křehkosti a volatilitě světových akciových trhů, zůstane Fed s vysokou pravděpodobností stále nečinný,“ řekl v rozhovoru pro server CNBC LaVorgna. Poukazuje přitom na bouřlivý vývoj posledních několika týdnů, kdy si americké akcie prošly poměrně výrazným výplachem, který byl doprovázenou silně volatilním obchodováním.
Podle ředitele Deutsche Bank už americká centrální banka dávno propásla ideální příležitost k prvnímu kroku úrokové normalizace, a to na jaře letošního roku. I přesto se ale přiklání k tomu, že by k žádnému výraznějšímu prodlužování už nemělo dojít. Nejprve je však potřeba vypozorovat, jak velký vliv měl nedávný světový výprodej akcií na vývoj reálné ekonomiky. Pokud by index S&P 500 vzrostl alespoň o 5 % ze svého low na 1868 bodech a index strachu VIX by se dostal pod úroveň 14 bodů, jeví se LaVorgnovi říjen jako ideální měsíc pro první navýšení.
Index strachu a úroková politika. Co napoví historie? – Roklen24.cz http://t.co/CKEQiAG3Az @roklen24 pic.twitter.com/NrY2dAxbvd
— Roklen24 (@roklen24) 8. Září 2015
Čtyři důvody, pro které #Fed #sazby v září nezvýší – http://t.co/OEbw4FZlMn @roklen24 #rates $EURUSD #forex #USA pic.twitter.com/6E1IQDEDIR
— Roklen24 (@roklen24) 9. Září 2015
Ještě si počkáme
Mnohem extrémnější názor na zvýšení sazeb má Komal Sri-Kumar, prezident společnosti Sri-Kumar Global Strategies. Ten je přesvědčen, že v úvahu nepřipadá jak letošní zvýšení, ani to během příštího roku. Termín, kdy americká centrální banka své sazby normalizuje, je prý nutné hledat až v roce 2017. Za hlavního viníka tohoto zdržení je vliv čínského propadu trhů společně s trvajícími měnovými válkami.
„Na začátku letošního roku jsem řekl, že žádné navýšení nebude. Trvám na tom i dnes. Jako možný termín tohoto kroku se mi jeví až rok 2017,“ řekl pro CNBC Kumar. Jeho hlavním argumentem je očekávání druhé a třetí vlny hromadné devalvace měn zemí rozvojových trhů, které přijdou v návaznosti na umělé oslabení čínského jüanu. Hromadné měnové oslabování pak bude mít nepříznivý vliv na již dnes skomírající vývoj světové ekonomiky.
Pokud by Fed své sazby opravdu navýšil již teď, dolar by se dostal pod úroveň parity s eurem a zároveň by se zvýšila jeho hodnota vůči britské libře. To by ve výsledku zasáhlo především americký export, jehož podíl na produktu americké ekonomiky je zhruba 13 %, míní Kumar.
Dalším argumentem je pak stav na trhu práce. Nezaměstnanost se sice dostala pod úroveň 5,1 %, avšak spousta Američanů ses stále potýká s problémem pomalého růstu mezd. To je pak jeden z důvodů, proč si Fed ještě nemůže dovolit zvýšit své sazby.
#Sazby, #zisky, načasování aneb proč je dnes všechno jinak – http://t.co/M986Fia9A1 @roklen24 #Fed #rates #markets pic.twitter.com/RK7IwQNoxy
— Roklen24 (@roklen24) 10. Září 2015
Všichni se mýlí, je čas jednat
Najdou se však tací investoři, kteří se staví proti většině investičního publika. Jedním z nich je výkonný ředitel a předseda banky WellS Fargo, Dick Kovacevich. Ten je přesvědčen, že trvající nečinnost centrální banky bude mít pouze a jedině špatný dopad na americkou ekonomiku.
„Situace je pod kontrolou. Trhy první úrokové navýšení čekají dříve, či později, a to proto, že nejde o žádný problém,“ řekl pro CNBC Kovacevich. Argumentuje především zavedením třetího kola kvantitativního uvolňování. Když bylo zahájeno, všichni se strachovali o to, jaké důsledky bude mít pro americkou ekonomiku. Když však přišlo ukončení QE3, výsledkem bylo „jedno velké zívnutí, což bude následovat i po prvním navýšení sazeb,“ míní ředitel banky.
Kovacevich je dále přesvědčen, že i přesto, že je inflace vinou minimálního růstu mezd stále pod 2% cílem, mnohem důležitější je stav trhu práce. V jeho případě je míra nezaměstnanosti mnohem nižší, než uvádí aktuální data, a proto je ten pravý čas dát se do akce. Opačné chování, tedy nečinnost, by naopak představovalo nedostatek důvěry v budoucí ekonomický růst, což z Kovacevichova pohledu neodpovídá skutečnosti.
Fed a prst na spoušti vyšších sazeb. Vystřelí, či nikoliv? – Roklen24.cz http://t.co/6kZXRPyLWk prostřednictvím @roklen24 #Fed
— Roklen24 (@roklen24) 31. Srpen 2015
Na co se zaměřit?
V souvislosti se dvěma možnými scénáři se nabízí i dvě možnosti, jak zobchodovat čtvrteční jednání americké centrální banky. Na toto téma se zaměřil Charlie Bobrinskoy, šéf investiční skupiny společnosti Ariel Investments. Ten je přesvědčen, že i přesto, že by prvotní zvýšení nemělo mít vliv na hodnotu akcií, vývoj trhů bude pravděpodobně poměrně silný, a to především vinou Volkerova pravidla a poměrné nízké úrovni dostupné likvidity.
Pokud by Fed své sazby zvýšil, Bobrinskoy doporučuje zaměřit se především na akcie, jež jsou na změny úroků citlivé. Příkladem budiž investiční společnost KKR, u které byl dříve pozorován pokles při zvyšování sazeb, a to i přesto, že tento krok nemá na byznys firmy výraznější dopad.
V případě, že by Fed nezasáhl, investoři by mohli profitovat z pravděpodobného propadu akcií bankovního sektoru, obdobně by na tom měly být i tituly realitního segmentu, kde je dle Bobrinskoye patrná jejich předraženost. V neposlední řadě by se měl vyplatit i prodej dluhopisů s dlouhodobou splatností. K nákupu by se pak nejvíce hodily tituly společností, které jsou citlivé na cyklický vývoj ekonomiky.
#Fed, #sazby a předzvěst další #krize – Roklen24.cz http://t.co/yYb9G8fep3 @roklen24 #rates #ratehike #crisis $USD pic.twitter.com/kRcMpHRVfJ
— Roklen24 (@roklen24) 28. Srpen 2015
