Čínské akcie tento rok byly horkým zbožím. Místní index vzrostl během roku o více než 50 % a všichni soudruzi ve vládě se plácali po ramenou, jak to dobře vedou. Do hry se přidali i místní pěstitelé rýže a dělníci, proč taky ne, že? Když se na trhu akciovém dá vydělat mnohem více než na trhu farmářském, nebo tvrdou prací například v dolech. Dokonce jsem se dočetl, že někteří pracovat na svých políčkách přestali a namísto toho začali spekulovat a číst burzovní zprávy.
Otevíraly se nové účty u brokerských společností, které navíc ochotně půjčovaly důvěřivcům peníze, aby se ti mohli „hry“ zúčastnit s většími finančními prostředky. Do akciového trhu také vstoupili zahraniční profesionálové, kteří své peníze, vytisknuté Fedem a ECB, do hry pustili také. A tak bublina rostla a rostla, přiživovaná místní centrální bankou, která neustále hovořila o stimulech.
V posledních měsících již tento „bull run“ vzbuzoval pochybnosti. Vždyť se hovořilo o tom, že čínská ekonomika zpomaluje, několik zahraničních odborníků bublinu identifikovalo a varovalo před jejím splasknutím. Tyto signály a zdvižený varovný prst jaksi nikdo nechtěl vidět.
Tento způsob boje s propadem trhů…
A tak se stalo, co se stát muselo. Trh se zhroutil, za posledních 20 dní o více jak 30 %. Lze jen hádat, kdo na poklesu prodělal nejvíc. Já bych se vsadil, že to byl právě ten pěstitel rýže, kterému jeho „napáčené“ spekulace srazily vaz a nakonec kvůli nucenému prodeji (margin call) přišel i o svůj původní vklad.
Tento scénář se stále opakuje. Viděl jsem ho již v roce 2000, kdy ve Spojených státech právě vrcholila bublina na technologických akciích. Tehdy také mnoho lidí své původní profese opustilo. Proč? Přečetli si knížku, nejlépe o denním tradingu, a začali spekulovat. Jak to dopadlo, dnes již víme, většina z nich se vrátila zpět do „normální“ práce, pokud tedy bylo kam.
Nyní se soudruzi už po ramenou tolik neplácají. Dali hlavy dohromady a vymysleli „ďábelsky“ jednoduchý plán, jak propad zastavit. Prostě zakázali akcie prodávat. Akcionáři vlastnící více než 5 % akcií firmy, nebo takzvaní „insideři“ nesmí své akcie v následujících 6 měsících prodávat. Geniální! Krátkodobě to asi může zabrat, ale z dlouhodobého hlediska bude mít tento zákaz za následek odliv zahraničního kapitálu a další zpomalení ekonomiky, což se nakonec na akciovém trhu stejně negativně odrazí.
Zdá se Vám plán úsměvný? Ale co udělali „oficíři“ z Bruselu, když v roce 2008 klesaly trhy a hrozil kolaps bankovního systému? Prostě zakázali shortovat bankovní akcie. V čem je tedy rozdíl mezi čínským komunistou a bruselským bílým límečkem?
Taky Vám přijde, že se toho v posledních letech zachraňuje nějak moc? Americké a evropské banky, Řecko, eurozóna, teď čínský akciový trh. Co nebo kdo bude další? Bojím se, aby se nemusel zachraňovat trh s rýží, který může zkolabovat, až se neúspěšní čínští spekulanti zase vrátí na svá políčka a zaplaví trh touto komoditou.
„Strach a panika“: Nejprudší pád trhů v Asii od finanční krize 2008
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Fin a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
