Pravděpodobnost, že by Německo v příštích dvou letech přišlo o nejvyšší rating, je nižší než jedna ku třem. Uvedl to šéf oddělení ratingů agentury Standard & Poor’s Moritz Krämer. Varoval nicméně, že výhled ratingů zemí eurozóny v současnosti zřejmě neodráží riziko, že se ekonomika regionu vyvíjí hůř oproti původnímu očekávání. Podle S&P největší evropská ekonomika zpomaluje, recesi se jí ale letos odvrátit podaří.
„Máme tři pozitivní výhledy a tři negativní,“ uvedl Krämer k ratingům v eurozóně. „Ale když se podíváte pod pouhá čísla, uvidíte, že země s pozitivním výhledem jsou ekonomiky, které se na celkovém HDP podílejí necelými třemi procenty, zatímco ty s negativním se podílejí na HDP 38 procenty,“ prohlásil Krämer. Pozitivní výhled mají teď u S&P Irsko, Kypr a Slovensko, negativní pak Francie, Itálie a Slovinsko.
Agentura v pátek zhoršila výhled ratingu Francie na negativní, což zdůvodnila problémy, které má vláda s prosazováním reforem a snižováním rozpočtového schodku. Ve stejný den Finsko přišlo o svůj nejvyšší rating AAA – jako jediná ze skandinávských zemí. Analytici S&P jako důvod svého rozhodnutí uvedli dlouhodobou ekonomickou stagnaci Finska, způsobenou stárnutím populace a poklesem pracovní síly. MMF minulý týden znovu snížil výhled růstu globální ekonomiky, letos již potřetí.
Nalomené Finsko mizí z „AAA“ vyvolených. Do čtyř let zpět?
MMF varuje před bublinou na akciích a méně věří ekonomice
Trh sází na to, že ECB by nakonec, po oznámení programu odkupu aktiv ABS a krytých dluhopisů, který spouští tento měsíc, mohla spustit QE, aby podpořila ekonomiku a zvýšila inflaci, která je poblíž nuly. Krämer podle agentury Reuters dodal, že rostoucí očekávání tohoto programu na trhu zahání ECB do kouta. Očekávání na trhu jsou podle něj nyní taková, že kdyby se ECB rozhodla, že kvantitativní uvolňování zahájí, podkopalo by to již tak dost chatrnou důvěru na trhu.
Belka: Evropa potřebuje dohodu Německa a Francie a QE
Na nová rozsáhlá fiskální a měnová opatření, včetně právě zmíněného kvantitativního uvolňování, na oživení ekonomiky apeloval šéf polské centrální banky Marek Belka. K tomu je podle něj zapotřebí „zásadní dohody“ mezi Francií a Německem.
Berlín a Paříž se nyní přou zejména o vysoký rozpočtový deficit Francie. Paříž totiž delší dobu není schopna dostat schodek pod tři procenta hrubého domácího produktu, jak stanoví pravidla Evropské unie. Vláda navíc před dvěma týdny přiznala, že to nezvládne ani do roku 2017.
S&P pohrozila Francii zhoršením ratingu. Kvůli rozpočtu i reformám
Polská ekonomika jako jedna z mála v Evropě unikla recesi, se kterou se kontinent potýkal před pěti lety, tedy od začátku dluhové krize. Hlavním obchodním partnerem Polska je slábnoucí Německo. Belka řekl, že v současné situaci je velmi těžké zůstat optimistou. „Hora dluhů (v eurozóně) se nesnižuje, proces oddlužování bank teď jede na plné obrátky. Takže my potřebujeme víc, než to jen tak nějak lepit,“ řekl Belka. Současné odhady, které předpokládají, že ECB v rámci plánu poskytování levných úvěrů a nákupu dluhopisů vynaloží až jeden bilion eur, se podle Belky ukážou jako nedostatečné.
Dělat víc podle Belky znamená nakupovat vládní dluhopisy. „Možná, že by to šlo v rámci větších opatření, v rámci nějaké ‚zásadní dohody‘. Když Francouzi zapřou francouzskou identitu, francouzskou tradici, Němci udělají totéž, tak máme euro zachráněné,“ řekl Belka, který dříve působil jako evropský šéf Mezinárodního měnového fondu (MMF).
