ČR je aktuálně v rámci celosvětového průzkumu Doing Business, který hodnotí podmínky pro podnikání v dané zemi, na 44. místě. V kategorii začít s podnikáním jsme dokonce na 110. místě. Sílí kritika, že stát rozvoji businessu příliš nepomáhá, spíš naopak. S tím souhlasí i Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a obchodu a ředitel české pobočky Aspen Institutu. S ním jsme se setkali při příležitosti rozhovoru o podmínkách pro český business, o hledání nových trhů a o tom, zda máme šanci stát se takzvaným „start-up“ národem, který bude sypat z rukávu jeden inovativní projekt za druhým. Co vnímá jako jeden z největších problémů?
„Největší problém vidím v mentalitě Čechů – chybí nám chuť podnikat a velmi klíčová věc je i strach z neúspěchu, který v ČR považuji za velmi významný a pro business totálně destruktivní,“ komentuje situaci Radek Špicar, když usedáme v jeho kanceláři Aspen Institutu, obložené nejrůznějšími uměleckými předměty roztodivných tvarů.
Sledujte VIDEO: Špicar: Strach z neúspěchu je pro český business destruktivní
Veřejný sektor podnikatelům nepomáhá tak, jak by mohl
„V posledních 25 letech došlo k velmi významným změnám v rámci privátní sféry, která je v dnešní době plně konkurenceschopná – minimálně v evropském měřítku. Domácí business se dokáže rozvíjet i bez dozoru a podporu vlády a veřejného sektoru, to je určitý znak vyspělých ekonomik. Problém je ovšem v tom, že kdyby ten veřejný sektor fungoval lépe a businessu pomáhal, tak bychom mohli být dál. Mluvím především o klíčových oblastech jako je kvalitní systém vzdělávání, jaký mají skandinávské země, kvalitní podnikatelské prostředí, jaké je například v Singapuru, nebo kvalitní infrastruktura jakou mají například v Číně,“ říká Špicar.
Kromě oblasti vzdělávání, kde nabídka pracovní síly neodpovídá poptávce ze strany zaměstnavatelů, brzdí domácí firmy v konkurenceschopnosti i nekonzistentní energetická koncepce – a především nejasnosti ohledně jejího budoucího vývoje. Třetí problematickou oblastí je pak imigrační politika, ve které jsme zejména vůči třetím státům v roli spíše uzavřené pevnosti, než otevřené země. A to je pro business velmi nepříjemné.
„Český business – konkrétně český export, který nás živí, protože představuje 80 % našeho HDP – se dokázal v mnoha případech přeorientovat ze závislosti na Evropské unii, která v tuto chvíli neroste. Ale aby dokázal uspět na takových trzích, jako je Latinská Amerika, Severní Afrika, nebo jihovýchodní Asie, potřebuje jednoduše dostávat české zaměstnance tam a tamní odborníky sem. V tuto chvíli jsou však lhůty naprosto nepředstavitelné,“ kritizuje neflexibilní imigrační politiku Špicar. Podle něj nás tak ještě čeká velmi dramatická veřejná debata o tom, jestli imigrační politiku liberalizovat a pokud ano, tak zda pouze pro kvalifikovanou pracovní sílu a pro jaké regiony.
EU v potížích a Rusko stále mimoevropskou alternativou číslo jedna. Co s tím?
Nutnost přeorientovat se na jiné trhy je aktuálně často zmiňovaným tématem, řeší se dopad situace v Rusku na české podniky i případná podpora ruského exportu ze strany ČR, uspět na třetích trzích není otázkou měsíců. Co s tím?
Podle Špicara by mohlo být jedním z řešení zkusit odstranit zbylé bariéry v rámci samotné Evropské unie a otevřít tak obrovský potenciál vnitřního trhu EU, který stále ještě plně nevyužíváme. Z alternativních trhů se nabízí Latinská Amerika, Severní Afrika, nebo jihovýchodní Asie, ale ani tam není situace jednoduchá. Rusko tak zůstane i nadále mimoevropskou alternativou číslo jedna, u které musíme všichni doufat, že se situace uklidní a že to zůstane teritorium, kde se čeští exportéři budou moci rozvíjet i nadále.
Pomůže Transatlantické obchodní a investiční partnerství?
To je určitě také velmi důležitá dohoda, jak pro Evropu, tak i pro Spojené státy, ačkoli v tuto chvíli asi více pro Evropu, protože jak víme, USA má alternativu, odpovídá Špicar.
„Buďto vytvoříme tento nejsilnější obchodní prostor, který potom bude zbytku světa udávat standardy, a nebo ho nevytvoříme a budeme muset akceptovat standardy někoho jiného, což se nám samozřejmě minimálně ve střednědobém, ale ani v dlouhodobém horizontu nevyplatí,“ shrnuje Špicar.
Komparativních výhod máme čím dál tím míň. Ale alespoň jsme kreativní
„Po čase stráveném v Jihovýchodní Asii jsem pochopil, že my těch komparativních výhod vůči tomuto nastupujícímu světu máme čím dál tím míň. Ale zároveň jsem pochopil, že některé ještě máme a že je ještě můžeme kapitalizovat a tu výhodu si udržet – a jedna z nich je kreativita,“ vysvětluje Špicar.
A dodává: „My jsme stále ještě kreativní i kvůli tomu chaosu, který tady máme, protože z toho chaosu často ta kreativita vzniká. Bohužel, jednotlivé vrstvy společnosti u nás dostatečně nekomunikují – akademie nekomunikuje s politikou, business moc nekomunikuje s uměním, což je problém. Kreativita vzniká z diverzity – musíte spojit něco nespojitelného, aby z toho vzniklo něco originálního. A pokud tohle pochopíme a budeme to podporovat, tak si můžeme hodně pomoci.“
Chybí chuť podnikat
Jak se díváte na podporu začínajících podnikatelů, ptám se. Podle Špicara chybí alternativní formy financování – to by mohl částečně vyřešit tzv. crowdfunding, tedy forma financování začínajících projektů pomocí široké veřejnosti, která se nyní v ČR úspěšně rozjíždí. Horší je ovšem podle Špicara nedostatek samotné chuti podnikat.
„Už nejsme v 90. letech a podle nedávného průzkumu jsme na jednom z nejhorších míst v Evropě, co se týče chuti mladých lidí jít do podnikání. Největší problém vidím v mentalitě Čechů. Často o tom mluvíme s vládou, co dělat, aby z nás byl ten „národ start-upů“ – já to vidím jako naivní představu. My nejsme start-up nation, my nejsme Izrael, a obávám se, že ani nebudeme,“ říká Špicar.
Podle něj nám chybí silné osobnosti, které jsou naučeny vést lidi a nebojí se neúspěchu. Právě strach z neúspěchu pak hodnotí z pohledu českého businessu jako přímo destruktivní.
Závěr rozhovoru ovšem vyznívá motivačně: jsme malý trh a je nutné myslet globálně, pokud to myslíte opravdu vážně a chcete vybudovat něco velkého. Držme si tedy palce, aby se díky této filosofii opakovaly úspěchy firem, které to již dokázaly – jako je například Mitas, Linet, anebo Avast.
