Šéf Fedu Powell na včerejším vystoupení potvrdil vhodné nastavení měnové politiky. Absence komentáře uklidňujícího dluhopisový trh vyvolala nárůst dlouhého konce americké výnosové křivky. Dolar výrazně zpevnil proti euru i v dolarovém indexu. Slabší euro proti dolaru se dnes projevuje ve ztrátách měn regionu.

Splní Barma očekávání?

Celý svět napjatě očekával výsledky voleb v Barmě. V této zemi s více než padesáti miliony obyvatel proběhly v neděli první svobodné volby po dlouhých desetiletích vlády vojenské junty. Inu svobodné, ne až tak úplně.

V oblastech v pohraničí, kde etnické menšiny stále bojují za svou nezávislost, volby neproběhly, a také mnohým muslimům zůstaly volby z „neznámých důvodů“ zapovězeny. Navíc čtvrtinu křesel měla už předem zajištěna strana spojená s dosavadní vojenskou vládou, takže favoritka voleb Su Ťij potřebovala pro většinu v parlamentu získat více jak dvě třetiny volených křesel.

Podle předběžných výsledků se jí to nakonec podařilo, tudíž voliči Národní ligy pro demokracii (NLD), kterou Su Ťij vede, mohou slavit. Vládu si ale NLD taky nesestaví takovou, jakou by chtěla, jelikož nad třemi důležitými posty si udržela opět kontrolu armáda, a to bez ohledu na výsledek voleb. Jedná se o ministry pohraničních oblastí, obrany a vnitra.

Zajímavě se v Barmě volí prezident. Po oficiálním oznámení výsledků voleb navrhne každá komora parlamentu svého kandidáta na prezidenta, třetího navrhne, jak jinak, než armáda. Jednoho z nich si mezi sebou zvolí a zbylí dva se stanou viceprezidenty. Škoda jen, že Su Ťij se prezidentkou stát nemůže. Podle ústavy totiž není možné, aby prezidentský kandidát měl zahraniční rodinné příslušníky. Zesnulý manžel a děti Su Ťij jsou bohužel Britové. Ačkoli je Barma republikou prezidentskou, není pochyb, že držitelka Nobelovy ceny za mír bude hrát tu nejklíčovější úlohu v povolebním uspořádání země.

V dobách, kdy byla Barma pod britskou koloniální správou, se tato země, známá též pod názvem Myanmar, pohybovala mezi ekonomicky nejvyspělejšími státy jihovýchodní Asie. Po roce 1948, kdy se začalo v Barmě ve velkém znárodňovat, se tato ekonomika propadla naopak na samé dno. Barmské osmiletky a diktát vojenské junty tuto zemi naprosto zbídačily.

Až roku 2011 provedla Barma některé ekonomické a politické reformy. Země se otevřela zahraničním investicím a letošní hospodářský růst je zatím na solidních 8,7 procentech. I přes rozsáhlé reformy, které přispěly ke zmírnění až zrušení sankcí ze strany některých světových velmocí, se dosud nedalo mluvit o svobodné zemi. Po nedělních volbách má Barma potenciál to změnit. Su Ťij to ale nebude mít vůbec lehké. Armáda si díky ústavě udržela důležité pozice ve státní správě a je prakticky ve vedení státu zabetonovaná. Pro změnu ústavy by muselo hlasovat 76 % poslanců, kterými ale strana barmské disidentky nedisponuje.

Volby v Barmě byly také jistě pozorně sledovány investory. Díky roku 2011, kdy vláda otevřela světu ekonomiku, se zahraniční investice do této země podstatně zvýšily. Kupříkladu rok 2014 byl čtyřnásobně úspěšnější než rok 2009. Zahraniční investice dosáhly minulý rok čísla 4,1 miliardy dolarů. Investoři doufají, že Barma nedělními volbami vyšle světu zprávu, že se jedná konečně o stabilní zemi s méně problémy, než se kterými se více jak půl století potýkala.

„Je mnoho japonských investorů s pohledem upřeným na Myanmar, kteří doufají, že výsledky voleb nebudou mít dopad na jejich plány,“ říká Hirokazu Yamaoka z Japonské zahraniční obchodní organizace. V zemi, kde třetina lidí stále žije s příjmem nižším než 1,25 dolaru na den, jsou ekonomické změny velmi žádané. Před hrdinkou voleb Su Ťij stojí nyní náročné povolební období, kdy proti ní stojí stále silná armáda. Uvidíme, zda se jí podaří Barmu světu ještě více otevřít, a pokračovat v již započatých ekonomických reformách. Investoři by rádi viděli poklidná a rychlá rozhodnutí v transformaci tohoto budoucího tygra jihovýchodní Asie.

Newsletter