Dolar oslabuje vůči euru i v dolarovém indexu. Nejistota kolem brexitu drží libru ve ztrátě. Jako bezpečný přístav zafungoval švýcarský frank. Měny regionu zůstávají také ve ztrátě. Koruna krátce oslabila nad 26,40 za euro.

Spor o peníze, který přišel v nejnevhodnější chvíli

Klíčové body

  • Americké ministerstvo financí chce po Fedu, aby vrátil peníze.
  • Sporu Fedu s ministerstvem narušuje klíčovou důvěru v obě instituce.
  • Trhy spor vnímají negativně, měny jsou odolnější.

Americká ekonomika má za sebou historicky bezprecedentní propad, který byl ve druhém čtvrtletí způsoben dopady koronaviru. Ve třetím jsme naopak byli svědky bleskové obnovy, ke které lvím podílem přispěly zásahy tvůrců americké hospodářské politiky. Teď jsme zhruba v polovině čtvrtletí čtvrtého. Dynamika ekonomické obnovy evidentně zpomaluje a vzhledem ke zhoršující se koronavirové situaci dále zpomalovat bude. Důvěra v americkou ekonomiku a její hospodářskou politiku je teď zcela klíčová. Bohužel, byla narušena, a to sporem o peníze, který přišel v tu nejnevhodnější chvíli.

Čtvrteční večer přinesl výměnu dopisů. Vše začalo americké ministerstvo financí, v čele s republikánem Stevenem Mnuchinem. Ten žádá guvernéra Federálního rezervního systému Powella o změny u vybraných programů dodávek likvidity, které byly vytvořeny v rámci zákona Cares Act a podle plánu měly skončit 31. prosince 2020. Mnuchin konkrétně pořaduje prodloužení čtyř programů, a to o 90 dní, zatímco u dalších pěti, které zahrnují například dodávky likvidity menším a středním podnikům či municipalitám, má Fed vrátit prostředky, kterými ministerstvo financí tyto programy zajistilo (např. pokrytí případných ztrát). Konkrétně by se mělo jednat o částku 455 miliard dolarů, které by dle Mnuchinovy představy měly být poté použity jinde.

Odpověď Fedu na sebe nenechala dlouho čekat. Nebyla sice nikterak dlouhá, ale to klíčové uvedeno bylo. Americká centrální banka by dala přednost tomu, aby všechny záchranné facility založené během pandemie koronaviru pokračovaly ve svém fungování v době stále zranitelné americké ekonomiky.

A tak vznikl spor o peníze, který přišel v tu nejnevhodnější chvíli. Je obvyklé, že Fed a americké ministerstvo financí v době krize spolupracují. Podle ministra Mnuchina je ale vidět, že ekonomika na podporu reagovala velmi silně, stále však existují oblasti, které potřebují další pomoc. A tu je potřeba někde sehnat.

S potřebou dodatečné podpory můžeme jedině souhlasit, zejména vezeme-li v potaz, jak dlouho a bezúspěšně trvá jednání republikánů s demokraty o tolik potřebné fiskální pomoci. Demokraté a zástupci Fedu jsou ale v otázce rušení programů a vracení peněz, jak ji pojalo ministerstvo, opačného názoru, který podpořili i zástupci Americké obchodní komory. Zrušení byť jen části programů dodávek likvidity, i přestože nepatřily mezi hlavní monetární „zbraně“ v boji proti dopadům koronaviru, by mohlo na trhy přinést to, proti čemu chce Fed bojovat. A tím je zvýšená volatilita vyvolaná nervozitou z důvodu absence věřitele poslední instance, s důrazem na konkrétní oblasti americké ekonomiky.

Následující graf z dílny Financial Times ukazuje, o které programy svede Fed a ministerstvo financí „boj“. Prvně se jedná o Municipal Liquidity Facility, který je určen na regionální podporu municipalit (státní a lokální vlády). Jeho využití bylo ve srovnání s nastaveným limitem (ohraničený modrou plochou) minimální, spekulovalo se však, že by mohl alespoň dočasně vykompenzovat absenci fiskální podpory. Dále jde o Main Street Facilities a Paycheck Protection Program zaměřující se na menší a střední podniky, a nakonec o Corporate Credit Facilities fungující na primárním i sekundárním trhu.

Poslední zmiňovaný program sehrál klíčovou roli ve stabilizaci trhu korporátních dluhopisů, které Fed začal letos historicky poprvé přijímat jako kolaterál. Svou funkci splnil, jeho trvání je ale dále potřeba, zejména víme-li, že letos rapidně roste počet tzv. „zombie“ firem, jejichž obligace dosahují podle agentury Bloomberg téměř 1,4 bilionu dolarů.

Prvotní reakce trhů odpovídala nárůstu nervozity. Futures amerických akcií se na začátku asijského obchodování propadly do záporu, zatímco výnosy dluhopisů klesly. Tržní účastníci tak považují spor mezi Fedem a ministerstvem financí za jasný zdroj další nejistoty. Nejde pouze o to, že by vybrané programy měly skončit, situaci zhoršuje samotný fakt, že by mělo jít o skončení hned pěti programů v jednu chvíli.

Co bude dál? Fed nemusí všechny prostředky z vybraných programů ihned vrátit. Může si ponechat 195 miliard dolarů, které již byly věnovány na úvěrové programy zákonem Cares Act. Čemu se však patrně nevyhne, je zrušení těchto programů, které je dle plánu nastaveno na konec prosince. Je sice pravdou, že s nástupem Bidenovy administrativy bude možné programy obnovit (šlo by i za Mnuchina, avšak vyžadovalo by to novou dohodu obou institucí), bude to však spjato se zdržením a dodatečnými administrativními náklady. Nehledě na poškozenou důvěru ve fungování a spolupráci dvou klíčových amerických institucí, která nebyla ještě nikdy tolik potřeba jako teď. Důraz přitom klademe nejvíce na podporu municipalit a menších a středních podniků.

„Netknuté“ devizové trhy

Zaměříme-li se na vývoj devizových trhů, včerejší den se nesl v duchu větší averze k riziku. Efekt vakcín proti koronaviru vyprchal, do popředí se tak dostal zhoršující se stav koronavirové situace napříč Evropou a Spojenými státy. Spor Fedu a amerického ministerstva financí se na měnách nijak výrazněji neprojevil.

Risk-off nálada byla vidět zejména u procyklických měn, jako je trojice dolarů – novozélandský, australský a kanadský – připisující si po většinu dne ztráty. U měn regionu střední a východní Evropy jsme také pozorovali mírné ztráty. Koruně se ale nakonec podařilo je umazat. Nejprve krátce obrátila do zisku až k 26,32 za euro, poté ale nabrala směr zpět k 26,40 za euro, aby nakonec dnes ráno otevřela na úrovni o šest haléřů silnější.

Včerejší události zahrnovaly vystoupení guvernérky ECB Lagardeové, které ale nepřineslo žádné nové informace. Stále platí, že Rada guvernérů bude během příštích týdnů pečlivě sledovat příchozí data, včetně nové makroekonomické prognózy zveřejněné v prosinci. Na základě toho pak provede rekalibraci nástrojů měnové politiky v závislosti na inflačním mandátu centrální banky. Hlavní nástrojem je přitom dle Lagardeové pandemický program nákupů aktiv (PEPP) a cílené dlouhodobé dodávky likvidity (TLTRO).

Zvrat nenastal ani v případě brexitu, kde došlo na další odročení jednání obou stran. Důvodem však nebyly neshody, ale pozitivní test na COVID-19 u jednoho člena týmu hlavního evropského vyjednavače Barniera. Čas na domluvu na klidném obchodním odchodu Británie z EU se tak jako tak nebezpečně krátí. I proto libra včera oslabila nejen vlivem risk-off nálady, ale také v důsledku trvající brexitové nejistoty.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1886 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 92,21 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1762 do 1,1903 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 26,35 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 26,25 až 26,45 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,16 až 22,39 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

Newsletter