Rychlý nárůst amerických výnosů podporuje dolar, který sílí proti euru i v dolarovém indexu. Roli hraje i zhoršení tržní nálady projevující se ve výprodeji rizikových aktiv. Risk-off nálada se podepsala i na měnách regionu. Koruna oslabila nad 26,20 za euro. Aktuálně spolu se zlotým i forintem včerejší ztráty umazává.

Spotřebitelské ceny v eurozóně: Stín deflace zůstává

(Rozšířeno 11:14) Spotřebitelské ceny v eurozóně v květnu zvolnily meziroční tempo svého růstu na půlprocento proti dubnovým 0,7 procenta a úrovni 1,4 procenta před rokem. V květnu proti dubnu pak ceny spotřebitelům celkově klesly o desetinu procenta. Eurozóně se nedaří vymanit z deflace, což bylo zřejmé již na pátečních datech za Německo.

Již páteční data z Německa ukázala, že růst spotřebitelských cen v nejsilnější ekonomice Evropy v květnu zpomalil na nejslabší úroveň za čtyři roky. Meziroční míra inflace dosáhla 0,9 procenta po dubnovém růstu o 1,3 procenta. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta po dubnovém poklesu o 0,2 procenta.

Německá inflace na čtyřletém minimu

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v celé EU zvolnilo v květnu na 0,6 procenta, o čtvrtinu proti dubnu. Meziměsíční pokles také dosáhl 0,1 procenta, s dominantním vlivem Německa.

Evropská unie má čtyři členské země, kde v květnu ceny padaly i meziročně. Nejvýraznější ústup o 2,1 procenta se týká ekonomiky Řecka, o 1,8 procenta pak ekonomiky Bulharska. Mírný meziroční pokles cen o 0,3 procenta, respektive o 0,1 procenta, zaznamenávají také Portugalsko a Kypr.

Na druhé straně inflace meziročně o více jak procento roste ve Velké Británii, Rakousku, Lucembursku či Rumunsku.

Pohlédneme-li na vývoj cen sektorově, výš je tlačí tabák a útraty v restauracích a také koncové ceny energií, zejména elektřiny (což nemůžeme zaměňovat s tržním vývojem cen elektřiny). Směrem dolů působí ceny telekomunikací a z potravin ovoce a zeleniny. 

Předběžný odhad pro celou eurozónu počítal s poklesem spotřebitelské inflace v květnu na 0,5 % z 0,7 % v dubnu. Guvernér ECB Mario Draghi tempa růstu inflace pod jedním procentem vnímá jako mimořádně nebezpečná a právě riziko deflace je akcentováno jako vysvětlení kroků ECB z minulého týdne, kdy ta oznámila další balík podpůrných opatření, sestávající ze záporné depozitní sazby, poklesu hlavní reposazby a cílených dodávek likvidity bankám.

ECB snižuje sazby a využívá další munice. Čeká dlouhodobě nízkou inflaci (+komentář ekonoma)

Pohled z jiné strany nicméně akcentoval v pátek například bývalý člen výkonné rady ECB Jürgen Stark. Cenová hladina v eurozóně je podle něj především stabilní. Nízká inflace v kombinaci s cenovou stabilitou podle něj podpoří reálný disponibilní příjem a pomůže posílit soukromou spotřebu.

Newsletter