Německé banky pohrozily Rakousku, že jej zavlečou do soudních sporů podobně, jako se stalo v Argentině. Střet je o dluhopisy padlé banky Hypo Alpe Adria a nástupnické špatné banky Heta, neochotu Rakouska k jejich výplatě a hrozbu pro spolkovou zemi Korutany, která poskytla záruky. Ztráty z investice do Hypo Alpe se vkrádají do německých bank a mohou výrazně ohrozit jejich hospodaření. Skrze jejich napojení na německé spolkové země pak i vyvolat jinou podobu dluhové krize v Evropě.
Oč běží? Už na začátku devadesátých let minulého století začaly růst a expanzi své dominantní banky Hypo Alpe Adria na jih a východ Evropy podporovat rakouské Korutany poskytnutím záruk. V té době v rakouské spolkové zemi vládla extrémní pravice v podobě Jörga Haidera, spojeného s tamními Svobodnými, později parlamentní stranou Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ). Hypo Alpe významně rostla na nových trzích a poskytovala úvěry. Pak se přiblížila finanční krize a útlum ekonomik v jihovýchodní Evropě a nesplácené úvěry už v roce 2007 dovedly Hypo Alpe na hranu bankrotu. Investora banka tehdy našla v bavorské bance BayernLB.
Ta ale, podobně jako další pokusy, na záchranu banky nestačila a Rakousko Hypo Alpe v roce 2009 zestátnilo a vložilo do ní finanční injekci, přesahující 5 miliard eur. Už tehdy Rakousko odvrátilo plnění ze záruk Korutan. Došlo na ztrátu bankovní licence, oddělení špatné banky a její nástupnictví dnešní špatnou bankou Heta.
V úvodu letoška audit banky dospěl k závěru, že ta bude kvůli nesprávnému účtování rizik potřebovat další pomoc, přesahující 7 miliard eur. Rakouská vláda po smršti zhoršování ratingu kvůli vleklé pomoci bankám a dopadu v podobě nárůstu zadlužení vůči HDP už další peníze uvolnit nechce. Dle rakouského dohledu FMA dojde ve všech variantách řešení otázky Hety na plnění korutanských záruk. Ty ale zhruba v objemu 10 miliard eur znamenají pět ročních rozpočtů spolkové země Korutany.
Mezi těmi, kdo Hypo Alpe půjčovali, jsou německé banky, napojené na tamní spolkové země. Kromě investora BayernLB, napojeného na Bavorsko, jsou to menší ústavy typu Düsseldorfer Hypo, které už musela pomoci německá centrální banka s doplněním kapitálu, nebo Pfandbriefbank, kterou napojení na rakouskou banku stálo prudké sražení očekávaného výsledku hospodaření za rok 2014.
Rakouská vláda hodlá využít nové směrnice Evropské unie, která umožní přenést část ztrát na investory a věřitele rakouské banky. Těmi jsou i německé banky, včetně těch napojených na německé spolkové země. Ratingová agentura Fitch došla k závěru, že pokud odpis investice ze strany investorů dosáhne poloviny, ohroženo je 10 procent letošního zisku celého německého bankovního sektoru.
Německé banky se chtějí o své peníze soudit. První spor byl podán 12. března, věřiteli byla najata prestižní londýnská právní kancelář Kirkland & Ellis. Krátce poté došlo na neúhradu splatné částky z dluhopisu. Právní kroky chystá například i rakouská pojišťovací skupina Uniqa.
Německé banky se ohánějí argentinským scénářem. Země dnes bojuje o splátky z dluhopisů s hedgeovými fondy před americkými soudy s částí věřitelů, která nepřistoupila na restrukturalizaci dluhu po velké argentinské krizi na přelomu tisíciletí. Riziko v Evropě je jiné, ale může být také značné.
Rakousko bude kvůli růstu zadlužení země bojovat o to, aby další peníze do špatných bank nedalo. Otázkou je, zda se pokusí nechat Korutany se svými zárukami padnout. Odhad zní: ne. Ale dost možná nechá chvíli vařit vodu. Svobodní jsou v Rakousku dnes opět na vzestupu a dnešní rakouští politici by mohli koketovat s myšlenkou nechat chvíli v médiích propírat období jejich tehdejší vlády v Korutanech a s ním spojené tyto dopady.
Takové mezidobí, nastane-li, může nebezpečně zvednout nedůvěru v to, že záruky nejsou zárukami s dopady na celou Evropu a schopnost refinancování bank. Podle dat Eurostatu se v Evropě poskytnuté státní garance na konci roku 2013 rovnaly objemem v zásadě tomu, co hodlá Evropská centrální banka nakoupit v rámci svého programu nákupů dluhopisů. Mezi Hetou a německými bankami jde tedy pouze o pomyslnou vyčnívající špičku ledovce. Na stole je otázka s větší než nulovou pravděpodobností, zda od Hypo Alpe, potažmo Hety, nehrozí rozpuk nové dluhové krize v Evropě.
