Kreativní průmysl, biotechnologie, vesmírné programy nebo umělá inteligence. To je několik oblastí, ve kterých může hlavní město vyniknout. Díky nim se může stát atraktivním místem pro vědu a podnikání, minimálně v kontextu střední a východní Evropy. Myslí si to ředitel Pražského inovačního institutu (Pii) Bohumil Kartous. Institut si Praha vytvořila, aby jí pomohl podporovat inovace vedoucí ke zlepšení pražské infrastruktury a životního prostředí.
Jak hodnotí uplynulé dva roky Pii Bohumil Kartous? Přečtěte si rozhovor.
Ve videorozhovoru pro Roklen24 v prosinci 2020 jste slíbil první výsledky institutu do dvou let. Toto výročí jste oslavili v lednu 2022. Co se vám podařilo za tuto dobu dotáhnout?
Slíbil jsem výsledky do dvou let od mého příchodu do Pii, ale zkracuju to na rok a půl: Rozběhli jsme mentoringový program DoToho! na podporu malých a středních firem v Praze zasažených covidem.
Dokončujeme recenzní portál dalšího vzdělávání učitelů, čímž mimochodem vycházíme vstříc nejen potřebám Prahy, ale i jednomu z cílů programového prohlášení vlády v oblasti vzdělávání. Do portálu se už zapojily i další kraje a když všechno půjde dobře, portál bude sloužit školám v celé ČR.
Taky jsme pro hlavní město připravili strategii cirkulární ekonomiky. Ta nám pomůže dosáhnout cíle v rámci klima plánu do roku 2030.
To jsou příklady toho, jak aktivní jsme ve třech prioritních osách podpory inovací, které jsem po příchodu do Pii vytyčil.
To není vše, konsolidujeme rozvoj vzdělávací soustavy prostřednictvím evropských prostředků pro Prahu, konkrétně prostřednictvím projektů Krajský akční plán a Implementace krajského akčního plánu.
Rozjeli jsme ve velkém stylu Podnikatelské a inovační centrum, kde propojujeme byznys, město, vědu a výzkum a vzdělávání.
Abychom se nenudili, pustili jsme se s odborníky z ČVUT do projektu na vývoj včasné diagnostiky Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Taky jsme ve spolupráci s britskou vládou lokalizovali hru GoViral!, která hráče provádí pozadím dezinformací o očkování proti covidu.
Obecně, z organizace o osmi lidech jsme na zhruba padesáti. Realizujeme více než deset projektů ve vzdělávání, podnikání nebo městském rozvoji. Věnujeme se taky využití technologií ve zdravotnictví. Podařilo se nám bez jakékoli dotace postavit vnitřní inovační infrastrukturu pro hlavní město. Se vší skromností si myslím, že nezahálíme.
Letos na podzim proběhnou komunální volby. Bude mít na fungování institutu vliv případná změna ve vedení Prahy? Jak vlastně funguje spolupráce s radou města?
Loni jsme se před sněmovními volbami stali součástí politického handrkování. Něco podobného nás asi čeká i před těmi komunálními. Proto se vytrvale snažím ukazovat naši politickou neutralitu a přínos pro město. Pevně věřím, že před tím nikdo z odpovědných nebude zavírat oči, ačkoliv podobné tendence občas vnímám. Pokud budeme posuzováni čistě podle poměru cena/výkon, věřím, že případné nové vedení města nebude potřebovat ovlivňovat fungování Pii.
Naše spolupráce s radou hlavního města je věcná a profesionální, ostatně to se od nás očekává. Určitě si dokážu představit, že nás bude pražské vedení brát jako partnera prostřednictvím všech svých součástí stejnoměrně, tedy že budeme moci spolupracovat napříč odbory a městskými organizacemi i firmami. Chápu ale, že nejsme jediní koně ve stáji a jsem v tomto ohledu trpělivý.
Loni jste mapovali pražské startupové prostředí. Jaké silné a slabé stránky jste objevili?
Oslovili jsme přes 350 startupů v různé fázi životního cyklu jak přímo, tak prostřednictvím partnerů (Keiretsu Forum, Hub Hub, Opero, StartupJobs či CzechInvest). Získali jsme 80 vyplněných dotazníků.
Z hlediska oborů byly velmi silně zastoupeny startupy pracující s umělou inteligencí (AI) a dále projekty navázané na inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC. Zhruba polovina z nich uvedla, že pandemie na ni měla negativní dopad, naopak čtvrtina respondentů ji vyhodnotila jako příležitost.
To naznačuje, že je zdejší startupová scéna odolná a schopna absorbovat nepříznivé šoky. Za největší problém považují startupisté lidské zdroje a jejich nedostatek, získávání nových zákazníků a byrokracii. Podrobnější výsledky z průzkumu nyní finalizujeme pro zveřejnění.
Na jaké technologie se obvykle pražské startupy orientují? Plánujete tyto firmy do budoucna nějak aktivněji „směřovat“?
My se snažíme zejména vytvořit podmínky pro rozvoj startupů v sektorech definovaných dlouhodobou strategií. Vytvořili jsme v rámci projektu Prague Smart Accelerator inovační platformy pro oblasti vesmírného průmyslu, AI, biotechnologií, kulturního a kreativního průmyslu a dalších průřezových platforem. Cílem těchto platforem je podpořit transfer poznatků do oblasti městského rozvoje a podnikání. Usilujeme o to, aby Praha posílila svou pozici evropského centra znalostních oborů s vysokou přidanou hodnotou a s perspektivou dlouhodobého rozvoje.
Kromě mapování startupového prostředí se taky snažíme pomáhat startupům i napřímo. V současné době pracujeme na tzv. „Asistenčních voucherech“, které finančně podpoří přípravu inovativních projektů. Celková alokace této podpory je dvanáct milionů korun.
Dále jsme vedli diskuzi s pražskými stakeholdery o dalších možnostech podpory inovativních firem, mimo jiné i založení městského venture fondu. V tuto chvíli se jeví jako nejefektivnější vytvoření městského dotačního schématu. Pii již připravil podkladový materiál a ten je teď projednáván zastupitelstvem. V případě jeho schválení bude vyčleněno na podporu inovací až dvacet milionů korun ročně do roku 2025.
Institut taky inicioval mentoringový program DoToho! O co se jedná? Jaké konkrétní výsledky tento program přinesl?
Jak bylo řečeno, šlo primárně o podporu malému a střednímu podnikání (SMEs) zasaženého covidem. Podnikatelům jsme nabídli kombinaci mentoringu, expertních konzultací, mastermind setkávání, networkingu a ucelené knihovny zdrojů. Program v současnosti transformujeme do permanentní podoby. SMEs budou moci využít dlouhodobou podporu v podobě expertní pomoci s rozšiřováním či stabilizací podnikání.
Vzešly z toho zajímavé příběhy. Martin Kasa z Pilulka.cz pomohl v roli mentora obchodu Veselá Veverka přenést business z kamenného obchodu do on-line prostředí. Antonín Kokeš z Albi našel pro startup Hanibal nové spektrum služeb v oblasti náročné turistiky. Michal Nýdrle z Kindred asistoval kavárnám Miners s rozjezdem B2B a novými pobočkami. Pavlína Kouřilová z Pražské plynárenské pomohla rebrandingu a vytvoření marketingové strategie babysittingové společnosti Andělín.
Usnadnili jsme situaci firmám s dohromady 1 700 zaměstnanci a celkovým obratem 2,7 miliard korun. Zde nás podpořili naši partneři jako například Opero, hlavní město Praha, Google, T-Mobile, Česká spořitelna, Pražská energetika nebo Pražská plynárenská.
Mezi vaše priority patří vzdělávání. Jaké jsou vaše hlavní cíle?
Chceme dokončit již zmíněný portál pro hodnocení dalšího vzdělávání učitelů. Tím by se skokově zlepšila kvalita nabízených služeb a taky management rozvoje učitelů na úrovni škol i zřizovatelů.
V rámci projektu iKAP II vyvíjíme akademii pedagogického leadershipu. Ta by měla v pražském školství významně rozvinout ředitelské umění, tedy zcela klíčový prvek pro jakoukoliv další inovaci ve vzdělávání.
Připravujeme i koncept inovativních škol, které by dokázaly pilotovat potřebné změny ve školním vzdělávání.
Podpořili jsme taky Městskou knihovnu v Praze s projektem Naučit se učit. V jeho rámci se prolnulo formální a neformální vzdělávání, jedna z nutností počátečního i celoživotního vzdělávání ve 21. století.
Praha je podle Vás ve srovnání se západoevropskými inovačními lídry stále ve druhém ranku. Podaří se jí jim někdy vyrovnat? Co by bylo proto potřeba udělat?
Postavme to jinak. Praha i celá země nemají jinou možnost, než se snažit prorazit, alespoň regionálně, v oblastech, které jsme definovali pro vznik inovačních platforem. Použiju zde glosu Jiřího Hlavenky, českého investora, filantropa a politika: “Částka, za kterou Microsoft kupuje herního vývojáře Activision Blizzard, odpovídá skoro přesně tržní hodnotě automobilky BMW, je o kousek menší, než je tržní hodnota Mercedes-Benz Group, je 3,5x větší než hodnota Nissanu, je tak velká jako hodnota drogistického gigantu Unilever nebo koncernu BASF (chemie, hnojiva atd), větší než hodnota Heinekenu, a tak dále. Není to přestřelená hodnota. Na této úrovni firmy vědí, co dělají a Microsoft kupuje, aby vydělal.”
Ten výčet ukazuje, jakých hodnot může kreativní průmysl dosahovat. Například v Německu je po automotive se zhruba pětiprocentním podílem druhým největším tvůrcem HDP.
Za patnáct nebo dvacet let bude situace zase jiná. Ačkoliv to nevíme přesně, můžeme si být jisti, že kreativní průmysl oproti jiným odvětvím mocně posílí. A to je při potenciálu, tedy mozky a investice, který Praha má, jedna z nejlepších možných cest rozvoje vedle biotech, AI nebo vesmírného průmyslu.
S dynamikou těchto odvětví se může stát, že za patnáct let bude Praha evropským herním či animačním Silicon Valley. Ale to je otázka cílené podpory v oblasti vzdělávání, inkubace nápadů a investic. Potřebujeme se taky naučit integrovat kreativní průmysly do ostatních oblastí našeho života, například do vnitřních řešení korporátních záležitostí a do státní správy nebo samosprávy.
Jde zejména o soustředěnou dlouhodobou snahu, ve které se spojí město, stát a soukromí investoři. Budu rád, pokud Pii bude moci hrát roli integračního kloubu, tedy toho, kdo tyto aktivity propojí, umožní a rozběhne.
Pražský inovační institut (Pii) vznikl v lednu 2020. Jeho cílem je plánování, podpora a rozvoj vzdělávání, ochrany životního prostředí, městské infrastruktury a výzkumných, vědeckých, vývojových, tvůrčích, kulturních a inovačních podnikatelských a nepodnikatelských aktivit tak, aby se zlepšila konkurenceschopnost Prahy.
