Dolar se po včerejším zpevnění proti euru obchoduje pod 1,1500 EURUSD. Zapůsobila situace v Číně. Procyklické měny i měny regionu zůstávají pod výprodejním tlakem. Koruna oslabila nad 24,50 za euro.

Nová naděje v době (po)pandemické

Zdroj: Depositphotos

Pandemie viru COVID-19 udeřila po celém světě. Pod tíhou narůstajícího počtu obětí na životech začaly světové vlády zavádět opatření, která mají šíření viru zastavit či alespoň omezit. Opatření a stále přísnější lockdowny vedle životního rytmu téměř všech lidí na planetě zasáhly velice tvrdě i světovou ekonomiku. Žádné výjimky nebyly.

Vedle podpůrných balíčků cílících na ekonomickou obnovu, které kombinují nástroje fiskální a monetární expanze, se naděje na zastavení negativního trendu upínají na svižné a plošné proočkování populace. Než nástroje z oblasti medicíny a hospodářské politiky zaberou, musíme současnou a nepříliš přívětivou ekonomickou situaci akceptovat a udělat – alespoň za sebe – maximum, aby se dále nezhoršovala.

Rok 2020 byl kvůli globální pandemii viru COVID-19 černým rokem pro řadu firem a trhů. Je stále brzy předvídat, co přinese rok 2021, úplný návrat do normálu se ale zřejmě konat nebude. Zprávy o vývoji vakcíny a o začátcích vakcinace udržují alespoň jiskru naděje, že by v průběhu následujících let mohlo dojít k dramatickému zlepšení zdravotnické, a tím i ekonomické situace ve světě. Tolik času ale firmy ve většině případů nemají.

Význam startupů a mladých firem v době pandemie

Dopady pandemie neohrožují jen firmy zavedené, ale především mladé firmy, které v době bezprostředně před pandemií zažívaly své začátky a první období růstu. Problematice vlivu pandemie konkrétně na segment startupů se věnují Petr Sedláček, výzkumný pracovník na Oxfordu, a Vincent Sterk z University College London, kteří jsou autory řady vědeckých statí zaměřených právě na startupy. Konkrétně v článku „Startups and employment following the COVID-19 pandemic: A calculator“ zveřejněném na serveru VoxEU se zaměřili na výhled startupového sektoru, který vychází ze souboru dat sebraných na amerických trzích za desítky let.[1]

Proč jsou startupy důležité? Sedláček a Stern zmiňují dva zásadní důvody. Prvním je pozitivní vliv startupů a mladých firem do deseti let existence na trh práce, kde jsou významnými tvůrci nových pracovních míst. V USA je ročně v průměru vytvořeno 16,3 milionu nových pracovních míst, přitom zhruba 14,9 milionů míst zanikne. Saldo nových pracovních míst, tedy nově vytvořená pracovní místa mínus zaniklá, která připadají právě na startupy a mladé firmy, dosahuje v průměru 2,9 milionu. Je nutné zmínit, že nová pracovní místa v mladých firmách a startupech jsou často velmi flexibilní, avšak nelze zaručit, že budou dlouhodobě existovat. Průměrná doba existence pracovního místa ve firmách, které jsou na trhu deset let a více, je proto vyšší.

Druhý důvod přímo souvisí s výše uvedeným. Dynamika a flexibilita startupů a mladých firem pomáhá rozhýbat trh práce, pomáhá najít uplatnění široké škále podnikatelů a uchazečů o zaměstnání s různými požadavky. Výzkum ukazuje, že právě startupy a přeživší mladé firmy jsou klíčové pro růst produktivity v rámci jednotlivých ekonomik. Lze tedy říci, že s pandemií spojené ohrožení mladých firem je zároveň ohrožením růstu produktivity v ekonomice, což negativně ovlivňuje růst HDP, zaměstnanost, výši mezd apod. Pro růst ekonomiky a blahobytu je proto žádoucí, aby mladé firmy dále vznikaly a na trhu uspěly.

Zájem o podnikání v zahraničí během pandemie

V USA to na začátku roku 2020 z pohledu vznikajících startupů vypadalo bledě. V březnu byl zaznamenán meziroční pokles žádostí o registraci nových firem o 40 %. Podobný propad byl naposledy zaznamenán na začátku Velké recese v roce 2007. Sedláček se Sternem proto kvantifikují dopady negativních změn v segmentu startupů na základě zkušeností z Velké recese a dat z amerických trhů. Zpomalení vzniku nových firem a zánik mladých firem je dle kalkulací spojen s velkými dopady na ekonomiku jako celek. Výsledný model ukazuje, že očekávaná ztráta 1,5 milionu pracovních míst v mladých firmách a startupech povede mezi lety 2020 až 2030 ke kumulované ztrátě 10,6 milionů pracovních míst. Jen “nevzniklé” startupy stojí za ztrátou 4,6 milionů pracovních míst.

Černé scénáře ohledně vývoje v segmentu startupů a mladých firem se naštěstí zcela nenaplnily. Pandemie viru COVID-19 v průběhu roku 2020 povzbudila řadu podnikavých lidí, aby si založili vlastní firmy. To vedlo k prudkému nárůstu počtu nových firem např. v USA, Velké Británii, Francii a Japonsku.

Vedlejší efekt dopadů pandemie je tak právě vytvoření prostoru pro vznik nových firem. Hlavní důvody jsou dva. Spotřební chování běžných lidí i firem se v lockdownech sužovaném světě dramaticky změnilo. Významná část populace zároveň přišla vinou ekonomického útlumu o zaměstnání. Zakládání vlastních firem k naplnění nově vznikajících potřeb tak bylo v době levných peněz vcelku přirozenou reakcí.

Během pandemie se vlivem nařízeného společenského odstupu daří především novým firmám v oblasti logistiky, rozvozu, IT a firmám poskytujícím digitální obsah. To potvrzují čísla ze zahraničí. V USA došlo jenom během léta 2020 k meziročnímu růstu v počtu registrací nových firem o 82 %. V říjnu 2020 bylo ve Francii zaregistrováno 84 000 nových podniků, což je meziroční nárůst o 20 %. A nakonec Japonsko, které v září zaznamenalo 14% nárůst počtu nových firem.

Situace v České republice

Pandemie viru COVID-19 tvrdě zasáhla i českou ekonomiku. Reakce na tento zásah byla z pohledu podnikatelské aktivity o poznání vlažnější. Zatímco např. Spojené státy, Francie či Velká Británie dokázaly během léta či podzimu alespoň částečně zlomit trend klesajícího zájmu o vlastní podnikání, Českou republiku strhla vlna pesimismu. V roce 2020 vzniklo dle analýzy společnosti Bisnode[2] v České republice nejméně firem za posledních 5 let. Situace z kraje roku, kdy došlo k uzavření ekonomiky, byla obdobně jako v zahraničí nejhorší. V březnu vzniklo v ČR meziročně o 24 % méně firem, v dubnu pak o 30 % méně. Klesající trend se podařilo alespoň částečně zlomit v listopadu. Meziroční pokles založení nových firem činil už „pouze“ 5,5 %. První kladné hodnoty byly zaznamenány v prosinci, kdy došlo k meziročnímu nárůstu nově založených podniků o 4 %.

Reakce na změny spotřebitelských preferencí a změny na trhu práce v podobě založení vlastního podnikání tak u nás přišla ve srovnání s ostatními zeměmi o poznání později. Bohužel nelze s jistotou určit, zda bude tento fenomén dlouhodobě pokračovat. Poslední dva měsíce roku 2020 mohou znamenat začátek pozitivního trendu. Menší zájem o založení nových firem v celém roce 2020 ve srovnání se zahraničím mohl značit opožděnou reakci začínajících podnikatelů v České republice. Slabý výsledek může stejně odrážet menší zájem o využití nových příležitostí na trhu, ať už z důvodů ekonomických, sociálních či kulturních. V takovém případě nelze očekávat dramatické zlepšení apetitu k založení nových firem a následování v zahraničí nastoleného trendu. Výsledek bude zřejmě kombinací obou scénářů, tedy scénáře opožděné reakce i scénáře menšího zájmu o založení firmy. Doufejme ale, že prostředí české ekonomiky bude nakonec nahrávat zejména scénáři prvnímu.

Nad budoucím vývojem stále visí řada otazníků. Nelze určit, jak dlouho bude pokračovat ekonomický útlum, zda se světová ekonomika odráží ode dna, či zda dno ekonomického propadu stále hledá. Už nyní ale víme, že vznik nových firem, jejich vliv na dynamiku, flexibilitu a produktivitu v rámci světové ekonomiky bude hrát klíčovou roli při ekonomické obnově v následujících letech. Bylo by proto vhodné, aby autoři balíčků podpory ekonomiky, autoři reforem podnikatelského prostředí, a především samotní spotřebitelé mysleli právě na startupy a mladé firmy. Ty totiž budou razit cestu ven z bezprecedentního ekonomického útlumu.

 

[1] Sedláček, P. & Sterk, V. (2020). Startups and employment following the COVID-19 pandemic: A calculator. Dopstupné: https://voxeu.org/article/startup-employment-calculator-covid-19

[2] https://www.bisnode.cz/o-bisnode/o-nas/novinky/loni-vzniklo-nejmene-firem-za-poslednich-pet-let/

Newsletter