Po šestnácti letech dvouciferných nárůstů v procentním vyjádření se od roku 2013 dařilo dluh stabilizovat, či dokonce mírně snížit. Tento vývoj však letos bere zasvé, uvedl hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Státní dluh během prvního čtvrtletí vzrostl o 22 miliard na 1695 miliard korun. Na každého Čecha tak připadá dluh zhruba 161 tisíc korun.
Stabilizace státního dluhu nebyla výsledkem vyrovnaného či přebytkového hospodaření české vlády – ať už té současné nebo minulých –, ale rozpouštěním rezervních prostředků. Jedním z důvodů současného opětovného nárůstu státního dluhu je fakt, že možnost rozpouštění rezerv pochopitelně není neomezená.
Rezervní prostředky ministerstvo financí akumulovalo zejména v době vrcholící finanční krize, aby předešlo situaci, kdy bude nuceno si na světových trzích půjčovat za nevýhodných podmínek. Ke stabilizaci dluhu přispělo také spuštění projektu státní pokladny v lednu 2013, která vedla ke zlepšení hospodaření s hotovostními toky ministerstva.
Platební bilance má našlápnuto k dalšímu rekordu
Další důvodem aktuálního nárůstu dluhu, který akcentuje samo ministerstvo financí, jsou vysoce příznivé podmínky na dluhopisových trzích. České vládní dluhopisy s dvouletou splatností vykazují záporný výnos nepřetržitě každý měsíc od loňského srpna, obligace s pětiletou splatností pak zaznamenaly negativní výnos letos v únoru a v březnu. Historicky druhý nejnižší výnos, 0,35 procenta, vykázaly v březnu dluhopisy s desetiletou dobou splatnosti. Jinými slovy, výnosy z tuzemských dluhopisů stále bezprostředně atakují svá historická minima. Vláda v řadě případů dostává zaplaceno za to, že ji investoři půjčují. Celkové inkaso z těchto operací však v prvním kvartále činilo zhruba sto milionů korun, což jsou z hlediska objemu státního dluhu „drobné“ a nelze jimi další zadlužování plně obhájit.
Přitom platí, že zatímco loni v prvním čtvrtletí dokázala vláda i díky výše zmíněnému rozpouštění rezerv a projektu státní pokladny redukovat schodek státního rozpočtu o 550 milionů korun, letos ve stejném období naopak narostl o již vzpomínaných 22 miliard. Dlouhodobě je samozřejmě kýžené státní dluh nejen stabilizovat, ale dokonce redukovat.
Kvalita podnikatelského prostředí v ČR se dál zlepšuje – Roklen24.cz https://t.co/UxQ2w3Iazv @roklen24 pic.twitter.com/YnHuHx6lsi
— Roklen24.cz (@roklen24) 11. dubna 2016
Vláda by měla více využívat současné dobré kondice české ekonomiky a usilovat o vyrovnaný rozpočet již v roce 2017, což je cíl dosažitelný i podle prognózy České národní banky. Fakt, že si na světových trzích výhodně půjčuje, by ji neměl vést k tomu, aby svůj dluh nepřiměřeně navyšovala. Její celkové hospodaření stále postrádá vyšší míru ambicióznosti a opravdové snahy státní dluh alespoň dlouhodobě stabilizovat.
