Poslední dny se nesly ve znamení tlaků na slabší dolar. Střední konec US výnosové křivky dále neroste, naopak pozorujeme propad delších reálných sazeb, např. 10Y TIPS odevzdal 10 bb. Euro se proti dolaru obchoduje nad 1,1900 EURUSD, koruna po včerejší ČNB zpevnila pod 25,40 za euro.

Stává se anomálie standardem?

Když William Gibson, jeden z nejznámějších autorů kyberpunku, na přelomu století prohlásil: „Japonsko je budoucností“, mohl mít tehdy s trochou nadsázky na mysli výnosy dluhopisů. Pohyby na dluhopisových trzích z poslední doby totiž naznačují, že globální ekonomika se chtě nechtě vydává poněkud nešťastně ve šlépějích Japonska.

Japonské ultra-nízké úrokové sazby byly na přelomu století jedinečným jevem, jenž byl pozorovateli jen stěží racionalizován. Bylo to vlastenectví, které vedlo japonské investory investovat peníze do vládních dluhopisů nesoucích jen zanedbatelný výnos, přestože veřejný dluh narůstal? Podle mnohých hedgeových fondů a ratingových agentur bylo tehdy bezpochyby jen otázkou času, než začnou výnosy stoupat. 

To, co přišlo po finanční krizi v roce 2008, bylo však přesným opakem. Místo toho, aby Japonsko zvýšilo své sazby a přiblížilo se tak monetární politice zbytku světa, svět se sblížil s monetární politikou Japonska. Výnosy 10letých dluhopisů se momentálně nacházejí na 0,4 procenta ve Švýcarsku, 0,9 procenta v Německu a 1,2 procenta ve Francii. Mimo eurozónu se obraz příliš neliší. Spojené království a Spojené státy jsou na tom z pohledu stavu hospodářství současně nejlépe ze všech rozvinutých ekonomik, ale výnosy tamních dluhopisů zůstávají blízko historických minim kolem 2 procent. Co bylo kdysi považováno za anomálii, se nyní stává standardem.

Ceny dluhopisů, jež se pohybují inverzně k výnosům, však nejsou vysoko bezdůvodně. Pokud se dá hovořit o bublině, není to bublina vládního dluhu, co je momentálně na pořadu dne, ale spíše bublina internetových akcií, luxusních nemovitostí a moderního umění. Stejně jako v Japonsku od poloviny 90. let, nízké výnosy dluhopisů mají fundamentální vysvětlení: vyhlídky na slábnoucí růst a nízkou inflaci napříč globálním ekonomickým spektrem.

Na jedné straně tedy mohou momentální nízké sazby značit zhoršené vyhlídky globální ekonomiky, na druhé straně však momentální rozpoložení dluhopisových trhů staví vlády do situace, ve které disponují těmi nejvýhodnějšími výpůjčními podmínkami pro financování cíleného snížení daní a projektů v oblasti infrastruktury. Zda se jim podaří prokázat, že se Gibson mýlil, a nenásledovat Japonsko, je otázkou, na kterou přinese odpovědi jen čas.

Newsletter