Dolar zahajoval den slabší. Postupně ztráty umazává jak vůči euru, tak i v dolarovém indexu. Koruna spolu s polským zlotým navyšuje ztráty vůči euru. Patrně jde i o vliv koronavirové situace.

Stratégové: Kroky ke skutečnému řešení řecké krize

Už šest let se dá řecká situace popsat jednou větou. „Řecko potřebuje peníze.“ A potřebuje je rychle a úplně nejlépe zdarma. To se však nelíbí evropským lídrům, kteří je nedají z rukou, aniž by si neprosadili vlastní podmínky půjčky. V podstatě tak jde o nekončící cyklus. Willem Buiter, hlavní ekonom americké banky Citigroup, společně se svým ekonomickým týmem vytvořil scénář o pěti opatřeních, která jsou potřeba k tomu, aby byla řecká otázka definitivně vyřešena. „

K tomu, aby byla přijata další dohoda Řecka s věřiteli, je potřeba prolomit nekonečný cyklus téměř až válečné politiky. To ale vyžaduje splnění dvou zásadních podmínek. První z nich je umožnit Řekům vlastní rozhodování. Ať jsou si jednoduše vlastními pány. Za druhé je pak potřeba omezit expozici zahraničních věřitelů,“ přepisuje Buiterova slova agentura Bloomberg. Tohoto scénáře je pak možné dosáhnout pěti kroky.

Plán

V první fázi dosažení dohody obou stran je nutné, aby se Řekové mohli rozhodovat sami za sebe, a to i za předpokladu, že fiskální deficity bude nutné financovat prostřednictvím trhu. Veškerá politická rozhodnutí tedy budou pouze a jen v rukou Atén, namísto toho, aby byly diktovány tzv. Troikou „Nepříjemný a ponižující rituál neustálého dohledu ze strany mezinárodních institucí by tak měl skončit,“ míní Buiter.

Za druhé, řecké dluhy splatné Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu, cca 48 miliard eur celkem, by měly být odkoupeny Evropským stabilizačním mechanismem. Dle Buitera je tento krok naprosto klíčový, jelikož řecká vláda by poté mohla vyhlásit moratorium na své veřejné i soukromé závazky, buďto jednotlivě, nebo na oboje dohromady.

Možností je tyto dluhy přeměnit na warranty odvozené od vývoje reálného produktu země či pozastavit dluhovou službu do doby, než se reálný produkt nedostane na úroveň 10 % nad svým přechozím vrcholem. „Volba ohledně tohoto kroku bude záviset na relativní důležitosti budoucího přístupu na trh v porovnání se současnou obsluhou dluhu a jeho přísností,“ plánuje ekonom.

Třetí fáze pak vyžaduje, aby „mezinárodní instituce přestaly Řecko úvěrovat a  stejně tak mu odpouštět některé dluhy.“ Řecká vláda potřebuje být finančně samostatná. To je však poměrně riskantní, jelikož není jasné, zda budou trhy Řecko v tomto směru podporovat. „Pokud budou věřitelé ochotni Řekům půjčit, přeji jim hodně štěstí,“ napsal Buiter.

Předposlední krok se pak bude týkat Evropské centrální banky. Ta by měla přestat přijímat dluhové či jiné finanční nástroje řecké vlády, které fungují jakožto kolaterál. Tyto instrumenty budou na svou pozici a roli opět vhodné až tehdy, až země získá zpět svůj investiční rating.

Poslední krok se týká dodání záchranné likvidity skrze tzv. program ELA (Emergency Liquidity Assistance), který poskytuje řecká centrální banka se svolením té Evropské. Právě toto může být klíčovým zdrojem financování řeckých bank, tudíž jde o významný bod celého scénáře. Citigroup míní, že banky si budou muset projít rekapitalizací a restrukturalizací, aby byly schopny fungovat bez využití státních cenných papírů jako kolaterálu.

Evropské orgány by samotnou restrukturalizaci měly provádět například prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanismu, který by se tak stal hlavním, či jediným, akcionářem řeckých bank. I přesto by však musely mít finanční domy neustálý přístup k likviditě poskytnuté programem ELA za předpokladu nutnosti poskytnutí adekvátního zajištění mimo řecké státní cenné papíry. Dle Citigroup budou tak banky potřebovat nejméně 45 miliard eur v dodatečném kolaterálu. Rekapitalizace bankovního sektoru totiž rozhodně nebude levná. 

Takto představený plán by umožnil Řecku nejen samostatné řízení svého státu, ale zároveň by zachránil řecké banky, aniž by souběžně s tím probíhala záchrana řecké vlády. Evropský stabilizační mechanismus by dle tohoto scénáře nabyl na významnosti a v podstatě by tak nahradil i řeckou centrální banku.

Realita

Realita řecké situace je však odlišná. V neděli 12. července proběhne summit EU ohledně dohody Řecka a jejich věřitelů. Alternativním řešením je pak odchod země z eurozóny, míní Michael Michaelides, stratég společnosti RBC.

Případná dohoda by byla složena ze dvou částí. První by obsahovala krátkodobý překlenovací úvěr a dlouhodobý plán financování prostřednictvím ESM po dobu tří let. Duhou možností je dle RBC Grexit. Ten by se vší pravděpodobností proběhl v takové formě, aby byly náklady co nejmenší, především pro mezinárodní věřitele.

Strategické oddělení společnosti RBC dále míní, že pravděpodobnost druhé varianty je 55 %. Poté, jakmile by bylo rozhodnuto, by přišla na řadu jednání ohledně toho, jak Řecku pomoci i když již není členem eurozóny.

ONLINE: Evropské banky z Řecka zatím nepanikaří

Scénáře pro Řecko a euro

Newsletter