Uprchlíci, kteří v současnosti přicházejí do Německa, nevyřeší tamní problém se stále větším nedostatkem pracovních sil. Vyplývá to ze studie Institutu německého hospodářství (IW), o kterém dnes informoval deník Die Welt. Vzdělání i pracovní kvalifikace většiny běženců prý totiž neodpovídá požadavkům německého trhu.
Bez imigrace by se podle studie snížil počet výdělečně činných obyvatel Německa v příštích 20 letech o více než deset milionů. Zvlášť kritická je situace v oblasti zdravotnictví a v některých průmyslových odvětvích.
Vzhledem ke stále větší míře digitalizace bude Německo v následujících letech potřebovat hlavně odborníky na IT a obsluhu moderních technických zařízení.
Mezi uprchlíky přitom podle studie IW odpovídá těmto požadavkům jen minimum osob. Například v roce 2014 měla za sebou celá čtvrtina všech žadatelů o azyl nanejvýš čtyři roky školní docházky. Studium na vysoké škole či nějaký druh odborného vzdělání zahájila jen asi třetina všech dospělých žadatelů o azyl. Spatřovat řešení nedostatku pracovních sil v zaměstnávání běženců je tak podle studie omyl.
V německé koalici to vře, miliardy přebytků pohltí uprchlíci
Současná míra zaměstnanosti azylantů ze Sýrie a Iráku, z kterých prchají do Německa lidé i v současnosti, je podle IW asi třetinová. Většinou přitom vykonávají pomocné práce.
Ředitel IW Michael Hüther proto vyzval, aby politici rozlišovali mezi uprchlictvím a imigrací kvalifikovaných pracovních sil. „Uprchlíci nepřicházejí, aby vyřešili problémy na našem pracovním trhu, ale proto, že museli opustit svou vlast,“ uvedl. Integrace běženců na pracovní trh je podle něj sice žádoucí, Německo kvůli tomu ale nesmí zastavit řízenou imigraci za prací.
Problémy s nedostatkem pracovních sil má v současnosti podle studie už každý druhý podnik. Volná zůstávají především ta místa, která vyžadují univerzitní vzdělání v technických oborech. Stále více z nich nakonec obsazují pracovníci ze zahraničí. Počet zaměstnanců z ciziny roste i v oblasti zdravotnictví, kde uplatnění jako lékaři či zdravotnický personál nacházejí nejvíce lidé ze střední a východní Evropy. Naopak běženci nacházejí práci ve zdravotnictví jen zřídka. Výjimkou jsou podle IW pouze Syřané, kteří po Rumunech, Řecích a Rakušanech tvoří čtvrtou největší skupinu lékařů s cizím pasem.
IW proto v závěrech studie vyzval k dalšímu zjednodušení imigračního systému v Německu. Důvodem je mimo jiné to, že podle jeho prognóz zeslábne příliv pracovníků z jiných členských zemí Evropské unie, neboť i v nich dochází ke značnému stárnutí populace. Německo by podle institutu mělo proto lákat především občany třetích zemí. V roce 2014 jich do Německa za prací přišlo asi 29.000, což je podle IW vzhledem k potřebám místního trhu stále nedostatečné.
