Evropské akcie padají, futures amerických rostou. Výnosy rostou na obou stranách Atlanitku, Dolar po krátkém zpevnění k 1,600 za euro obrátil do ztráty. Koruna v zisku pod 25,30 za euro.

Švejkování VIII. Demokratické Hunger Games

Sjezd Demokratů pokračoval ve stejné stranické linii: ISIS téměř nezmíněn, terorismus absentoval spolu s Bengházím a korupcí, Wall Street vyjádřila spokojenost s výběrem demokratického viceprezidenta, kterým se stal Tim Kaine z Virginie, Bernieho fanoušci šílí.

Výběr Tima Kaina je čistě politické rozhodnutí. Virginie se řadí k tzv. „swing states“, v nichž není jasná převaha jedné strany, jako je tomu ve většině států USA. Pozornost kandidátů se tedy v průběhu kampaně bude soustředit na tyto státy, a výběr virginského kandidáta je třeba chápat v tomto kontextu. Kaine ovšem podporuje TPP, zatímco Clintonová se nyní snaží z jeho podpory vykroutit, aby měla alespoň nějakou šanci získat část příznivců Bernieho Sanderse, kteří k TPP chovají jasně, hlasitě a viditelně vyjadřovaný záporný postoj.

Obama ve svém projevu ujišťoval Američany, že Clintonová porazí ISIS. Nabízí se logická otázka, proč si od ní tedy nenechal poradit a neporazil ISIS on sám jako prezident, nebo jak je tedy možné, že vznik ISIS spadá do období, kdy byla Clintonová ministryní zahraničí USA (2009-2013). Tuto otázku si ale přítomní Demokraté nepoložili. Obama slibuje, že Hillary Clintonová bude pokračovat v jeho politice, a zároveň slibuje, že přinese změnu. Ha, teď je to tedy jasné!

Zatímco mluvčí na sjezdu Demokratické strany spolu se CNN a spřízněnými médii si honí ego na Trumpovi, ten pobíhá druhý den sjezdu už od rána po nezávislých televizích a nezavře pusu. Opřel se znovu do „33 tisíc vymazaných e-mailů“ Hillary Clintonové, které byly smazány jejími právníky (bez bezpečnostní prověrky) poté, co byly na nelegálním a nezabezpečeném domácím serveru v podstatě po celá léta její „služby“ naservírován k dispozici všem hackerům a špionážním službám světa, zato ale nebyly předány Úřadu vlády (Department of State), kterému podle zákona patřily, ani FBI. Trump dokonce žertem v přímém přenosu vyzval Rusko, ať je, v případě, že je má ve vlastnictví, zveřejní.

 

 

Média Trumpa okamžitě obvinila z navádění cizí mocnosti ke špionáži, načež Trump kontroval, že podle samotného vyjádření Clintonové se jednalo o e-maily o józe, tak jakápak špionáž. Vzápětí se ozvala Moskva, že obvinění ze strany Demokratů týkající se ruského zasahování do vnitřní politiky USA jsou směšná („on the border of stupidity“, pokud si dobře vzpomínám) a že by neměla být brána vážně. Novinářské barbies se rozhořčují, ale jde o pouhé kočkování, protože nominace jsou uzavřeny a Trump je prostě … Trump. Novináři ho začínají milovat, protože, jak sami přiznávají, si nikdy neužili tolik legrace…

Zatímco Donald Trump je znevažován kvůli svému nediplomatickému vystupování a jeho občasná řečnická neobratnost či v politice naprosto nezvyklá přímost prudí Demokraty k extrémním výrokům na jeho adresu, a zatímco Republikáni, místo aby mu pomohli a stáli za ním, se propadli do neexistence, vypadá to, že i novináři si ne vždy uvědomují, že výhrady k Trumpovi směřují k tomu, co řekl, zatímco výhrady k Hillary Clintonové jsou o tom, co fakticky udělala – či neudělala.

Bernie Sanders se stal v průběhu kampaně jakousi 75letou socialistickou rockovou hvězdou a strhl, k velkému překvapení establishementu i médií, značnou část mladé generace, která dříve o politiku nejevila zájem. Bernieho příznivci, kteří plnili stadiony po desetitisících, aniž by to korporátní média vůbec zmínila, jsou vzhůru a jsou vidět a slyšet (« Lock her up ! » zní venku a někdy i uvnitř, demonstranti mají transparenty s nápisy “Delete yourself!”). Vypadá to, že vzniká nové hnutí. Část z nich bude volit Hillary, část chce volit nezávislé kandidáty (Jill Stein za zelené, libertariánský kandidát guvernér Garry Johnson), a část chce volit Trumpa z trucu. Možná, že se konečně soustředí na to, co Trump opravdu říká, a nejen na zlomyslné interpretace médií.

 

 

Teď se vede boj o jejich hlasy, a do jejich myslí se vkrádá nepříjemná otázka, zda Sandersova kampaň nebyla takto plánována již od začátku: vysát mladé hlasy na levici a přihrát je Hillary. V okolí arény dochází k nepokojům, několik demonstrantů či provokatérů bylo zatčeno policií.

Clintonovská korporátní média se vůbec nezabývala hacknutými a zveřejněnými e-maily DNC se zapáchajícím obsahem (prokazující jasně deklarované úmysly zneužít v kampani religiózních předsudků, antisemitismus, četné etnické narážky nejrůznějšího druhu a zejména potvrzení manipulací s hlasy ve prospěch Clintonové, tedy volební podvod), zato se celý den mluvilo o Trumpovi v souvislosti s Ruskem.

Tato manipulace s odváděním pozornosti veřejnosti ovšem neušla nezávislým pozorovatelům, kteří tuto výbušnou korespondenci dále analyzují, a kritizuje ji i sám Julian Assange, který se připravuje na svou extradikci do Švédska. CIA ani FBI účast Ruska na těchto legráckách nepotvrdily.

Minuta ticha na památku zastřelených policistů byla narušena nedisciplinovanými výkřiky příslušníků radikálního hnutí „Black Lives Matter!“.

Závěrečný impozantní projev Hillary Clintonové ukázal, jak funguje moc. Po čtyři dny nejlepší a nejvlivnější řečníci světa v čele s jejím manželem Billem Clintonem, jejich dcerou Chelsea (trochu slabší než Ivanka), či o den dříve například prezidentem Obamou a strhujícím viceprezidentem Joem Bidenem, který si triumfálně vychutnával svůj nástup za slavné znělky z filmu Rocky (který se odehrával taktéž ve Philadelphii), vykreslovali portrét první ženy v historii, nominované na prezidentku Spojených Států Amerických.

Čtyřhvězdičkový námořní generál ve výslužbě a bývalý velitel amerických ozbrojeným sil v Afghánistánu, vysoce respektovaný John Allen, vyjádřil svou důvěru v Clintonovou v mocném a téměř krvežíznivém projevu. Evidentně ještě neviděl video z vyšetřování kongresové komise, kde Trey Gowdy dusí ředitele FBI Jamese Comeyho (doporučuji juknout na Youtube) a prokazuje jednu lež budoucí kandidátky na prezidenta za druhou.

Působivé projevy byly dobarvovány reakcemi účastníků v aréně, která hlasitě oceňovala své gladiátory a bučela při každé zmínce o nepříteli – Donaldu Trumpovi (na ISIS, teroristy střílející americké policisty jako vrabce či vraždící kněze přímo při mši se nedostalo). Fakt, že se do arény této vysoké hry konečně dostala žena, je bezesporu imponující – už snad bylo načase. To, že se jedná zrovna o Hillary Clintonovou, nám může napomoci při představě, o jakou “hru” se jedná.

 

Řeč Clintonové byla označena za nejlepší v její kariéře, aréna bouřila, argumentům se však nedostalo prostoru. Část agendy převzala od Sanderse: slíbila zrušení studentských půjček a jejich převzetí státem, tvorbu nových pracovních míst, bezvadnou péči o veterány atd. Vnuká se otázka, zda si přítomní delegáti, rozjásaní jako děti v cirkuse, vůbec uvědomují, že se na “výrobě” těchto veteránů „Clintonites“ & spol. podílejí už mnoho let.

Ve svém projevu se překvapivě zmínila, stejně jako Joe Biden, o Bohu („Bůh nám pomáhej ochraňovat naše rodiny!“). Celý gradující závěr její řeči byl postaven na slůvku “ věřit ” (“believe”) a paradoxně připomínal extatické televizní evangelisty, kteří ovšem zásadně volí Republikány… Kampaň Hillary Clintonové působí tak trochu dojmem, jako by byla postavena na předpokladu ignorance voličů a jejich ochoty se nechat oblbnout.

Stoupenci Bernieho Sanderse byli přítomni a nejásali. Skandovali „No more war“ do proslovu generála Allena, protestovali, bučeli, a někteří jen tiše stáli. Bylo vidět slzy zklamání a zrady, stejně jako marnou snahu pochopit, že tohle je politika: nelítostný boj o moc všemi prostředky.

Newsletter