Svět umírá na vlastní medicínu

Žít v dnešním moderním světě se leckomu může zdát na první pohled poměrně jednoduché. Pokud něco nevíte, odpověď vám vždy dá Google. A když vás něco bolí? Pak si vezmete prášek, které dnes existují takřka na všechno. Expanzivním farmaceutickým průmyslem však obchází strašidlo, kterého si odborníci začali všímat teprve nedávno. A tím je odolnost vůči lékům, která je často vypěstována jejich nadměrným užíváním.

Tato poměrně nová „civilizační choroba“ je často spojována zejména s antibiotiky. Především u nich totiž platí, že je pacienti vyžadují až příliš často a lékaři jim je předepisují víc, než je nezbytně nutné. Své o tom vypovídá i následující graf ze serveru Financial Times, který na příkladě dat Spojených států z let 2010 a 2011 ukazuje, kolik receptů na antibiotika bylo na roční bázi vydáno na 1 000 lidí.

Too hot to work: Globální oteplování jako ekonomická katastrofa

Z dat vyplynulo, že na každých 1 000 Američanů je ročně vypsáno víc než 500 receptů. Vypadá to tedy, jako by v každém roce zhruba polovina Američanů užívala antibiotika. Nicméně spíše je to tak, že někteří pacienti mají spotřebu antibiotik mnohonásobně vyšší, čímž tlačí nahoru i průměrná čísla. Jak ovšem ve svém paperu zjistili Katherine E. Fleming-Dutra, Adam L. Hersh a Daniel J. Shapiro, u více jak 15 % z těchto předepsaných antibiotik nebyl důvod jej předepisovat.

Nadměrné užívání antibiotik přitom neznamená jen plýtvání a zbytečné zatěžování organismu, může klidně i zabíjet. Na často užívaná antibiotika si totiž bakterie „zvyknou“ a vytvoří si proti nim rezistenci, což způsobuje, že je již léky nedokáží zneškodnit. Jak uvádí Financial Times, na rezistenci vůči antibiotikům na světě každoročně zemře zhruba 700 tisíc lidí.

A jak naznačuje následující graf, pokud se problém nebude řešit, v následujících desetiletích budou na lékovou rezistenci na světě umírat miliony lidí. Jak říkají data ARM Review, nejhorší situace je přitom v Asii a v Africe, kde je nižší dostupnost kvalitnějších léků.

Do roku 2050 nás bude skoro deset miliard. Hrozí planetě přelidnění?

Škody na lidském zdraví a ztráty na lidských životech přitom významně dopadnou i na světovou ekonomiku. Podle odhadu KPMG by léková rezistence mohla africký kontinent do roku 2050 stát zhruba 7 % jejich hrubého domácího produktu, pokud se nic neudělá a vývoj bude pokračovat stejným směrem. Co se týče světového HDP, v průměru by mohlo jít až o 2 %. 

K podobným závěrům ohledně ekonomických ztrát došla také studie Světové banky, přičemž ta dále propočítává zvýšené náklady na zdravotní péči, pokles mezinárodního obchodu, dopad na chudobu a na zemědělskou produkci.

A co se s tím dá dělat? Především by léky neměly být předepisovány víc, než je „zdrávo“ (a to doslova). Druhou možností je pak investovat do výzkumu spojeného s lékovou rezistencí. Jak naznačuje následující graf, prostředků zde zatím příliš není. Světová banka ovšem vidí v lékové rezistenci jednu z největších hrozeb současnosti, srovnatelnou s hrozbou opakování finanční krize.

Proč investovat do zdraví

Newsletter