Prudké výkyvy na měnových trzích si vybraly svou daň na celkovém světovém bohatství. Smrsklo se poprvé od globální finanční krize. Zatímco ale celková zásoba hotovosti klesla, propast mezi bohatými a chudými se zvětšila. Podle výroční zprávy Credit Suisse o světovém bohatství drží nyní horní procento nejbohatších až 50 procent veškerých aktiv domácností. Celkové bohatství se od roku 2000 zdvojnásobilo. Až pětinásobný růst zaznamenala Čína, o něco nižší, avšak stále velmi rychlý nárůst bohatství zaznamenala také Indie.
„Nerovnost bohatství se v průběhu času mění pomalu. Je tedy poměrně obtížné určit faktory, které tento trend ovlivňují. Významný vliv mají finančních aktiva a to zejména korporátní cenné papíry. Je pravděpodobné, že právě ty jsou důležitým faktorem. Bohatší jednotlivci totiž v této finanční formě aktiv drží nepoměrný podíl,“ uvádí zpráva.
Celková světové bohatství propadlo o 12,4 bilionu dolarů na 250,1 bilionu dolarů, také vlivem silného amerického dolaru, v němž je bohatství vyjadřováno. Čisté jmění kleslo v podstatě v každém regionu s výjimkou Číny a Severní Ameriky. Celkové světové bohatství pokleslo poprvé od ekonomické krize z let 2007 – 2008. Když však odhlédneme od vlivu měnových trhů, základní trend ukazuje, že čisté jmění roste v tomto století každým rokem, kromě období finanční krize.
Pokles v celkovém bohatství také zasáhl počet milionářů, kterých oproti loňsku ubylo. Z počtu 36,1 milionu z roku 2014 jich je v letošním roce pouze 33,7 milionu, a to zejména vlivem pohybů směnných kurzů. „Růst počtu milionářů o 146 procent od roku 2000 odráží růst počtu obyvatel a skutečnost, že inflace postupně snižuje laťku pro členství v klubu nejbohatších. I po diskontování těchto faktorů však počet milionářů signifikantně vzrostl,“ uvádějí autoři zprávy.
Žebříček zemí, ve kterých bohatství vzrostlo nejvíce, vede USA s nárůstem 4,6 bilionu dolarů. Je to sice nárůst o 9 miliard dolarů nižší, než jaký byl zaznamenán před rokem, ale v globálním kontextu je velmi „podstatný“, uvádí Credit Suisse. Bohatství také vzrostlo v Číně o významných 1,5 bilionu dolarů a ve Spojeném království o 360 miliard dolarů. V žádné jiné zemi nevzrostlo bohatství o více než 100 miliard dolarů. Naopak ve 27 zemích bohatství o zmíněných 100 miliard kleslo a v 9 zemích kleslo dokonce o více než 500 miliard dolarů. Mezi země, které nejvíc ztratily, patří například Francie, Německo, Itálie či Španělsko – což jsou země eurozóny, u kterých fluktuace měnového kurzu zapracovala v jejich prospěch již před rokem. Bohatství také podstatně kleslo opět v Japonsku, tentokrát o 3,5 bilionu dolarů.
