Poprvé od lednového překvapivého zrušení kurzového závazku franku vůči dolaru se dnes setkali švýcarští centrální bankéři. Tentokrát k žádnému šokujícímu kroku nedošlo. SNB hodlá dál čelit deflačním tlakům udržením rekordně nízkých sazeb, zároveň ale uvedla, že na devizovém trhu bude zasahovat, dokud a bude-li třeba.
Švýcarská centrální banka nečekaně uvolňuje frank a spouští jeho rally
Centrální banka potvrdila depozitní sazbu na úrovni -0,75 %, jak analytici předpokládali. Frank podle ní zůstává nadhodnocený. Rozmezí pro 3měsíční sazbu Libor zůstalo mezi -1,25 a -0,25 procenta. „SNB bude nadále brát v úvahu situaci na měnovém trhu a její dopad na inflaci a hospodářský vývoj při tvorbě měnové politiky… Zůstane proto na devizovém trhu aktivní, tak jak bude třeba,“ uvedla centrální banka.
Pro letošní rok očekává pokles spotřebitelských cen o 1,1 procenta, v roce příštím pak o 0,5 procenta. Původně SNB čekala jen mírné snížení cen o 0,1 procenta letos a růst o 0,3 procenta příští rok. Ceny mají podle aktuální prognózy CB začít růst až v roce 2017, a to o 0,4 procenta. Banka rovněž zveřejnila svoji novou prognózu ekonomického růstu země, podle které čeká letos růst těsně pod jedním procentem. V předchozí prognóze počítala se zvýšením HDP o zhruba dvě procenta.
Švýcarský vzor měnové politiky padl. ČNB chce být lepší
Švýcarská centrální banka v září 2011 zavedla politiku bránící poklesu kurzu eura vůči švýcarskému franku pod 1,20 CHF, aby zabránila negativním dopadům silné domácí měny na ekonomiku. Letos v lednu však tuto politiku překvapivě zrušila, což vedlo k prudkému posílení franku a k poklesu mezinárodní konkurenceschopnosti švýcarských podniků. Šéf SNB Thomas Jordan v únoru uvedl, že centrální banka je připravena na devizovém trhu intervenovat, pokud bude zapotřebí oslabit domácí měnu, a má rovněž prostor k dalšímu snížení úrokových sazeb.
Vláda čeká slabší růst ekonomiky
Krátce před schůzkou centrálních bankéřů zhoršila švýcarská vláda svou ekonomickou prognózu. Nově čeká v letošním roce zvýšení hrubého domácího produktu o 0,9 procenta a v příštím roce o 1,8 procenta. Doposud čekala, že ekonomika letos stoupne o 2,1 procenta a příští rok tempo růstu zrychlí na 2,4 procenta.
Současně však vláda uvedla, že nevidí známky prudkého zpomalení. „Ze současného pohledu může ve Švýcarsku dojít k dočasnému zpomalení hospodářského růstu. Nicméně v současném prostředí nevidíme signály prudkého poklesu.“ Vláda letos čeká pokles spotřebitelských cen o 1 % a v příštím roce obrat k 0,3% růstu.
Vláda je optimističtější než švýcarský hospodářský institut KOF. Ten koncem ledna předpověděl, že se země letos kvůli zrušení limitu kurzu franku k euru propadne do recese a ekonomika klesne o půl procenta. V příštím roce čeká podle institutu švýcarskou ekonomiku stagnace.
Dánská koruna jde na dranc. Čeká se švýcarský scénář?
Boj centrálních bank
Síla domácí měny a nízká inflace trápí i ostatní centrální banky. Ta Švédská – Riksbank včera nečekaně srazila repo sazbu hlouběji do záporu na -0,25 % a navíc posílila program odkupu vládních cenných papírů o trojnásobek dosavadního objemu, tj. o 30 miliard švédských korun. I Švédové jsou připraveni měnovou politiku více uvolňovat, bude-li třeba. Před sílící librou varovala včera i britská Bank of England.
Švédové zavádějí záporné sazby a QE
Naopak překvapivě bez zásahu se dnes obešlo zasedání centrální banky Norska, ekonomiky největšího producenta ropy a plynu v Evropě. Norská centrální banka ponechala hlavní sazbu beze změny na 1,25 %, ačkoli převážná většina analytiků očekávala snížení. Není ale všem dnům konec – centrální banka v prosinci uvedla, že pravděpodobnost snížení sazeb v letošním roce je 50procentní. Norskou ekonomiku především trápí propad cen ropy.
