Maďarský premiér Viktor Orbán se rozhodl přebudovat sociální stát na stát „pracovní“. A to často až neuvěřitelnými a bizarními způsoby, které až hraničí s moderním pojetím otroctví.
Orbán, který nastoupil do funkce v roce 2010, se před domácím publikem rád prezentuje jako zastánce maďarského lidu a jako ten, kdo svůj národ vysvobodil z otroctví mezinárodních bank, koncernů a finančních spekulantů.
Neortodoxní hospodářská politika
A když vyjmenovává všechna zlepšení, kterých v sociální a materiální oblasti pro deset milionů Maďarů dosáhl, zní to opravdu působivě. Za jeho vlády se snížily daně i ceny energie, plynu a další náklady na bydlení. Zavedl příspěvky pro rodiny a děti a vytvořil statisíce nových pracovních míst. Pomohl desetitisícům zadlužených Maďarů programem na restrukturalizaci úvěrů v cizích měnách jdoucím na vrub zahraničních bank a zatížil zahraniční firmy zvláštními daněmi. „Neortodoxní hospodářská politika“ pro blaho maďarského národa, nazývá tato opatření sám Orbán.
Maďaři nakopli výstavbu novostaveb. Je to řešení i pro ČR?
Jenže na druhou stranu se však pustil do masívního rozkladu sociálního státu a budování státu „pracovního“. Kdo dostává sociální příspěvky, je nucen pracovat. A důsledek? Vláda tím způsobila nejhlubší sociální rozkol Maďarska od konce komunistického režimu. Alespoň k tomuto závěru došla maďarská socioložka Zsuzsa Fergeová, která se již desítky let zabývá chudobou a sociálním vyloučením ve své rodné zemi. Nyní, ve svých 86 letech vydala novou knihu, kde analyzuje sociální politiku své země od roku 1990.
Sociální politika pro bohaté
„Sociální politika Orbánovy vlády ve značné míře nepomohla chudším, ale těm majetným,“ uvedla Fergeová v rozhovoru pro německý server Spiegel Online. Zavedení jednotné sazby daně z příjmu ve výši 16 procent v roce 2013 a její snížení na 15 procent o dva roky později podle jejích slov vyneslo těm nejvyšším deseti procentům dodatečný příjem ve výši 1,6 miliard eur. Naopak většina lidí, kteří vydělávají méně, podle ní přišla o v přepočtu téměř 650 milionů eur, to je v přepočtu skoro 17 miliard korun.
Rozklad sociálního státu
A rozklad sociálního státu se projevuje i v mnoha dalších oblastech. „Důchodové pojištění po bismarkovském vzoru je již minulostí, existuje již jen jeho kostra. Státní zdravotnická péče je nedostatečná. Kdo si to může dovolit, přejde na soukromou zdravotnickou péči. U minimální výše důchodu a přídavků na děti od roku 2008 již neexistují žádné automatické úpravy. Sociální výdaje byly systematicky sníženy na minimum a stále existující minimální sociální dávky byly navázány na možnosti přísných trestů a pracovní povinnost.“
Chceš sociální příspěvek? Pracuj!
Od roku 2011 platí v Maďarsku pro příjemce sociálních dávek v produktivním věku pracovní povinnost v rámci takzvaných komunálních pracovních programů. Příjemce sociálních dávek mohou zaměstnat úřady, obce, instituce, ale i soukromé firmy. Takto zaměstnaní pak dostanou navíc ke zhruba 100 eurům (zhruba 2600 Kč) sociální pomoci mzdu ve výši 120 eur (cca 3100 Kč). Škála činností pak sahá od čištění ulic a zelených ploch přes práci v zemědělství až po stavební a řemeslné práce. Příjemci sociálních dávek přitom mohou být povoláni k práci i mimo své bydliště po celé zemi. Kdo klade odpor, přijde o nárok na příspěvek.
EU bude po brexitu chybět 20 miliard. Přijde i účet za uprchlíky?
V současné době je v rámci takovýchto pracovních programů zaměstnáno zhruba 230 tisíc lidí, což představuje 5,2 % celkového počtu zaměstnaných. Vláda argumentuje, že komunální práce otevírá chudým a dlouhodobě nezaměstnaným cestu zpět na volný trh práce.
Nucené práce jdou „na dračku“
Pracovní programy „krátkodobě dotyčným pomáhají, neboť je mzda vyšší než sociální pomoc. Část komunální práce je také užitečná,“ připouští Fergeová. „Na druhou stranu studie ukazují, že nízké odměny dotyčným dlouhodobě z chudoby nepomohou a spíše jim brání v tom, aby si našli práci na volném trhu práce,“ upozorňuje socioložka. A to i vzhledem k tomu, že v Maďarsku neexistují téměř žádné rekvalifikační a vzdělávací programy. A protože chudých je hodně – pod hranicí chudoby se podle Světové banky nachází kolem 15 procent Maďarů, je poptávka po komunálních pracích stále vyšší než nabídka. Mnozí podle Fergeové doslova žebrají u starosty, aby takové místo dostali. „Vědí, že přitom musí na svá práva a důstojnost raději zapomenout.“
Následující graf ukazuje podíl maďarského obyvatelstva (v procentech), nacházejícího se pod hranicí chudoby, podle údajů Světové banky. Červená linie vyznačuje nástup Viktora Orbána do funkce maďarského premiéra. (Zdroj: Světová banka, Spiegel Online)
Máte doma binec? Na dávky zapomeňte!
Fergeová již dlouho poukazuje na to, že maďarský stát využívá tyto programy, aby vychovával chudou část své populacek v disciplíně. „Ten, kdo dostane všeobecnou sociální pomoc, nebo se obrátí na správu obce s žádostí o zvláštní dávku, musí vedle pracovní povinnosti počítat i s rozsáhlým zásahem do soukromého života, například s kontrolami pořádku a hygieny ve svém bydlišti. Pokud mají lidé dluhy nebo jsou na dávky odkázaní kvůli úrazu nebo nemoci, rozhoduje obecní úřad, zda pomoc poskytne, a v jakém rozsahu. A to může záviset na splnění řady rozličných podmínek.“ Mezi ty podle Fergeové patří třeba to, zda je byt čistý a dobře vymalovaný, v jakých hygienických podmínkách dotyčný žije, či zda chodí jeho děti pravidelně do školy.
Trestající stát
Pokuty a postihy za porušení pořádku jsou přitom podle ní skutečně neobvyklé. Úředníci vám například mohou uložit sbírat šneky, trhat léčivé byliny či odklízet neskladný odpad. Za malé technické závady u jízdních kol mohou být uloženy vysoké peněžní pokuty. „Máme stále více co do činění s trestajícím státem,“ říká Fergeová. „Dokonce bych řekla, že se státem, který se mstí na chudých, na těch, kteří údajně roky žili z peněz daňových poplatníků. V očích politiků Fidesz jsou to příživníci a paraziti.“
Sláva utrácení. Které země nejvíce plýtvají veřejnými prostředky?
Orbánova politika má podle Fergeové negativní důsledky pro celou ekonomiku. Stále více oblastí přechází do rukou Orbánových oligarchů. Menší a střední podniky jsou oslabovány. Když se proti tomu ozve nějaká kritika či protesty, pak jsou z toho nařčeni Orbánovi údajní političtí protivníci a aktivisté, které platí George Soros, a kteří mají prosazovat protimaďarské zájmy ze zahraničí.
Následující graf znázorňuje vývoj maďarské ekonomiky (růst HDP v %) před a po nástupu Viktora Orbána do funkce premiéra -červená linie (Zdroj: Světová banka, Spiegel Online):
