Digitální měny se staly žhavým předmětem diskuze jak mezi fintech odborníky, tak i v médiích. Ať už k nahrazení tradičních mincí a bankovek dojde, či nikoliv, jen málo pozornosti je stále věnováno technologii, na jejímž základě kryptoměny „běží“ – blockchain. Málokdo ví, že blockchain má široké uplatnění, a to i v oborech, které s digitálními měnami nemají vůbec nic společného. Přitom tato technologie může způsobit revoluci hned v nejednom odvětví.
Jak vlastně blockchain funguje?
V současnosti si musí každá účetní jednotka vést svou vlastní hlavní knihu, do které zaznamenává veškeré transakce a stavy svých účtů. Blockchain v tomto směru přináší naprostou inovaci. Jedná se o systém, který umožňuje všem entitám kdekoliv na světě společně spravovat jednu velkou a společnou hlavní knihu se všemi uskutečněnými transakcemi. Přístup do této databáze má tak v jeden okamžik téměř kdokoliv. Všechny instituce zapojené do tohoto systému vlastní a spravují elektronickou kopii této databáze a jakákoliv transakce musí být verifikována většinou v systému zapojených entit. Na základě tohoto konsenzu vytváří blockchain „neměnnou a konečnou pravdu“.
Celá technologie je zabezpečena složitými matematickými operacemi. Například k převodu peněz je zapotřebí jedinečný digitální podpis, který je pro každou transakci unikátně vytvořen na základě osobního klíče, tzv. ID odesílatele, a transakční zpráva, která je pokaždé jiná. Navíc je tento podpis chráněn proti kopírování a padělání matematickými algoritmy. Při jakémkoli pokusu změnit transakční zprávu (např. sumu transakce) se digitální podpis automaticky zneplatní a k převodu nedojde.
Příklad: Blockchain z požadavku na odeslání 1000 bitcoinů danému příjemci vytvoří skriptovacím jazykem matematickou hádanku, kterou může rozluštit pouze adresát, a to kombinací transakční zprávy a svého jedinečného ID klíče, který je řetězcem o 32 znacích. Pokud by každé zrnko písku na Zemi reprezentovalo další zeměkouli se stejným počtem zrnek písku, celkový počet zrn na všech zeměkoulích dohromady by byl stále nižší než počet možných ID klíčů, které dokáže blockchain vygenerovat. Tyto prvky tak společně tvoří velice sofistikovaný bezpečnostní systém.
Uplatnění blockchainu ve finančnictví
Nejčastěji se mluví o blockchainu v souvislosti s kryptoměnami, které tento systém využívají k záznamu a verifikaci veškerých transakcí uskutečněných danou měnou. Přestože se dá blockchain přirovnat k velké světové hlavní knize, neuchovává explicitně konečný stav účtů jednotlivých entit, nýbrž obsahuje obrovský seznam všech vykonaných transakcí. To znamená, že abychom byli schopni poslat protistraně 1000 bitcoinů, musí v blockchainu existovat předchozí transakce, při kterých jsme obdrželi alespoň 1000 BTC. Dá se říci, že blockchain tak uchovává samotnou historii vlastnictví dané měny.
Každá transakce musí být schválena každou entitou v tomto systému a každá kopie této databáze na světě se musí podle toho zaktualizovat. Aby se zajistilo, že pořadí zpracovávaných transakcí je stejné všude po světě a je stejné jako pořadí, ve kterém byly tyto transakční požadavky vyslány, jsou převody hromaděny do skupin (bloků) podle času vyslání, které následně tvoří blokový řetězec, neboli blockchain.
Jak poukazuje například server The Economist, blockchain se dá uplatnit třeba v boji proti zlodějům diamantů, k zefektivnění akciových trhů či v bankovnictví. Například NASDAQ, třetí největší burza na světě, se chystá používat systém založený právě na této technologii k zaznamenávání obchodů soukromých společností. Blockchain může navíc bankám usnadnit dodržování regulačních požadavků, protože díky němu budou mít kvalitnější a dostupnější informace o svých zákaznících. Dále může bankám pomoci i v jejich boji proti praní špinavých peněz.
Že je potenciál technologie blockchain opravdu nepřehlédnutelný, dokazuje například britská centrální banka. Ta sice tradičně patří mezi instituce, které se k podobným inovačním návrhům staví spíše zdrženlivě, i přesto ve svém výzkumném článku z minulého roku označila blockchain jako „významnou inovaci“, která může mít „dalekosáhlé důsledky“ pro mnohá odvětví.
Blockchain jako řešení sporů o vlastnictví
Jak již bylo zmíněno, blockchain nemá uplatnění jen ve finančnictví, ale i v mnohých dalších odvětvích. Jelikož představuje síť historie transakcí, technologie se může uplatnit například i v oblasti mapování aktiv v dodavatelském řetězci či pro účely mnohých veřejných záznamů – např. katastr nemovitostí, registr vozidel či k záznamům o identitě občanství.
Blockchain je rovněž ideální technologií pro registr vozidel. V současné době je převod vlastnictví auta spravován jednotlivými společnostmi, což může v mnohých případech vést k omylům a podvodům. Technologie (nejen) kryptoměn umožňuje mapovat konkrétní vozidlo od fáze, kdy je vyrobeno výrobcem, drženo prodejcem či leasingovou společností, až do doby, kdy je již odepsáno na šrot. Blockchain tak přináší lidem, kteří se neznají či si nedůvěřují, záznam o tom, kdo co vlastní.
Tato technologie se tak může stát revoluční v zemích, ve kterých jsou veřejné registry nedostatečně spravovány, manipulovány a kde dochází ke korupci. Podle serveru The Economist projevilo zájem o blockchain například Řecko, které nemá žádný oficiální registr nemovitostí a má zmapováno pouze 7 procent své celkové plochy.
Podle serveru blockchain.info je do sledovaného systému přidáno každý den v průměru 120 000 transakcí o hodnotě zhruba 75 milionů dolarů. Blockchain tak v současnosti tvoří přes 380 000 bloků.
